Sloni v Africe mohou vyhynout do roku 2040, varuje WWF

Světový fond na ochranu přírody (WWF) varoval před vymíráním slonů. Trendy, které tato organizace sleduje, ukazují, že sloni podle nich v Africe ve volné přírodě vymřou do dvaceti let – pokud se zásadně nezmění přístup k nim.

Od osmdesátých let dvacátého století se počet afrických slonů ve volné přírodě snížil o 70 procent. Hlavní příčinou zůstávají pytláctví a nelegální obchod se slonovinou, čím dál větší daň si ale začíná vybírat také klimatická změna, uvádí WWF.

V posledních několika letech počet upytlačených slonů poklesl – to by mělo vypadat jako moc dobrá zpráva. Při pohledu na čísla je to ale naopak. Zabíjení slonů vyvrcholilo roku 2011, od té doby se snižuje; hlavní příčinou menšího počtu ulovených slonů není jejich lepší ochrana, ale fakt, že už není co lovit. Na mnoha místech Afriky už stáda slonů zmizela úplně.

Sloni a slonovina
Zdroj: ČT24

Poptávka po slonovině ale neklesá, naopak – každoročně kvůli ní a touze po sloním mase umírá asi 20 tisíc těchto tlustokožců. „Pytláci dnes nejčastěji používají kalašnikovy nebo otrávené šípy. Tyto zbraně sice zvíře poraní, ale nezabije ho okamžitě,“ uvedl Pauwel De Wachter, koordinátor WWF pro oblast západní Afriky.

„Jakmile ale slon padne, pytláci mu podříznou šlachy, aby ho imobilizovali. A tím ho odsoudí k bolestivé smrti. Když pak slon vykrvácí, uříznou mu kly,“ dodal De Wachter.

Znamená smrt slonů smrt Afriky?

Stejně jako u ostatních druhů velkých zvířat, která mají velký dopad na ekosystémy, bude mít (a už nyní má) ztráta slonů obrovský dopad na širší ekosystém. Sloni jsou totiž v podstatě obřími stroji na hnojení – pohybují se po savaně a rozprašují obrovské množství živin v rozsáhlé oblasti. Dokonce i každé jedno sloní šlápnutí vytváří prostor, který využívá hmyz a další bezobratlí tvorové k úkrytu nebo jako životní prostor. V loužích, které ve sloních stopách vznikají, se daří larvám vážek i pulcům.

Rozsah zmizení slonů se dá jen těžko odhadovat, některé studie naznačují, že tato zvířata hrají klíčovou roli také v regulaci lesů – bez slonů by se porostům nedařilo zdaleka tak dobře. Je jisté, že sloni do značné míry současnou podobu Afriky vytvořili – a bez nich bude kontinent pronikavě jiný, varuje WWF.

Co s tím?

Podle WWF je situace neutěšená až kritická, nikoliv ale ztracená. Belgická pobočka této organizace má nyní na starost kampaň, která by měla slonům pomoci. Tato země má díky své koloniální minulosti stále ještě klíčovou roli v mnoha afrických zemích, takže může ovlivňovat tamní poměry lépe, než by se dalo čekat.

Úplně nejdůležitější je omezit poptávku po slonovině – což se v poslední době daří. Omezení na obchodování s ní už zavedla dokonce i Čína, tedy doposud ráj pro byznys se slonovinou.

Díky těmto opatřením se stav slonů v poledních několika letech zlepšuje, podle WWF to ale bude bez obrovského množství práce zlepšení jen dočasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 1 hhodinou

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 3 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 4 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...