Rychlost vývoje vakcíny je triumfem vědy, říkají manažer WHO Datta i biochemik Konvalinka

Nahrávám video

Výzkum vakcíny proti covidu-19 nabral naprosto bezprecedentní rozměry a tempo, řekl v Událostech, komentářích programový manažer oddělení pro vakcinaci Světové zdravotnické organizace (WHO) Siddhartha Datta. Souhlasí s ním biochemik Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, který vakcínu označil za fascinující výkon vědy a techniky a triumf.

Velká Británie ve středu jako první na světě schválila použití vakcíny proti covidu-19 vyvinuté americkou společností Pfizer a německou BioNTech. Dostupná má být od příštího týdne.

Datta si myslí, že další země budou postupovat podobně jako Britové. „Chtěl bych ocenit otevřenost britského regulátora. Informují o veškerých aspektech rozhodování. Úspěch vakcíny totiž bude záležet na tom, jak se zapojí občané,“ zdůraznil. Ocenil přípravu mnoha zemí včetně Británie na možnost okamžitého očkování po schválení očkovacích látek.

Konvalinka odmítl, že by britský postup byl uspěchaný. Je přesvědčen, že Američané i Evropané budou následovat v řádu dní. „My máme jiný problém: musíme připravit logistiku očkování. V Německu se na tom už dávno pracuje, jsou tam přesné plány a jsou připraveni na to naběhnout v nejbližších dnech. Totéž v Británii. U nás se ten program teprve pomalu připravuje, a to považuji za zpoždění, na které bychom mohli doplatit,“ varuje.

Datta dále potvrdil varování WHO, že poptávka bude na začátku převyšovat nabídku. Proto klade důraz na „globální solidaritu“ tak, aby všechny země světa měly k vakcíně přístup nehledě na jejich lidnatost nebo ekonomický výkon. To by měl zajistit systém COVAX, který už možnost získat očkovací látky zajistil více než 180 zemím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...