Roušky zvlhčují vdechovaný vzduch. Výrazně tak pomáhají proti virům, ukázal výzkum

Že roušky pomáhají chránit lidi před nákazou nebo šířením viru SARS-CoV-2, se už ví dlouho – nedávno to znovu potvrdili američtí epidemiologové z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Teď ale nová studie ukázala další výhodu roušek: vlhkost, která vzniká pod nimi, může pomoci imunitě v boji proti respiračním onemocněním, jako je právě covid-19.

Studie vedená vědci z amerického Národního ústavu pro diabetes a zažívací a ledvinové nemoci (NIDDK) zjistila, že nošení roušek podstatně zvyšuje vlhkost vzduchu, který člověk vdechuje. A to může pomoci vysvětlit, proč nošení roušek souvisí s nižší závažností onemocnění u lidí nakažených virem SARS-CoV-2. Je totiž prokázáno, že zvlhčené sliznice výrazně prospívají funkčnosti imunitního systému. Studie, která na to upozornila, vyšla v odborném časopise Biophysical Journal.

„Zjistili jsme, že roušky silně zvyšují vlhkost vdechovaného vzduchu. Věříme, že toto zvlhčení dýchacího ústrojí by mohlo být zodpovědné za prokázaný fakt, že lidé nosící roušky mají menší závažnost onemocnění covidem-19,“ uvedl hlavní autor práce Adriaan Bax. „Je prokázané, že vysoká vlhkost vzduchu zmírňuje závažnost chřipky – a stejný mechanismus může být použitelný i pro závažnost covidu,“ doplňuje vědec.

Vysoká vlhkost vzduchu může omezit šíření viru do plic tím, že podporuje slizniční imunitu i obranné mechanismy, které z plic odstraňují hleny a potenciálně škodlivé částice uvnitř hlenu. Vysoká vlhkost vzduchu může také posílit imunitní systém produkcí speciálních bílkovin zvaných interferony, které bojují proti virům. Ukázalo se, že nízká vlhkost vzduchu zhoršuje interferonovou reakci i kvalitu slizniční reakce, což může být jedním z důvodů, proč jsou lidé v chladném počasí náchylnější k infekcím dýchacích cest.

Jak výzkum probíhal

Studie testovala čtyři běžné typy ochrany obličeje: respirátor N95 (americká obdoba FFP2), třívrstvou jednorázovou chirurgickou roušku, dvouvrstvou bavlněnou polyesterovou roušku a silnou bavlněnou roušku. Výzkumníci měřili míru vlhkosti tím, že dobrovolníka nechali dýchat do uzavřené ocelové krabice. Když člověk neměl nasazenou roušku, naplnila krabici vodní pára z dechu, což vedlo k rychlému zvýšení vlhkosti uvnitř krabice.

A naopak, když měl člověk roušku, množství vlhkosti uvnitř se značně snížilo – většina jí totiž zůstávala zachycená v roušce, kondenzovala a člověk ji potom vdechoval.

Výsledky ukázaly, že všechny čtyři druhy testovaných roušek zvyšují vlhkost vdechovaného vzduchu – ale v různé míře. Při všech teplotách vedla bavlněná rouška k největšímu zvýšení vlhkosti; důležité bylo, že při nižších teplotách se tyto zvlhčující účinky všech roušek značně zvýšily.

„Zvýšená vlhkost je něco, co většina nositelů nejspíš cítila, aniž by si uvědomili, že jim tato vlhkost může vlastně prospět,“ řekl Bax.

Výzkumníci se v této studii nezabývali tím, které roušky jsou nejúčinnější proti vdechnutí nebo přenosu viru. Už dřívější studie Baxe a jeho kolegů totiž ukázaly, že jakákoliv látková rouška může pomoci zablokovat tisíce kapének slin, jež lidé uvolňují prostou řečí – kapének, které, pokud se uvolní, mohou zůstat ve vzduchu mnoho minut.

„I když se začne očkovat více lidí v celé zemi, musíme být stále obezřetní, abychom i nadále bránili šíření koronaviru, který způsobuje covid-19,“ komentoval výsledky imunolog Griffin P. Rodgers. „Tento výzkum podporuje význam nošení roušek jako jednoduchého, ale účinného způsobu ochrany lidí kolem nás a ochrany před infekcemi dýchacích cest, zejména v těchto zimních měsících, kdy se zvyšuje náchylnost k virům,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 19 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...