Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.

Vědci na univerzitě v Adelaide zjistili, že lidské i myší spermie byly v simulované mikrogravitaci ve srovnání s normální gravitací zhruba o padesát procent méně úspěšné při průchodu kanálkem napodobujícím samičí pohlavní ústrojí. U myších vajíček se kvůli tomu úspěšnost oplodnění snížila přibližně o třicet procent.

„Schopnost plavat nebyla dotčena. Spermie v mikrogravitaci se stále pohybují, jen nedokážou najít cestu,“ vysvětlila vedoucí výzkumného týmu Nicole McPhersonová. Na povrchu spermií jsou totiž bílkoviny fungující jako miniaturní senzory, které reagují na fyzikální síly včetně gravitace. „Když gravitační působení odpadne, tyto senzory zjevně přestanou fungovat a spermie ztratí spolehlivý orientační rámec,“ uvedla s tím, že je to trochu jako snažit se najít cestu bludištěm, kdyby měl člověk zavázané oči a točil se.

Kosmický výběr

Vedle klesající míry úspěšného oplodnění odhalili vědci také to, že embrya, která přesto vznikla, měla vyšší kvalitu, jako by několikahodinové vystavení mikrogravitaci fungovalo jako selekce pro nejodolnější spermie. Když však byla vyvíjející se myší embrya vystavena mikrogravitaci během prvních 24 hodin po oplodnění, vytvořilo se jich méně a ta, která vznikla, vykazovala v kritických raných fázích známky opožděného vývoje a sníženého počtu buněk.

„Reprodukce ve vesmíru bude podstatně obtížnější, než se většina lidí domnívá, a problémy se projevují ve více fázích, nikoli jen v jedné,“ shrnula McPhersonová. Výzkum zveřejněný v časopise Communications Biology ale naznačil i možné řešení. Přidání progesteronu, hormonu přirozeně uvolňovaného v období ovulace, pomohlo většímu počtu lidských spermií překonat negativní účinky mikrogravitace na orientaci.

K simulaci stavu beztíže použili vědci přístroj, který buňky nepřetržitě otáčí, takže ztrácejí smysl pro orientaci a zažívají stav podobný volnému pádu ve vesmíru. Navigaci spermií pak testovali v plastové komůrce s úzkými kanálky otevřenými na obou koncích.

Výsledky studie mají význam například pro plány na dlouhodobé pobyty lidí ve vesmíru, včetně úvah o výstavbě základen na Měsíci či Marsu, podotýká Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 18 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.