Rolls-Royce se chlubí konceptem jaderného pohonu. Má dostat lidi na Mars

Lidstvo v následujících dekádách plánuje cesty na Měsíc a Mars, ambice ale omezují stávající metody pohonu raket. Ten chemický je pro cesty do hlubšího vesmíru nepraktický. Nyní přišla s informací o vývoji prototypu možného náhradníka společnost Rolls-Royce.

Společnost Rolls-Royce je sice spojována nejčastěji s luxusními automobily, ve skutečnosti jde ale především o výrobce motorů. Nyní oznámila, že začne vyrábět i miniaturní jaderné reaktory, které by se daly použít pro pohon kosmických lodí při cestách do hlubšího vesmíru. Například na mise na Mars.

Podle vyjádření společnosti byl měl tento reaktor využívat uran. To je výhodné, protože je ho dostatek a je poměrně levný. Princip bude podobný jako u normální jaderné elektrárny. Při jaderném štěpení dochází k bombardování atomu neutronem. Tento atom se pak rozštěpí, čímž se uvolní energie, která se pak využije k pohonu rakety.

Lidstvo už tuto technologii v dostatečně zmenšené velikosti dávno má – využívá se pro pohon vojenských ponorek. 

Hlavní výhoda takové metody spočívá v tom, že nevyžaduje ani zdaleka tolik paliva jako současné rakety s chemickým pohonem, což znamená, že celý systém bude lehčí, a tedy levnější. Při vývoji se ale ještě může vyskytnout řada komplikací. Například správné stínění reaktoru může celkovou hmotnost výrazně navýšit

Zatím jen prototyp

Na stránkách společnosti vysvětluje šéf inovací Jake Thompson, že tento reaktor je zatím pouze ve „fázi konceptu, návrhu, vývoje a testování“. Teď tedy vznikne základní prototyp, a teprve pokud se ukáže jako funkční, bude se pokračovat v jeho vylepšování. 

Společnost Rolls-Royce Holdings oznámila, že chce vyvinout vlastní technologii jaderného reaktoru už roku 2021 a rychle pro tento záměr získala finanční zdroje jak z vládních, tak i soukromých peněz.

Firma uvádí, že reaktor by mohl sloužit jako nová forma pohonu i jako zdroj energie pro základny na Měsíci nebo Marsu, a tvrdí, že do roku 2029 bude mít jaderný reaktor připravený k vyslání na Měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 17 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 20 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...