Sezona hurikánů v Atlantiku je letos mimořádně aktivní

Paulette, Rene, Sally, Teddy a Vicky – hned pět pojmenovaných tropických systémů bylo možné začátkem tohoto týdne sledovat v jednom čase nad Atlantikem. Jde o událost, která se stala teprve podruhé ve známé historii; poprvé to bylo před 49 lety. Každý z těchto systémů se nacházel v různém stadiu vývoje a taky představuje různá nebezpečí pro obydlená území.

Aktuálně nejnebezpečnějším je hurikán Sally. Vznikl jako tropická deprese 11. září a následující den zasáhl jižní Floridu v blízkosti Miami. Hlavně na ostrovy v oblasti Key West přinesl vydatný déšť, kde spadlo kolem 300 litrů vody na metr čtvereční, což vedlo k rychlým záplavám.

Předpověď postupu hurikánu Sally (časy v CDT, posun oproti Česku je o 7 hodin méně)
Zdroj: NOAA

V pondělí odpoledne se nad teplými vodami (přes 29 stupňů Celsia) Mexického zálivu stal ze Sally hurikán, který rychle sílil a brzy dosáhl druhého stupně Saffirovy-Simpsonovy stupnice, na kterém zatím zůstává. Rychlost větru v blízkosti středu tak dosahuje kolem 155 kilometrů za hodinu, nárazy jsou asi o 20 až 30 kilometrů za hodinu silnější. Sally teď postupuje zhruba desetikilometrovou rychlostí směrem k západoseverozápadu, na americkou pevninu by měl dorazit ve středu ráno nebo dopoledne a není vyloučeno, že do té doby ještě mírně zesílí.

S ohledem na nevýrazné proudění ve svém okolí není moc jisté, kde přesně Sally udeří – s největší pravděpodobností to bude na pomezí států Mississippi a Alabama, ale v pozoru jsou od jihovýchodní Lousiany až po západní Floridu.

Hlavním rizikem, které Sally přinese, je jednak vydatný déšť, kdy může spadnout až kolem 400 milimetrů vody a hrozí přívalové povodně, jednak zaplavení pobřežních oblastí vzdutým mořem. Hladina moře může stoupnout až o 3,3 metru. Ochranný systém New Orleans by to sice měl zvládnout, ale některým oblastem mimo jeho dosah hrozí zaplavení. Po přechodu na pevninu bude Sally rychle slábnout a v pátek by měla zaniknout úplně.

Hrozba jménem Paulette

Druhý z pětice tropických systémů, hurikán Paulette, včera naplno zasáhl centrální ostrov Bermud, který dokonce přešel svou centrální částí včetně oka hurikánu. Nárazy větru dosáhly až kolem 170 kilometrů za hodinu, desítky tisíc lidí přišly o dodávky proudu. Podle vládních úřadů ale ostrov Bermuda neutrpěl vážnější škody, za což vděčí velké připravenosti tamních obyvatel i infrastruktury na častý přechod hurikánů.

Předpověď postupu hurikánu Paulette (časy v AST, posun oproti Česku je o 6 hodin méně)
Zdroj: NOAA

Po opuštění ostrovů Paulette ještě zesílil na třetí stupeň Saffirovy-Simpsonovy stupnice s nárazy větru přesahujícími 200 kilometrů za hodinu, což znamená, že se stal druhým silným hurikánem této sezony (prvním byla Laura, která zasáhla jih USA koncem srpna). Paulette už ale nad otevřeným Atlantikem neohrožuje žádná obydlená území. V dalších dnech zrychlí svůj pohyb k severovýchodu a postupně bude slábnout. Koncem týdne pravděpodobně západně od Azorských ostrovů zanikne.

Nejsilnější hurikán sezony?

Zatímco Rene ani Vicky se na výraznější vývoj už nezmůžou, tropickou bouři Teddy čeká dramatické zesílení. Už v úterý se stane hurikánem, ve čtvrtek dokonce silným hurikánem – v pátek by nárazy větru mohly přesáhnout 240 kilometrů za hodinu.

Mohlo by tak jít o nejsilnější nebo druhý nejsilnější hurikán této sezony. Zatím obydlené ostrovy neohrožuje. Míří přes centrální Atlantik k severozápadu, o víkendu by ale mohl zasáhnout Bermudy, později možná i Newfoundland.

Tropická bouře Teddy
Zdroj: NOAA

Výjimečný rok 2020

Letošní hurikánová sezona v Atlantiku je mimořádně aktivní – ačkoliv jsme teprve pět dní po dlouhodobém vrcholu sezony, vzniklo už 20 tropických bouří, sedm hurikánů a dva silné hurikány. Průměr k současnému datu je přitom pouhých sedm bouří a tři hurikány.

Rekord drží tato sezona i v datu, kdy vznikla dvacátá bouře – dosud to bylo až 4. října v roce 2005. A pouze dvakrát bylo za celou sezonu bouří a hurikánů víc – rekord drží rok 2005 s 28 pojmenovanými bouřemi. V letošním roce může být ale tento rekord dohnán – podle předpovědí by začátkem příštího týdne mohla východně od Malých Antil vzniknout bouře Wilfred, čímž se letošní připravený seznam jmen vyčerpá. Pak už si musíme vystačit s písmeny řecké abecedy – alfa, beta, gama…

V roce 2005 jsme skončili u šestého písmene, zety. Je otázka, kde to skončí letos – podmínky pro vznik hurikánů ale zřejmě i díky nastupujícímu jevu La Niña zůstanou ještě dlouho nadprůměrně dobré. A oficiální konec hurikánové sezony je daleko, 30. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.