Šimpanzí hnízda jsou mnohem čistější než lidské postele, zaskočilo biology

Vypadá to, že šimpanzi spí v čistějším prostředí než moderní lidé. Naznačují to výsledky nové studie, jejíž autoři se zaměřili na počítání mikrobů a členovců v „postelích“, které šimpanzi využívají pro spánek.

Šimpanzí lůžka, kterým se říká hnízda, se nacházejí vysoko ve větvích stromů – primáti na jejich výrobu používají větve z pečlivě zvolených stromů. Spánkem v nich stráví denně asi 8–9 hodin, jejich spánkový cyklus je tedy značně podobný tomu lidskému. To není velké překvapení, ostatně jde o naše nejbližší příbuzné.

Podívejte se, jak si šimpanzi dělají hnízda:

„Víme, že lidské domy jsou vlastně vlastní unikátní ekosystémy a že lidské postele obsahují podskupinu organismů, jež se nacházejí v domech a bytech,“ uvedla Megan Thoemmeseová, hlavní autorka práce, která vyšla v odborném časopise Royal Society Open Science. „Je například popsáno, že asi 35 procent bakterií, které se nacházejí v lidské posteli, pochází z našich vlastních těl – jedná se o fekální, kožní a další mikroorganismy,“ upřesnila.

O tom, jaký je ekosystém lidských postelí, se toho ví poměrně dost, má to totiž zásadní dopad na naše zdraví. Ale vědci doposud netušili, jak jsme na tom ve srovnání se šimpanzi. „Chtěli jsme znát srovnání s našimi evolučně nejbližšími příbuznými, šimpanzi, kteří si také každý den připravují postele,“ vysvětluje vědkyně.

Šimpanzí hnízdo
Zdroj: Joey Verge/Wikimedia Commons

Aby to zjistili, posbírali biologové vzorky ze 41 šimpanzích hnízd. Z nich pak zjišťovali, jaká je struktura mikrobů. Z patnácti hnízd navíc pomocí vysavačů odebrali také vzorky členovců – tedy pavouků, hmyzu a dalších tvorečků, kteří do této skupiny patří.

Podle očekávání jsou šimpanzí lůžka po mikrobiologické stránce značně odlišné od těch lidských. Překvapivé ovšem je, v čem konkrétně se liší.

Šimpanzí hnízda například obsahují výrazně méně fekální, ústní a kožní bakterie než lidské postele. „Nenašli jsme u šimpanzů téměř žádné mikroby těchto druhů, což nás dost překvapilo,“ uvedla vedoucí výzkumu. Rozdíl byl v úrovni řádů.

Vědci také očekávali v lůžcích šimpanzů značné množství členovců – ale ani to se nepotvrdilo. „Ve všech hnízdech, která jsme studovali, jsme našli pouze čtyři vnější parazity – a teď nemyslím čtyři druhy ektoparazitů, ale opravdu čtyři exempláře,“ dodává vědkyně. „Myslím, že náš výzkum zdůrazňuje, jakou roli mají lidmi vyrobené struktury ve vytváření ekosystémů našeho bezprostředního okolí. Jistým způsobem způsobují naše pokusy vytvořit ideálně čisté prostředí opak – tedy vznik prostředí, které je mnohem méně ideální.“

Šimpanzí hnízda jsou dokladem naší evoluce

Teprve před několika lety vědci pochopili, jak důležité jsou pro šimpanze jejich postele. Jako první to popsali biologové v ugandské rezervaci Toro-Semliki, kteří studovali, z jakých materiálů si tito primáti lůžka vyrábějí. Podrobná analýza popsala 1844 hnízd a ukázala, že asi tři čvrtiny všech postelí jsou vytvořené ze dřeva „železného stromu“ (neboli Cynometra alexandri), a to přesto, že ten tvoří jen asi 10 procent vegetace na tomto místě.

Jedná se o dřevo, jak jeho název napovídá, velmi odolné, takže u něj nehrozí, že by se při spánku několik metrů nad zemí pod zvířetem rozpadlo. Navíc má větve, které se dají navzájem velice dobře propojovat a provazovat – výsledkem je nejen extrémně pevná, ale také značně komfortní postel.

Role spánku při polidštění opice

Vědci upozorňují, že existence lůžka/hnízda/postele je společná jen pro lidoopy – ostatní primáti spí klasicky na větvích. Co přesně to způsobilo, není jasné. Ví se jen, že někdy před 23–5 miliony lety se stalo něco, co přimělo některé tehdejší primáty, aby přestali spát na větvích a přesunuli se na lůžka. Mělo to na ně rozhodně pozitivní dopad: zřejmě se jim výrazně zlepšila kvalita spánku, a to zase vedlo k vývoji myšlení.

Studie na lidech a orangutanech prokázaly, že čím lepší je kvalita spánku, tím lepší jsou pak intelektuální schopnosti obou druhů. Je tedy možné, že zlepšený spánek vedl k tomu, že lépe vyspaní jedinci druhý den lépe odolávali útokům predátorů nebo snadněji získávali kořist. Vědci však pracují také s opačnou hypotézou: větší mozky zvířat si vyžadovaly lepší a delší spánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 2 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 6 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 19 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 21 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
včera v 11:44

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
včera v 07:00

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.