Sloni v Africe mohou vyhynout do roku 2040, varuje WWF

Světový fond na ochranu přírody (WWF) varoval před vymíráním slonů. Trendy, které tato organizace sleduje, ukazují, že sloni podle nich v Africe ve volné přírodě vymřou do dvaceti let – pokud se zásadně nezmění přístup k nim.

Od osmdesátých let dvacátého století se počet afrických slonů ve volné přírodě snížil o 70 procent. Hlavní příčinou zůstávají pytláctví a nelegální obchod se slonovinou, čím dál větší daň si ale začíná vybírat také klimatická změna, uvádí WWF.

V posledních několika letech počet upytlačených slonů poklesl – to by mělo vypadat jako moc dobrá zpráva. Při pohledu na čísla je to ale naopak. Zabíjení slonů vyvrcholilo roku 2011, od té doby se snižuje; hlavní příčinou menšího počtu ulovených slonů není jejich lepší ochrana, ale fakt, že už není co lovit. Na mnoha místech Afriky už stáda slonů zmizela úplně.

Sloni a slonovina
Zdroj: ČT24

Poptávka po slonovině ale neklesá, naopak – každoročně kvůli ní a touze po sloním mase umírá asi 20 tisíc těchto tlustokožců. „Pytláci dnes nejčastěji používají kalašnikovy nebo otrávené šípy. Tyto zbraně sice zvíře poraní, ale nezabije ho okamžitě,“ uvedl Pauwel De Wachter, koordinátor WWF pro oblast západní Afriky.

„Jakmile ale slon padne, pytláci mu podříznou šlachy, aby ho imobilizovali. A tím ho odsoudí k bolestivé smrti. Když pak slon vykrvácí, uříznou mu kly,“ dodal De Wachter.

Znamená smrt slonů smrt Afriky?

Stejně jako u ostatních druhů velkých zvířat, která mají velký dopad na ekosystémy, bude mít (a už nyní má) ztráta slonů obrovský dopad na širší ekosystém. Sloni jsou totiž v podstatě obřími stroji na hnojení – pohybují se po savaně a rozprašují obrovské množství živin v rozsáhlé oblasti. Dokonce i každé jedno sloní šlápnutí vytváří prostor, který využívá hmyz a další bezobratlí tvorové k úkrytu nebo jako životní prostor. V loužích, které ve sloních stopách vznikají, se daří larvám vážek i pulcům.

Rozsah zmizení slonů se dá jen těžko odhadovat, některé studie naznačují, že tato zvířata hrají klíčovou roli také v regulaci lesů – bez slonů by se porostům nedařilo zdaleka tak dobře. Je jisté, že sloni do značné míry současnou podobu Afriky vytvořili – a bez nich bude kontinent pronikavě jiný, varuje WWF.

Co s tím?

Podle WWF je situace neutěšená až kritická, nikoliv ale ztracená. Belgická pobočka této organizace má nyní na starost kampaň, která by měla slonům pomoci. Tato země má díky své koloniální minulosti stále ještě klíčovou roli v mnoha afrických zemích, takže může ovlivňovat tamní poměry lépe, než by se dalo čekat.

Úplně nejdůležitější je omezit poptávku po slonovině – což se v poslední době daří. Omezení na obchodování s ní už zavedla dokonce i Čína, tedy doposud ráj pro byznys se slonovinou.

Díky těmto opatřením se stav slonů v poledních několika letech zlepšuje, podle WWF to ale bude bez obrovského množství práce zlepšení jen dočasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 2 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 6 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 7 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 22 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...