Sloni v Africe mohou vyhynout do roku 2040, varuje WWF

Světový fond na ochranu přírody (WWF) varoval před vymíráním slonů. Trendy, které tato organizace sleduje, ukazují, že sloni podle nich v Africe ve volné přírodě vymřou do dvaceti let – pokud se zásadně nezmění přístup k nim.

Od osmdesátých let dvacátého století se počet afrických slonů ve volné přírodě snížil o 70 procent. Hlavní příčinou zůstávají pytláctví a nelegální obchod se slonovinou, čím dál větší daň si ale začíná vybírat také klimatická změna, uvádí WWF.

V posledních několika letech počet upytlačených slonů poklesl – to by mělo vypadat jako moc dobrá zpráva. Při pohledu na čísla je to ale naopak. Zabíjení slonů vyvrcholilo roku 2011, od té doby se snižuje; hlavní příčinou menšího počtu ulovených slonů není jejich lepší ochrana, ale fakt, že už není co lovit. Na mnoha místech Afriky už stáda slonů zmizela úplně.

Sloni a slonovina
Zdroj: ČT24

Poptávka po slonovině ale neklesá, naopak – každoročně kvůli ní a touze po sloním mase umírá asi 20 tisíc těchto tlustokožců. „Pytláci dnes nejčastěji používají kalašnikovy nebo otrávené šípy. Tyto zbraně sice zvíře poraní, ale nezabije ho okamžitě,“ uvedl Pauwel De Wachter, koordinátor WWF pro oblast západní Afriky.

„Jakmile ale slon padne, pytláci mu podříznou šlachy, aby ho imobilizovali. A tím ho odsoudí k bolestivé smrti. Když pak slon vykrvácí, uříznou mu kly,“ dodal De Wachter.

Znamená smrt slonů smrt Afriky?

Stejně jako u ostatních druhů velkých zvířat, která mají velký dopad na ekosystémy, bude mít (a už nyní má) ztráta slonů obrovský dopad na širší ekosystém. Sloni jsou totiž v podstatě obřími stroji na hnojení – pohybují se po savaně a rozprašují obrovské množství živin v rozsáhlé oblasti. Dokonce i každé jedno sloní šlápnutí vytváří prostor, který využívá hmyz a další bezobratlí tvorové k úkrytu nebo jako životní prostor. V loužích, které ve sloních stopách vznikají, se daří larvám vážek i pulcům.

Rozsah zmizení slonů se dá jen těžko odhadovat, některé studie naznačují, že tato zvířata hrají klíčovou roli také v regulaci lesů – bez slonů by se porostům nedařilo zdaleka tak dobře. Je jisté, že sloni do značné míry současnou podobu Afriky vytvořili – a bez nich bude kontinent pronikavě jiný, varuje WWF.

Co s tím?

Podle WWF je situace neutěšená až kritická, nikoliv ale ztracená. Belgická pobočka této organizace má nyní na starost kampaň, která by měla slonům pomoci. Tato země má díky své koloniální minulosti stále ještě klíčovou roli v mnoha afrických zemích, takže může ovlivňovat tamní poměry lépe, než by se dalo čekat.

Úplně nejdůležitější je omezit poptávku po slonovině – což se v poslední době daří. Omezení na obchodování s ní už zavedla dokonce i Čína, tedy doposud ráj pro byznys se slonovinou.

Díky těmto opatřením se stav slonů v poledních několika letech zlepšuje, podle WWF to ale bude bez obrovského množství práce zlepšení jen dočasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 17 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 18 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...