Roušky zvlhčují vdechovaný vzduch. Výrazně tak pomáhají proti virům, ukázal výzkum

Že roušky pomáhají chránit lidi před nákazou nebo šířením viru SARS-CoV-2, se už ví dlouho – nedávno to znovu potvrdili američtí epidemiologové z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Teď ale nová studie ukázala další výhodu roušek: vlhkost, která vzniká pod nimi, může pomoci imunitě v boji proti respiračním onemocněním, jako je právě covid-19.

Studie vedená vědci z amerického Národního ústavu pro diabetes a zažívací a ledvinové nemoci (NIDDK) zjistila, že nošení roušek podstatně zvyšuje vlhkost vzduchu, který člověk vdechuje. A to může pomoci vysvětlit, proč nošení roušek souvisí s nižší závažností onemocnění u lidí nakažených virem SARS-CoV-2. Je totiž prokázáno, že zvlhčené sliznice výrazně prospívají funkčnosti imunitního systému. Studie, která na to upozornila, vyšla v odborném časopise Biophysical Journal.

„Zjistili jsme, že roušky silně zvyšují vlhkost vdechovaného vzduchu. Věříme, že toto zvlhčení dýchacího ústrojí by mohlo být zodpovědné za prokázaný fakt, že lidé nosící roušky mají menší závažnost onemocnění covidem-19,“ uvedl hlavní autor práce Adriaan Bax. „Je prokázané, že vysoká vlhkost vzduchu zmírňuje závažnost chřipky – a stejný mechanismus může být použitelný i pro závažnost covidu,“ doplňuje vědec.

Vysoká vlhkost vzduchu může omezit šíření viru do plic tím, že podporuje slizniční imunitu i obranné mechanismy, které z plic odstraňují hleny a potenciálně škodlivé částice uvnitř hlenu. Vysoká vlhkost vzduchu může také posílit imunitní systém produkcí speciálních bílkovin zvaných interferony, které bojují proti virům. Ukázalo se, že nízká vlhkost vzduchu zhoršuje interferonovou reakci i kvalitu slizniční reakce, což může být jedním z důvodů, proč jsou lidé v chladném počasí náchylnější k infekcím dýchacích cest.

Jak výzkum probíhal

Studie testovala čtyři běžné typy ochrany obličeje: respirátor N95 (americká obdoba FFP2), třívrstvou jednorázovou chirurgickou roušku, dvouvrstvou bavlněnou polyesterovou roušku a silnou bavlněnou roušku. Výzkumníci měřili míru vlhkosti tím, že dobrovolníka nechali dýchat do uzavřené ocelové krabice. Když člověk neměl nasazenou roušku, naplnila krabici vodní pára z dechu, což vedlo k rychlému zvýšení vlhkosti uvnitř krabice.

A naopak, když měl člověk roušku, množství vlhkosti uvnitř se značně snížilo – většina jí totiž zůstávala zachycená v roušce, kondenzovala a člověk ji potom vdechoval.

Výsledky ukázaly, že všechny čtyři druhy testovaných roušek zvyšují vlhkost vdechovaného vzduchu – ale v různé míře. Při všech teplotách vedla bavlněná rouška k největšímu zvýšení vlhkosti; důležité bylo, že při nižších teplotách se tyto zvlhčující účinky všech roušek značně zvýšily.

„Zvýšená vlhkost je něco, co většina nositelů nejspíš cítila, aniž by si uvědomili, že jim tato vlhkost může vlastně prospět,“ řekl Bax.

Výzkumníci se v této studii nezabývali tím, které roušky jsou nejúčinnější proti vdechnutí nebo přenosu viru. Už dřívější studie Baxe a jeho kolegů totiž ukázaly, že jakákoliv látková rouška může pomoci zablokovat tisíce kapének slin, jež lidé uvolňují prostou řečí – kapének, které, pokud se uvolní, mohou zůstat ve vzduchu mnoho minut.

„I když se začne očkovat více lidí v celé zemi, musíme být stále obezřetní, abychom i nadále bránili šíření koronaviru, který způsobuje covid-19,“ komentoval výsledky imunolog Griffin P. Rodgers. „Tento výzkum podporuje význam nošení roušek jako jednoduchého, ale účinného způsobu ochrany lidí kolem nás a ochrany před infekcemi dýchacích cest, zejména v těchto zimních měsících, kdy se zvyšuje náchylnost k virům,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 29 mminutami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 2 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 3 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 3 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 5 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 21 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29
Načítání...