Sezona hurikánů v Atlantiku je letos mimořádně aktivní

Paulette, Rene, Sally, Teddy a Vicky – hned pět pojmenovaných tropických systémů bylo možné začátkem tohoto týdne sledovat v jednom čase nad Atlantikem. Jde o událost, která se stala teprve podruhé ve známé historii; poprvé to bylo před 49 lety. Každý z těchto systémů se nacházel v různém stadiu vývoje a taky představuje různá nebezpečí pro obydlená území.

Aktuálně nejnebezpečnějším je hurikán Sally. Vznikl jako tropická deprese 11. září a následující den zasáhl jižní Floridu v blízkosti Miami. Hlavně na ostrovy v oblasti Key West přinesl vydatný déšť, kde spadlo kolem 300 litrů vody na metr čtvereční, což vedlo k rychlým záplavám.

Předpověď postupu hurikánu Sally (časy v CDT, posun oproti Česku je o 7 hodin méně)
Zdroj: NOAA

V pondělí odpoledne se nad teplými vodami (přes 29 stupňů Celsia) Mexického zálivu stal ze Sally hurikán, který rychle sílil a brzy dosáhl druhého stupně Saffirovy-Simpsonovy stupnice, na kterém zatím zůstává. Rychlost větru v blízkosti středu tak dosahuje kolem 155 kilometrů za hodinu, nárazy jsou asi o 20 až 30 kilometrů za hodinu silnější. Sally teď postupuje zhruba desetikilometrovou rychlostí směrem k západoseverozápadu, na americkou pevninu by měl dorazit ve středu ráno nebo dopoledne a není vyloučeno, že do té doby ještě mírně zesílí.

S ohledem na nevýrazné proudění ve svém okolí není moc jisté, kde přesně Sally udeří – s největší pravděpodobností to bude na pomezí států Mississippi a Alabama, ale v pozoru jsou od jihovýchodní Lousiany až po západní Floridu.

Hlavním rizikem, které Sally přinese, je jednak vydatný déšť, kdy může spadnout až kolem 400 milimetrů vody a hrozí přívalové povodně, jednak zaplavení pobřežních oblastí vzdutým mořem. Hladina moře může stoupnout až o 3,3 metru. Ochranný systém New Orleans by to sice měl zvládnout, ale některým oblastem mimo jeho dosah hrozí zaplavení. Po přechodu na pevninu bude Sally rychle slábnout a v pátek by měla zaniknout úplně.

Hrozba jménem Paulette

Druhý z pětice tropických systémů, hurikán Paulette, včera naplno zasáhl centrální ostrov Bermud, který dokonce přešel svou centrální částí včetně oka hurikánu. Nárazy větru dosáhly až kolem 170 kilometrů za hodinu, desítky tisíc lidí přišly o dodávky proudu. Podle vládních úřadů ale ostrov Bermuda neutrpěl vážnější škody, za což vděčí velké připravenosti tamních obyvatel i infrastruktury na častý přechod hurikánů.

Předpověď postupu hurikánu Paulette (časy v AST, posun oproti Česku je o 6 hodin méně)
Zdroj: NOAA

Po opuštění ostrovů Paulette ještě zesílil na třetí stupeň Saffirovy-Simpsonovy stupnice s nárazy větru přesahujícími 200 kilometrů za hodinu, což znamená, že se stal druhým silným hurikánem této sezony (prvním byla Laura, která zasáhla jih USA koncem srpna). Paulette už ale nad otevřeným Atlantikem neohrožuje žádná obydlená území. V dalších dnech zrychlí svůj pohyb k severovýchodu a postupně bude slábnout. Koncem týdne pravděpodobně západně od Azorských ostrovů zanikne.

Nejsilnější hurikán sezony?

Zatímco Rene ani Vicky se na výraznější vývoj už nezmůžou, tropickou bouři Teddy čeká dramatické zesílení. Už v úterý se stane hurikánem, ve čtvrtek dokonce silným hurikánem – v pátek by nárazy větru mohly přesáhnout 240 kilometrů za hodinu.

Mohlo by tak jít o nejsilnější nebo druhý nejsilnější hurikán této sezony. Zatím obydlené ostrovy neohrožuje. Míří přes centrální Atlantik k severozápadu, o víkendu by ale mohl zasáhnout Bermudy, později možná i Newfoundland.

Tropická bouře Teddy
Zdroj: NOAA

Výjimečný rok 2020

Letošní hurikánová sezona v Atlantiku je mimořádně aktivní – ačkoliv jsme teprve pět dní po dlouhodobém vrcholu sezony, vzniklo už 20 tropických bouří, sedm hurikánů a dva silné hurikány. Průměr k současnému datu je přitom pouhých sedm bouří a tři hurikány.

Rekord drží tato sezona i v datu, kdy vznikla dvacátá bouře – dosud to bylo až 4. října v roce 2005. A pouze dvakrát bylo za celou sezonu bouří a hurikánů víc – rekord drží rok 2005 s 28 pojmenovanými bouřemi. V letošním roce může být ale tento rekord dohnán – podle předpovědí by začátkem příštího týdne mohla východně od Malých Antil vzniknout bouře Wilfred, čímž se letošní připravený seznam jmen vyčerpá. Pak už si musíme vystačit s písmeny řecké abecedy – alfa, beta, gama…

V roce 2005 jsme skončili u šestého písmene, zety. Je otázka, kde to skončí letos – podmínky pro vznik hurikánů ale zřejmě i díky nastupujícímu jevu La Niña zůstanou ještě dlouho nadprůměrně dobré. A oficiální konec hurikánové sezony je daleko, 30. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 16 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 18 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 22 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...