Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.

Vědci na univerzitě v Adelaide zjistili, že lidské i myší spermie byly v simulované mikrogravitaci ve srovnání s normální gravitací zhruba o padesát procent méně úspěšné při průchodu kanálkem napodobujícím samičí pohlavní ústrojí. U myších vajíček se kvůli tomu úspěšnost oplodnění snížila přibližně o třicet procent.

„Schopnost plavat nebyla dotčena. Spermie v mikrogravitaci se stále pohybují, jen nedokážou najít cestu,“ vysvětlila vedoucí výzkumného týmu Nicole McPhersonová. Na povrchu spermií jsou totiž bílkoviny fungující jako miniaturní senzory, které reagují na fyzikální síly včetně gravitace. „Když gravitační působení odpadne, tyto senzory zjevně přestanou fungovat a spermie ztratí spolehlivý orientační rámec,“ uvedla s tím, že je to trochu jako snažit se najít cestu bludištěm, kdyby měl člověk zavázané oči a točil se.

Kosmický výběr

Vedle klesající míry úspěšného oplodnění odhalili vědci také to, že embrya, která přesto vznikla, měla vyšší kvalitu, jako by několikahodinové vystavení mikrogravitaci fungovalo jako selekce pro nejodolnější spermie. Když však byla vyvíjející se myší embrya vystavena mikrogravitaci během prvních 24 hodin po oplodnění, vytvořilo se jich méně a ta, která vznikla, vykazovala v kritických raných fázích známky opožděného vývoje a sníženého počtu buněk.

„Reprodukce ve vesmíru bude podstatně obtížnější, než se většina lidí domnívá, a problémy se projevují ve více fázích, nikoli jen v jedné,“ shrnula McPhersonová. Výzkum zveřejněný v časopise Communications Biology ale naznačil i možné řešení. Přidání progesteronu, hormonu přirozeně uvolňovaného v období ovulace, pomohlo většímu počtu lidských spermií překonat negativní účinky mikrogravitace na orientaci.

K simulaci stavu beztíže použili vědci přístroj, který buňky nepřetržitě otáčí, takže ztrácejí smysl pro orientaci a zažívají stav podobný volnému pádu ve vesmíru. Navigaci spermií pak testovali v plastové komůrce s úzkými kanálky otevřenými na obou koncích.

Výsledky studie mají význam například pro plány na dlouhodobé pobyty lidí ve vesmíru, včetně úvah o výstavbě základen na Měsíci či Marsu, podotýká Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 4 hhodinami

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
před 5 hhodinami

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 11 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 13 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
04:40Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
včera v 17:01‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
včera v 14:30‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
včera v 10:48‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.