Sezona hurikánů v Atlantiku je letos mimořádně aktivní

Paulette, Rene, Sally, Teddy a Vicky – hned pět pojmenovaných tropických systémů bylo možné začátkem tohoto týdne sledovat v jednom čase nad Atlantikem. Jde o událost, která se stala teprve podruhé ve známé historii; poprvé to bylo před 49 lety. Každý z těchto systémů se nacházel v různém stadiu vývoje a taky představuje různá nebezpečí pro obydlená území.

Aktuálně nejnebezpečnějším je hurikán Sally. Vznikl jako tropická deprese 11. září a následující den zasáhl jižní Floridu v blízkosti Miami. Hlavně na ostrovy v oblasti Key West přinesl vydatný déšť, kde spadlo kolem 300 litrů vody na metr čtvereční, což vedlo k rychlým záplavám.

Předpověď postupu hurikánu Sally (časy v CDT, posun oproti Česku je o 7 hodin méně)
Zdroj: NOAA

V pondělí odpoledne se nad teplými vodami (přes 29 stupňů Celsia) Mexického zálivu stal ze Sally hurikán, který rychle sílil a brzy dosáhl druhého stupně Saffirovy-Simpsonovy stupnice, na kterém zatím zůstává. Rychlost větru v blízkosti středu tak dosahuje kolem 155 kilometrů za hodinu, nárazy jsou asi o 20 až 30 kilometrů za hodinu silnější. Sally teď postupuje zhruba desetikilometrovou rychlostí směrem k západoseverozápadu, na americkou pevninu by měl dorazit ve středu ráno nebo dopoledne a není vyloučeno, že do té doby ještě mírně zesílí.

S ohledem na nevýrazné proudění ve svém okolí není moc jisté, kde přesně Sally udeří – s největší pravděpodobností to bude na pomezí států Mississippi a Alabama, ale v pozoru jsou od jihovýchodní Lousiany až po západní Floridu.

Hlavním rizikem, které Sally přinese, je jednak vydatný déšť, kdy může spadnout až kolem 400 milimetrů vody a hrozí přívalové povodně, jednak zaplavení pobřežních oblastí vzdutým mořem. Hladina moře může stoupnout až o 3,3 metru. Ochranný systém New Orleans by to sice měl zvládnout, ale některým oblastem mimo jeho dosah hrozí zaplavení. Po přechodu na pevninu bude Sally rychle slábnout a v pátek by měla zaniknout úplně.

Hrozba jménem Paulette

Druhý z pětice tropických systémů, hurikán Paulette, včera naplno zasáhl centrální ostrov Bermud, který dokonce přešel svou centrální částí včetně oka hurikánu. Nárazy větru dosáhly až kolem 170 kilometrů za hodinu, desítky tisíc lidí přišly o dodávky proudu. Podle vládních úřadů ale ostrov Bermuda neutrpěl vážnější škody, za což vděčí velké připravenosti tamních obyvatel i infrastruktury na častý přechod hurikánů.

Předpověď postupu hurikánu Paulette (časy v AST, posun oproti Česku je o 6 hodin méně)
Zdroj: NOAA

Po opuštění ostrovů Paulette ještě zesílil na třetí stupeň Saffirovy-Simpsonovy stupnice s nárazy větru přesahujícími 200 kilometrů za hodinu, což znamená, že se stal druhým silným hurikánem této sezony (prvním byla Laura, která zasáhla jih USA koncem srpna). Paulette už ale nad otevřeným Atlantikem neohrožuje žádná obydlená území. V dalších dnech zrychlí svůj pohyb k severovýchodu a postupně bude slábnout. Koncem týdne pravděpodobně západně od Azorských ostrovů zanikne.

Nejsilnější hurikán sezony?

Zatímco Rene ani Vicky se na výraznější vývoj už nezmůžou, tropickou bouři Teddy čeká dramatické zesílení. Už v úterý se stane hurikánem, ve čtvrtek dokonce silným hurikánem – v pátek by nárazy větru mohly přesáhnout 240 kilometrů za hodinu.

Mohlo by tak jít o nejsilnější nebo druhý nejsilnější hurikán této sezony. Zatím obydlené ostrovy neohrožuje. Míří přes centrální Atlantik k severozápadu, o víkendu by ale mohl zasáhnout Bermudy, později možná i Newfoundland.

Tropická bouře Teddy
Zdroj: NOAA

Výjimečný rok 2020

Letošní hurikánová sezona v Atlantiku je mimořádně aktivní – ačkoliv jsme teprve pět dní po dlouhodobém vrcholu sezony, vzniklo už 20 tropických bouří, sedm hurikánů a dva silné hurikány. Průměr k současnému datu je přitom pouhých sedm bouří a tři hurikány.

Rekord drží tato sezona i v datu, kdy vznikla dvacátá bouře – dosud to bylo až 4. října v roce 2005. A pouze dvakrát bylo za celou sezonu bouří a hurikánů víc – rekord drží rok 2005 s 28 pojmenovanými bouřemi. V letošním roce může být ale tento rekord dohnán – podle předpovědí by začátkem příštího týdne mohla východně od Malých Antil vzniknout bouře Wilfred, čímž se letošní připravený seznam jmen vyčerpá. Pak už si musíme vystačit s písmeny řecké abecedy – alfa, beta, gama…

V roce 2005 jsme skončili u šestého písmene, zety. Je otázka, kde to skončí letos – podmínky pro vznik hurikánů ale zřejmě i díky nastupujícímu jevu La Niña zůstanou ještě dlouho nadprůměrně dobré. A oficiální konec hurikánové sezony je daleko, 30. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 21 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 21 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 22 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...