Sloni v Africe mohou vyhynout do roku 2040, varuje WWF

Světový fond na ochranu přírody (WWF) varoval před vymíráním slonů. Trendy, které tato organizace sleduje, ukazují, že sloni podle nich v Africe ve volné přírodě vymřou do dvaceti let – pokud se zásadně nezmění přístup k nim.

Od osmdesátých let dvacátého století se počet afrických slonů ve volné přírodě snížil o 70 procent. Hlavní příčinou zůstávají pytláctví a nelegální obchod se slonovinou, čím dál větší daň si ale začíná vybírat také klimatická změna, uvádí WWF.

V posledních několika letech počet upytlačených slonů poklesl – to by mělo vypadat jako moc dobrá zpráva. Při pohledu na čísla je to ale naopak. Zabíjení slonů vyvrcholilo roku 2011, od té doby se snižuje; hlavní příčinou menšího počtu ulovených slonů není jejich lepší ochrana, ale fakt, že už není co lovit. Na mnoha místech Afriky už stáda slonů zmizela úplně.

Sloni a slonovina
Zdroj: ČT24

Poptávka po slonovině ale neklesá, naopak – každoročně kvůli ní a touze po sloním mase umírá asi 20 tisíc těchto tlustokožců. „Pytláci dnes nejčastěji používají kalašnikovy nebo otrávené šípy. Tyto zbraně sice zvíře poraní, ale nezabije ho okamžitě,“ uvedl Pauwel De Wachter, koordinátor WWF pro oblast západní Afriky.

„Jakmile ale slon padne, pytláci mu podříznou šlachy, aby ho imobilizovali. A tím ho odsoudí k bolestivé smrti. Když pak slon vykrvácí, uříznou mu kly,“ dodal De Wachter.

Znamená smrt slonů smrt Afriky?

Stejně jako u ostatních druhů velkých zvířat, která mají velký dopad na ekosystémy, bude mít (a už nyní má) ztráta slonů obrovský dopad na širší ekosystém. Sloni jsou totiž v podstatě obřími stroji na hnojení – pohybují se po savaně a rozprašují obrovské množství živin v rozsáhlé oblasti. Dokonce i každé jedno sloní šlápnutí vytváří prostor, který využívá hmyz a další bezobratlí tvorové k úkrytu nebo jako životní prostor. V loužích, které ve sloních stopách vznikají, se daří larvám vážek i pulcům.

Rozsah zmizení slonů se dá jen těžko odhadovat, některé studie naznačují, že tato zvířata hrají klíčovou roli také v regulaci lesů – bez slonů by se porostům nedařilo zdaleka tak dobře. Je jisté, že sloni do značné míry současnou podobu Afriky vytvořili – a bez nich bude kontinent pronikavě jiný, varuje WWF.

Co s tím?

Podle WWF je situace neutěšená až kritická, nikoliv ale ztracená. Belgická pobočka této organizace má nyní na starost kampaň, která by měla slonům pomoci. Tato země má díky své koloniální minulosti stále ještě klíčovou roli v mnoha afrických zemích, takže může ovlivňovat tamní poměry lépe, než by se dalo čekat.

Úplně nejdůležitější je omezit poptávku po slonovině – což se v poslední době daří. Omezení na obchodování s ní už zavedla dokonce i Čína, tedy doposud ráj pro byznys se slonovinou.

Díky těmto opatřením se stav slonů v poledních několika letech zlepšuje, podle WWF to ale bude bez obrovského množství práce zlepšení jen dočasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 21 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...