Rozpálená Evropa zažívá týden plný teplotních rekordů

Letošní léto je v mnoha částech Evropy a severozápadní Afriky ve znamení horkých vln. Po přechodném ochlazení začátkem července dorazila na Pyrenejský poloostrov už minulý týden druhá velká intenzivní vlna veder. A opět padají teplotní rekordy. V pondělí padl ve Walesu a také na západě a jihozápadě Francie.

V přílivu horkého vzduchu z Afriky, který udržuje tlaková níže západně od Portugalska, šplhají teploty v některých oblastech už týden vysoko nad 35 °C, leckde i nad 40 °C. Například ve španělské Seville zaznamenali deset dnů v řadě s maximem přes 40 °C. Vlna veder představuje značné nebezpečí pro tamní obyvatele, ostatně v souvislosti s horkem je hlášeno už několik stovek úmrtí. A lze čekat, že konečná čísla budou mnohem vyšší.

O intenzitě současné vlny veder vypovídá opětovné překračování nejen měsíčních, ale i absolutních rekordů. Tak například v Andoře padl minulý týden hned dvakrát červencový rekord – ten poslední byl naměřen v sobotu 16. 7. a znovu dosažen v neděli 17. 7., kdy na stanici Borda Vidal teplota vyšplhala na 38,7 °C. Možná se to někomu zdá málo, ale tato stanice leží ve výšce 873 metrů. A k dosažení absolutního andorrského rekordu chybělo jen sedm desetin stupně.

V portugalském městě Pinhão naměřili ve čtvrtek 14. července rovných 47 stupňů. Pokud bude údaj potvrzen, půjde o nový červencový rekord Portugalska a jen čtyři desetiny pod hodnotou absolutního rekordu v zemi. Mnoho staničních absolutních rekordů se minulý týden přepisovalo také ve Španělsku, na některých místech dokonce několikrát, například ve městě Valladolid, kde ve čtvrtek naměřili 41,0 °C, o den později 41,1 °C.

2 minuty
Jihozápad Evropy sužují rozsáhlé požáry
Zdroj: EBU

Noci bez spánku

Rekordně horké jsou i noci, zažít minimum 27,6 °C jako ve městě Segovia znamená bez klimatizace hodně nekvalitní spánek.

Rekordy se přepisovaly i v hlavním městě Madridu, kde na stanici Retiro zaznamenali nejprve nejteplejší noc ze 13. na 14. července (minimum 26,2 °C), a 14. července přes den pak teplota vyrovnala dosavadní staniční rekord 40,7 °C. Je důležité zdůraznit, že Madrid leží také v poměrně vysoké nadmořské výšce kolem 650 metrů a takto teplé noci jsou naprosto mimořádné.


Horký vzduch zasáhl už v pátek také Francii a během víkendu se vydal dál na sever. V sobotu a v neděli padaly desítky měsíčních rekordů a na několika stanicích už i absolutní rekordy.

A horko nekončí – vedra totiž vyvrcholí až v pondělí a úterý. Na mnoha místech lze čekat maxima přes 35 °C, v Paříži 38 nebo 39 °C, v západní a jihozápadní Francii dokonce často přesáhnou i čtyřicítky.

V jižní a jihozápadní Francii padlo v pondělí několik teplotních rekordů. V Brestu bylo 39,3 stupně Celsia, v Nantes 42 a v Biscarrosse 42,6 stupně Celsia, což znamená překonání červnového rekordu 41,7 stupně. Nejhorší byla podle agentury AFP situace v departementu Gironde, kde se z města La Teste-de-Buch v pondělí evakuovaly tisíce lidí a stovky zvířat z místní zoologické zahrady, aby unikli toxickému kouři, který produkuje nedaleký požár.

Britský šok

Asi největší pozdvižení ale horký vzduch způsobil ve Velké Británii. Poprvé v historii vydali tamní meteorologové výstrahu před extrémně vysokými teplotami s nejvyšším, tedy červeným stupněm nebezpečí.

Maximální teploty v pondělí místy přesáhnou 35 °C, ojediněle i 37 °C. V úterý je dokonce podle nejčerstvějších předpovědí poměrně velká pravděpodobnost překročení čtyřicítky – stalo by se tak poprvé v historii, neboť celostátní rekord má hodnotu 38,7 °C a byl dosažen 25. července 2019 v Cambridge. V Londýně se v úterý očekává maximum 38 °C, přičemž dosavadní rekord má hodnotu 38,1 °C (při katastrofální vlně veder 10. srpna 2003). Británie přitom disponuje jedněmi z nejdelších pozorování na světě.

Nejnovější výpočty modelů potvrzují možnost překročení 40 °C ve Velké Británii
Zdroj: Wetterzenttrale.de

Možná ještě trochu více šokující jsou ale očekávaná noční minima – dosud nejvyšší spolehlivě změřená hodnota pochází z Brightonu ze 3. srpna 1990, kdy tam zaznamenali 23,9 °C. Předpovídaná minima v noci na úterý přitom pro Londýn čekají 26 nebo 27 °C.

Téměř jistě tak bude tento národní rekord pokořen, a to nejen v Londýně. Extrémně teplá noc přitom představuje pro lidský organismus další vysokou zátěž, zejména v městských oblastech, které se ochlazují výrazně pomaleji než venkov. Na rozdíl od Španělska navíc nemá drtivá většina domů v Británii klimatizaci, před horkem tak nebude úniku. Pro zajímavost – průměrné denní maximum v červenci se v Londýně pohybuje kolem 24 °C, minimum kolem 14 °C. Dobrou zprávou ale je, že v Británii se ve středu asi o deset stupňů ochladí.

Ve Walesu padl v pondělí teplotní rekord. V Gogerddanu ve středozápadní části země teploměr ukázal 35,3 stupně Celsia, čímž překonal dosavadní rekord 35,2 stupně z roku 1990. Na zemědělské Královské velšské přehlídce museli majitelé chránit opalovacími krémy nejen sebe, ale i prasata, napsal web stanice BBC. Veterinářské organizace vydávají pokyny, jak chránit ve vedrech domácí mazlíčky. 

Evropa hoří

Horké počasí s sebou nese i další negativní jev, a to jsou četné přírodní požáry. Kvůli nim muselo přechodně opustit své domovy už několik desítek tisíc obyvatel, s plameny bojují tisíce hasičů, přesto se jim ne všude daří ohně likvidovat nebo dostat pod kontrolu.

Začátkem nového týdne přitom hlavně ve Francii kvůli přílivu horkého vzduchu riziko požárů ještě stoupne a dosáhnout může velmi extrémní úrovně. Nicméně nepříznivá situace panuje i v dalších částech jižní Evropy od Itálie po Balkán.

Jedním z důvodů je poměrně suchý závěr zimy v kombinaci s nadprůměrně teplým jarem, které urychlilo výpar z půdy.

Vlna veder z jihozápadní a západní Evropy dorazí v úterý a ve středu naplno i do střední Evropy. V Česku se čekají maxima šplhající ojediněle nad 35 °C, v Německu může být zítra a pozítří 38 až 39 °C, vyloučena není ani čtyřicítka. Podobně teplo bude ve druhé polovině týdne také v Maďarsku a na Slovensku – některé modely přitom počítají dokonce s maximy přesahujícími 40 °C. V Česku to zatím vypadá, že nejteplejším dnem týdne bude středa, kdy naměříme až 36, případně 37 °C. Teploty kolem nebo nad tropickou třicítkou vydrží až do soboty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...