Šimpanzí hnízda jsou mnohem čistější než lidské postele, zaskočilo biology

Vypadá to, že šimpanzi spí v čistějším prostředí než moderní lidé. Naznačují to výsledky nové studie, jejíž autoři se zaměřili na počítání mikrobů a členovců v „postelích“, které šimpanzi využívají pro spánek.

Šimpanzí lůžka, kterým se říká hnízda, se nacházejí vysoko ve větvích stromů – primáti na jejich výrobu používají větve z pečlivě zvolených stromů. Spánkem v nich stráví denně asi 8–9 hodin, jejich spánkový cyklus je tedy značně podobný tomu lidskému. To není velké překvapení, ostatně jde o naše nejbližší příbuzné.

Podívejte se, jak si šimpanzi dělají hnízda:

„Víme, že lidské domy jsou vlastně vlastní unikátní ekosystémy a že lidské postele obsahují podskupinu organismů, jež se nacházejí v domech a bytech,“ uvedla Megan Thoemmeseová, hlavní autorka práce, která vyšla v odborném časopise Royal Society Open Science. „Je například popsáno, že asi 35 procent bakterií, které se nacházejí v lidské posteli, pochází z našich vlastních těl – jedná se o fekální, kožní a další mikroorganismy,“ upřesnila.

O tom, jaký je ekosystém lidských postelí, se toho ví poměrně dost, má to totiž zásadní dopad na naše zdraví. Ale vědci doposud netušili, jak jsme na tom ve srovnání se šimpanzi. „Chtěli jsme znát srovnání s našimi evolučně nejbližšími příbuznými, šimpanzi, kteří si také každý den připravují postele,“ vysvětluje vědkyně.

Šimpanzí hnízdo
Zdroj: Joey Verge/Wikimedia Commons

Aby to zjistili, posbírali biologové vzorky ze 41 šimpanzích hnízd. Z nich pak zjišťovali, jaká je struktura mikrobů. Z patnácti hnízd navíc pomocí vysavačů odebrali také vzorky členovců – tedy pavouků, hmyzu a dalších tvorečků, kteří do této skupiny patří.

Podle očekávání jsou šimpanzí lůžka po mikrobiologické stránce značně odlišné od těch lidských. Překvapivé ovšem je, v čem konkrétně se liší.

Šimpanzí hnízda například obsahují výrazně méně fekální, ústní a kožní bakterie než lidské postele. „Nenašli jsme u šimpanzů téměř žádné mikroby těchto druhů, což nás dost překvapilo,“ uvedla vedoucí výzkumu. Rozdíl byl v úrovni řádů.

Vědci také očekávali v lůžcích šimpanzů značné množství členovců – ale ani to se nepotvrdilo. „Ve všech hnízdech, která jsme studovali, jsme našli pouze čtyři vnější parazity – a teď nemyslím čtyři druhy ektoparazitů, ale opravdu čtyři exempláře,“ dodává vědkyně. „Myslím, že náš výzkum zdůrazňuje, jakou roli mají lidmi vyrobené struktury ve vytváření ekosystémů našeho bezprostředního okolí. Jistým způsobem způsobují naše pokusy vytvořit ideálně čisté prostředí opak – tedy vznik prostředí, které je mnohem méně ideální.“

Šimpanzí hnízda jsou dokladem naší evoluce

Teprve před několika lety vědci pochopili, jak důležité jsou pro šimpanze jejich postele. Jako první to popsali biologové v ugandské rezervaci Toro-Semliki, kteří studovali, z jakých materiálů si tito primáti lůžka vyrábějí. Podrobná analýza popsala 1844 hnízd a ukázala, že asi tři čvrtiny všech postelí jsou vytvořené ze dřeva „železného stromu“ (neboli Cynometra alexandri), a to přesto, že ten tvoří jen asi 10 procent vegetace na tomto místě.

Jedná se o dřevo, jak jeho název napovídá, velmi odolné, takže u něj nehrozí, že by se při spánku několik metrů nad zemí pod zvířetem rozpadlo. Navíc má větve, které se dají navzájem velice dobře propojovat a provazovat – výsledkem je nejen extrémně pevná, ale také značně komfortní postel.

Role spánku při polidštění opice

Vědci upozorňují, že existence lůžka/hnízda/postele je společná jen pro lidoopy – ostatní primáti spí klasicky na větvích. Co přesně to způsobilo, není jasné. Ví se jen, že někdy před 23–5 miliony lety se stalo něco, co přimělo některé tehdejší primáty, aby přestali spát na větvích a přesunuli se na lůžka. Mělo to na ně rozhodně pozitivní dopad: zřejmě se jim výrazně zlepšila kvalita spánku, a to zase vedlo k vývoji myšlení.

Studie na lidech a orangutanech prokázaly, že čím lepší je kvalita spánku, tím lepší jsou pak intelektuální schopnosti obou druhů. Je tedy možné, že zlepšený spánek vedl k tomu, že lépe vyspaní jedinci druhý den lépe odolávali útokům predátorů nebo snadněji získávali kořist. Vědci však pracují také s opačnou hypotézou: větší mozky zvířat si vyžadovaly lepší a delší spánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
před 12 hhodinami

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rymbryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
před 13 hhodinami

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
před 16 hhodinami

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
před 22 hhodinami

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
30. 3. 2026

Indonésie zakázala mladým sociální sítě. Týká se to 70 milionů lidí

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.
30. 3. 2026

Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.
30. 3. 2026

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026
Načítání...