Roušky zvlhčují vdechovaný vzduch. Výrazně tak pomáhají proti virům, ukázal výzkum

Že roušky pomáhají chránit lidi před nákazou nebo šířením viru SARS-CoV-2, se už ví dlouho – nedávno to znovu potvrdili američtí epidemiologové z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Teď ale nová studie ukázala další výhodu roušek: vlhkost, která vzniká pod nimi, může pomoci imunitě v boji proti respiračním onemocněním, jako je právě covid-19.

Studie vedená vědci z amerického Národního ústavu pro diabetes a zažívací a ledvinové nemoci (NIDDK) zjistila, že nošení roušek podstatně zvyšuje vlhkost vzduchu, který člověk vdechuje. A to může pomoci vysvětlit, proč nošení roušek souvisí s nižší závažností onemocnění u lidí nakažených virem SARS-CoV-2. Je totiž prokázáno, že zvlhčené sliznice výrazně prospívají funkčnosti imunitního systému. Studie, která na to upozornila, vyšla v odborném časopise Biophysical Journal.

„Zjistili jsme, že roušky silně zvyšují vlhkost vdechovaného vzduchu. Věříme, že toto zvlhčení dýchacího ústrojí by mohlo být zodpovědné za prokázaný fakt, že lidé nosící roušky mají menší závažnost onemocnění covidem-19,“ uvedl hlavní autor práce Adriaan Bax. „Je prokázané, že vysoká vlhkost vzduchu zmírňuje závažnost chřipky – a stejný mechanismus může být použitelný i pro závažnost covidu,“ doplňuje vědec.

Vysoká vlhkost vzduchu může omezit šíření viru do plic tím, že podporuje slizniční imunitu i obranné mechanismy, které z plic odstraňují hleny a potenciálně škodlivé částice uvnitř hlenu. Vysoká vlhkost vzduchu může také posílit imunitní systém produkcí speciálních bílkovin zvaných interferony, které bojují proti virům. Ukázalo se, že nízká vlhkost vzduchu zhoršuje interferonovou reakci i kvalitu slizniční reakce, což může být jedním z důvodů, proč jsou lidé v chladném počasí náchylnější k infekcím dýchacích cest.

Jak výzkum probíhal

Studie testovala čtyři běžné typy ochrany obličeje: respirátor N95 (americká obdoba FFP2), třívrstvou jednorázovou chirurgickou roušku, dvouvrstvou bavlněnou polyesterovou roušku a silnou bavlněnou roušku. Výzkumníci měřili míru vlhkosti tím, že dobrovolníka nechali dýchat do uzavřené ocelové krabice. Když člověk neměl nasazenou roušku, naplnila krabici vodní pára z dechu, což vedlo k rychlému zvýšení vlhkosti uvnitř krabice.

A naopak, když měl člověk roušku, množství vlhkosti uvnitř se značně snížilo – většina jí totiž zůstávala zachycená v roušce, kondenzovala a člověk ji potom vdechoval.

Výsledky ukázaly, že všechny čtyři druhy testovaných roušek zvyšují vlhkost vdechovaného vzduchu – ale v různé míře. Při všech teplotách vedla bavlněná rouška k největšímu zvýšení vlhkosti; důležité bylo, že při nižších teplotách se tyto zvlhčující účinky všech roušek značně zvýšily.

„Zvýšená vlhkost je něco, co většina nositelů nejspíš cítila, aniž by si uvědomili, že jim tato vlhkost může vlastně prospět,“ řekl Bax.

Výzkumníci se v této studii nezabývali tím, které roušky jsou nejúčinnější proti vdechnutí nebo přenosu viru. Už dřívější studie Baxe a jeho kolegů totiž ukázaly, že jakákoliv látková rouška může pomoci zablokovat tisíce kapének slin, jež lidé uvolňují prostou řečí – kapének, které, pokud se uvolní, mohou zůstat ve vzduchu mnoho minut.

„I když se začne očkovat více lidí v celé zemi, musíme být stále obezřetní, abychom i nadále bránili šíření koronaviru, který způsobuje covid-19,“ komentoval výsledky imunolog Griffin P. Rodgers. „Tento výzkum podporuje význam nošení roušek jako jednoduchého, ale účinného způsobu ochrany lidí kolem nás a ochrany před infekcemi dýchacích cest, zejména v těchto zimních měsících, kdy se zvyšuje náchylnost k virům,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...