Za celý loňský rok se velrybám černým v severním Atlantiku podle přírodovědců nenarodilo ani jedno mládě. Už roku 2017 varovaly americké úřady, že tito ohrožení kytovci by mohli vyhynout úplně; výzkum naznačil, že tyto velryby ztratily šanci přežít. Letos se ale mláďata narodila už tři.
Roku 2017 se populace velryb černých zmenšila o čtyři procenta poté, co 16 těchto tvorů zemřelo po srážkách s loděmi nebo po zranění rybářskými sítěmi. Letos ale přinesla ekologická organizace informaci, že u pobřeží americké Floridy byla na začátku roku pozorována tři mláďata.
Mořští biologové jsou nadšení, dává to podle nich velrybám alespoň nějakou šanci na zachování populace. Ale současně varují, že je to pro zachování druhu málo: aby velryby mohly normálně fungovat, je potřeba, aby se jich ročně narodilo nejméně 12 až 15. Ideální je ale dokonce 30 až 40 mláďat.
„Jsem šťastný, že jsou tu hned tři mláďata, ale myslím si, že je trošku předčasné říct, že se jejich situace zlepšuje,“ uvedl pro web Earther mořský biolog Charles Greene.
Snadný úlovek
Není navíc ani jisté, jestli mláďata přežijí. Vědci zatím neznají ani jejich pohlaví. Je důležité, aby mezi nimi bylo co nejvíc samic, které lépe zajistí přežití druhu. V současné době žije podle posledních údajů Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) už pouhých 411 těchto velkých zvířat.
Velrybám černým se říká také „pravé velryby“ – byla to totiž ta pravá zvířata pro velrybářství. Lidé je lovili prokazatelně už od 16. století, ale zřejmě ještě mnohem dříve. Jsou to zvířata velká, která váží kolem 50 tun, a současně velice pomalá. Už ve dvacátém století se je lidem málem podařilo vyhubit, ale přes pozdější zdánlivou stabilizaci to nyní opět s těmito velkými kytovci vypadá velmi špatně.
Podle Johna Bullarda, který pracuje pro NOAA, byly minulé roky pro velryby černé kritické – jednak se rodilo málo mláďat a současně umíralo mnoho plodných zvířat. V současné době tak žije jen posledních asi sto plodných samic, což znamená, že ztráta každého jednoho zvířete už v tomto množství snižuje pravděpodobnost na přežití celého druhu.
„Musíme začít používat slovo vyhynutí – to je totiž trend, který nám data ukazují,“ prohlásil Bullard. „Je to něco, co se může stát.“ Podle výzkumů NOAA se zdá, že pokles počtu těchto velryb začal kolem roku 2010, samice přitom postihl výrazně hůře než samce.
Experti NOAA se shodují, že Spojené státy a Kanada se musí spojit, aby snížily počet úmrtí velryb, za které mohou lidé.
Zabíjejí je lodě
Mezi nejčastější příčiny úhynu velryb černých patří srážky s loděmi a utopení se poté, co se zamotají do rybářských sítí. „Jde o kritickou situaci a je pro nás důležité s využitím nám dostupných zdrojů pokusit se populaci velryb černých zachovat,“ dodal Bullard.
Tito kytovci se vydávají rodit mláďata do teplejších jižních vod, kde jsou pro to ideální podmínky. Pak se s nimi přesunují každé jaro a léto na sever do vod Nové Anglie a Kanady, aby se tam krmili. A právě u pobřeží Kanady a Nové Anglie došlo ke všem letošním úmrtím.
Podle některých výzkumů to vypadá, že úmrtí mají spojitost také s klimatickou změnou; například nedávno vydaná studie v odborném časopise Nature Scientific Reports popsala, že velryby se v posledních letech stále více pohybují, což je vyčerpává a navíc se během toho dostanou mimo chráněná území.
V odborném časopise Endangered Species Research zase jiná skupina vědců popsala, že zkoumali výkaly těchto velryb. Našli v nich známky po tom, že velryby trpí dlouhodobým stresem spojeným pravděpodobně nejčastěji s tím, jak často se zamotávají do rybářských sítí. Právě stres je u kytovců prokázanou příčinou ztráty schopnosti rozmnožovat se.
Vědci se shodují na tom, že je potřeba urychleně vypracovat nové metody k účinnější ochraně těchto obrovských a inteligentních zvířat – je ale možné, že ani to už nepomůže. Pokud se nebudou rodit mláďata, pak se genetická variabilita velryb zhorší natolik, že veškeré snahy budou marné.
