Roušky zvlhčují vdechovaný vzduch. Výrazně tak pomáhají proti virům, ukázal výzkum

Že roušky pomáhají chránit lidi před nákazou nebo šířením viru SARS-CoV-2, se už ví dlouho – nedávno to znovu potvrdili američtí epidemiologové z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Teď ale nová studie ukázala další výhodu roušek: vlhkost, která vzniká pod nimi, může pomoci imunitě v boji proti respiračním onemocněním, jako je právě covid-19.

Studie vedená vědci z amerického Národního ústavu pro diabetes a zažívací a ledvinové nemoci (NIDDK) zjistila, že nošení roušek podstatně zvyšuje vlhkost vzduchu, který člověk vdechuje. A to může pomoci vysvětlit, proč nošení roušek souvisí s nižší závažností onemocnění u lidí nakažených virem SARS-CoV-2. Je totiž prokázáno, že zvlhčené sliznice výrazně prospívají funkčnosti imunitního systému. Studie, která na to upozornila, vyšla v odborném časopise Biophysical Journal.

„Zjistili jsme, že roušky silně zvyšují vlhkost vdechovaného vzduchu. Věříme, že toto zvlhčení dýchacího ústrojí by mohlo být zodpovědné za prokázaný fakt, že lidé nosící roušky mají menší závažnost onemocnění covidem-19,“ uvedl hlavní autor práce Adriaan Bax. „Je prokázané, že vysoká vlhkost vzduchu zmírňuje závažnost chřipky – a stejný mechanismus může být použitelný i pro závažnost covidu,“ doplňuje vědec.

Vysoká vlhkost vzduchu může omezit šíření viru do plic tím, že podporuje slizniční imunitu i obranné mechanismy, které z plic odstraňují hleny a potenciálně škodlivé částice uvnitř hlenu. Vysoká vlhkost vzduchu může také posílit imunitní systém produkcí speciálních bílkovin zvaných interferony, které bojují proti virům. Ukázalo se, že nízká vlhkost vzduchu zhoršuje interferonovou reakci i kvalitu slizniční reakce, což může být jedním z důvodů, proč jsou lidé v chladném počasí náchylnější k infekcím dýchacích cest.

Jak výzkum probíhal

Studie testovala čtyři běžné typy ochrany obličeje: respirátor N95 (americká obdoba FFP2), třívrstvou jednorázovou chirurgickou roušku, dvouvrstvou bavlněnou polyesterovou roušku a silnou bavlněnou roušku. Výzkumníci měřili míru vlhkosti tím, že dobrovolníka nechali dýchat do uzavřené ocelové krabice. Když člověk neměl nasazenou roušku, naplnila krabici vodní pára z dechu, což vedlo k rychlému zvýšení vlhkosti uvnitř krabice.

A naopak, když měl člověk roušku, množství vlhkosti uvnitř se značně snížilo – většina jí totiž zůstávala zachycená v roušce, kondenzovala a člověk ji potom vdechoval.

Výsledky ukázaly, že všechny čtyři druhy testovaných roušek zvyšují vlhkost vdechovaného vzduchu – ale v různé míře. Při všech teplotách vedla bavlněná rouška k největšímu zvýšení vlhkosti; důležité bylo, že při nižších teplotách se tyto zvlhčující účinky všech roušek značně zvýšily.

„Zvýšená vlhkost je něco, co většina nositelů nejspíš cítila, aniž by si uvědomili, že jim tato vlhkost může vlastně prospět,“ řekl Bax.

Výzkumníci se v této studii nezabývali tím, které roušky jsou nejúčinnější proti vdechnutí nebo přenosu viru. Už dřívější studie Baxe a jeho kolegů totiž ukázaly, že jakákoliv látková rouška může pomoci zablokovat tisíce kapének slin, jež lidé uvolňují prostou řečí – kapének, které, pokud se uvolní, mohou zůstat ve vzduchu mnoho minut.

„I když se začne očkovat více lidí v celé zemi, musíme být stále obezřetní, abychom i nadále bránili šíření koronaviru, který způsobuje covid-19,“ komentoval výsledky imunolog Griffin P. Rodgers. „Tento výzkum podporuje význam nošení roušek jako jednoduchého, ale účinného způsobu ochrany lidí kolem nás a ochrany před infekcemi dýchacích cest, zejména v těchto zimních měsících, kdy se zvyšuje náchylnost k virům,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 40 mminutami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 10 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
včera v 14:51

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
včera v 11:44

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...