Sklizeň 400 kilometrů nad Zemí. Na ISS dozrál salát

Na konci minulého týdne si astronaut Shane Kimbrough pochutnal poprvé na salátu, který si vlastnoručně vypěstoval na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Jde o experiment, který má přinést na stanici čerstvé živiny.

Astronaut Kimbrough začal nejnovější sérii zahrádkářského experimentu jménem Veggie 25. října. Nešlo zdaleka o první pokus s pěstováním salátu na ISS, tentokrát je to výjimečné v tom, že se všech šest rostlinek salátu pěstuje současně. Shane Kimbrough se o ně staral prakticky od začátku sám, jen v případech krize se obracel na pozemskou centrálu, aby mu poradila, co si počít.

Salát z vesmíru
Zdroj: NASA

Na ISS se pěstují rostlinky červeného římského salátu, neboli lociky seté. Tato listová zelenina je nejen ideálním zdrojem živin, ale navíc skvěle snáší výjimečné podmínky, jež na ISS panují. Nejvíc pomoci astronaut potřeboval hned na začátku experimentu, kdy udělal několik začátečnických chyb. „Během prvního týdne dostávaly sazeničky příliš mnoho vody,“ popsala problém vedoucí tohoto projektu Nicole Dufourová. „Kvůli tomu rostly zpočátku o něco pomaleji, ale poté, co jsme Kimbroughovi poradili, aby větrákem vysušili vlhkost, se vzpamatovaly.“

NASA zvolila pro sklizeň metodu „Cut-and-come-again“ neboli „uřízni a přijď zase“. Je založená na tom, že astronaut vždy odtrhne jen jeden nebo dva lístky, aniž by poškodil samotnou rostlinu. Díky ní se dají trhat lístky salátu opakovaně – salát je schopen vyrůst dalších přibližně každých 10 dní.

Cílem tohoto projektu je zvýšit produkci čerstvých potravin ve vesmíru, což astronautům umožní zdravou stravu a dostatek živin. „Testovat tuto metodu ve vesmíru po testech na Zemi je pro nás velmi vzrušující,“ uvedla Dufourová. „Opakovaná sklizeň nám umožňuje získávat více salátu pro jídlo i pro výzkum, takže pro nás je to dvojnásobná výhra.“

Dějiny vesmírného zahrádkaření

Poprvé se salát na ISS začal pěstovat roku 2014. Tehdy byly vzorky salátu používány čistě pro výzkumné účely a pro analýzy toho, co s rostlinkami dělá stav beztíže. Roku 2015 už astronauti salát poprvé jedli; prvním člověkem, který si na něm pochutnal, byl Scott Kelly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 10 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.