Sloni v Africe mohou vyhynout do roku 2040, varuje WWF

Světový fond na ochranu přírody (WWF) varoval před vymíráním slonů. Trendy, které tato organizace sleduje, ukazují, že sloni podle nich v Africe ve volné přírodě vymřou do dvaceti let – pokud se zásadně nezmění přístup k nim.

Od osmdesátých let dvacátého století se počet afrických slonů ve volné přírodě snížil o 70 procent. Hlavní příčinou zůstávají pytláctví a nelegální obchod se slonovinou, čím dál větší daň si ale začíná vybírat také klimatická změna, uvádí WWF.

V posledních několika letech počet upytlačených slonů poklesl – to by mělo vypadat jako moc dobrá zpráva. Při pohledu na čísla je to ale naopak. Zabíjení slonů vyvrcholilo roku 2011, od té doby se snižuje; hlavní příčinou menšího počtu ulovených slonů není jejich lepší ochrana, ale fakt, že už není co lovit. Na mnoha místech Afriky už stáda slonů zmizela úplně.

Sloni a slonovina
Zdroj: ČT24

Poptávka po slonovině ale neklesá, naopak – každoročně kvůli ní a touze po sloním mase umírá asi 20 tisíc těchto tlustokožců. „Pytláci dnes nejčastěji používají kalašnikovy nebo otrávené šípy. Tyto zbraně sice zvíře poraní, ale nezabije ho okamžitě,“ uvedl Pauwel De Wachter, koordinátor WWF pro oblast západní Afriky.

„Jakmile ale slon padne, pytláci mu podříznou šlachy, aby ho imobilizovali. A tím ho odsoudí k bolestivé smrti. Když pak slon vykrvácí, uříznou mu kly,“ dodal De Wachter.

Znamená smrt slonů smrt Afriky?

Stejně jako u ostatních druhů velkých zvířat, která mají velký dopad na ekosystémy, bude mít (a už nyní má) ztráta slonů obrovský dopad na širší ekosystém. Sloni jsou totiž v podstatě obřími stroji na hnojení – pohybují se po savaně a rozprašují obrovské množství živin v rozsáhlé oblasti. Dokonce i každé jedno sloní šlápnutí vytváří prostor, který využívá hmyz a další bezobratlí tvorové k úkrytu nebo jako životní prostor. V loužích, které ve sloních stopách vznikají, se daří larvám vážek i pulcům.

Rozsah zmizení slonů se dá jen těžko odhadovat, některé studie naznačují, že tato zvířata hrají klíčovou roli také v regulaci lesů – bez slonů by se porostům nedařilo zdaleka tak dobře. Je jisté, že sloni do značné míry současnou podobu Afriky vytvořili – a bez nich bude kontinent pronikavě jiný, varuje WWF.

Co s tím?

Podle WWF je situace neutěšená až kritická, nikoliv ale ztracená. Belgická pobočka této organizace má nyní na starost kampaň, která by měla slonům pomoci. Tato země má díky své koloniální minulosti stále ještě klíčovou roli v mnoha afrických zemích, takže může ovlivňovat tamní poměry lépe, než by se dalo čekat.

Úplně nejdůležitější je omezit poptávku po slonovině – což se v poslední době daří. Omezení na obchodování s ní už zavedla dokonce i Čína, tedy doposud ráj pro byznys se slonovinou.

Díky těmto opatřením se stav slonů v poledních několika letech zlepšuje, podle WWF to ale bude bez obrovského množství práce zlepšení jen dočasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...