Rusko chce vozit turisty k Měsíci. Elon Musk by to měl stihnout o řadu let dřív

Ruská vesmírná agentura Roskosmos hodlá v budoucnu nabízet kosmické turistické výpravy s obletem Měsíce, podobně jak se na to chystá americká společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Řekl to šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, podle nějž to ale připadá v úvahu až po roce 2030. Musk věří, že začne už za dva roky.

„Po 30. roce začneme nabízet oblety Měsíce,“ citovala agentura TASS Rogozina. Na vesmírné výpravy mají turisty vynášet nové ruské lodě Orel. První nepilotovaný let těchto právě vyvíjených kosmických dopravních prostředků je naplánovaný na závěr roku 2023.

Loni v prosinci Rogozin řekl, že Orlův první pilotovaný oblet přirozeného souputníka Země, ještě nikoli s turisty, by měl přijít na řadu v roce 2028.

TASS upřesnil, že Orel je vyvíjen v rámci ruského lunárního programu. První start bez kosmonautů, a to z kosmodromu Vostočnyj, je naplánovaný na 15. prosince 2023. Tento let ještě nepočítá s přistáním na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) – k tomu by ale mělo dojít o rok později při druhém letu, rovněž bez posádky.

Jak bude vypadat Orel, ukazuje zatím jen dopisní známka
Zdroj: Wikimedia Commons

Rogozin o záměru Roskosmosu nabízet turistické výpravy k Měsíci mluvil v souvislosti se středečním odletem dvou japonských turistů lodí Sojuz MS-20 ke dvanáctidennímu pobytu na ISS. Jedním z nich je miliardář Jusaku Maezawa, který si už zarezervoval místo pro let kolem Měsíce v lodi Starship Muskovy společnosti SpaceX za dva roky.

SpaceX staví Starship pro výpravy lidí do hlubokého vesmíru, včetně letů na Měsíc a na Mars. První nepilotovaný let prototypu Starshipu na oběžnou dráhu kolem Země by Musk chtěl mít za sebou už zanedlouho, termín je ale zatím nejistý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 11 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 14 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 14 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 16 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 18 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...