Roli nehrají jenom geny. Lidskou výšku ovlivňuje také strava nebo prostředí

I když to, jak člověk bude vysoký, ovlivňují především geny, nezanedbatelná je v tomto ohledu také role dalších faktorů. Podle odborníků, které citoval článek na webu Metafact.io, se jedná například o dostupnost jídla nebo třeba úroveň zdravotní péče.

Výška jednotlivých lidí se dramaticky liší. Největší známý člověk měřil 2,72 metru, nejmenší pouhých 67 centimetrů. Obecně se předpokládá, že to, jak moc jednotlivec vyroste, určují geny. 

Několik expertů ale v tomto ohledu zdůraznilo také roli některých dalších faktorů. „Existuje mnoho důkazů, že poté, co se země industrializují nebo zbohatnou, výška lidí postupem času roste,“ poznamenal například odborník Peter Visscher z Queensland University in Australia.

„Tuto změnu musí způsobovat prostředí, protože genetické faktory se během krátké doby (jako jsou desetiletí) nemění,“ uvedl Visscher. Dodal, že význam mají i takoví činitelé, jako je například dostatek jídla nebo lepší zdravotní péče. 

Na dopady stravování v této souvislosti poukázalo již několik dřívějších případových studií. „Vhodným příkladem je výška novorozenců během hladomoru v Nizozemsku v roce 1944,“ podotkl Saverio Alberti, další expert na genetiku působící na Università degli Studi di Messin. Děti, které se tehdy narodily nebo vyrůstaly, byly asi o čtyři centimetry menší, než byl nizozemský průměr. 

Prim genů

Obecně se uvádí, že genetika výšku ovlivňuje z osmdesáti procent. DNA tak určuje takzvaný  růstový dědičný potenciál. Protože ale životní prostředí spoluurčuje, jestli člověk potenciál promění, je obtížné pouze na základě genů odhadnout, kolik vyrostou děti v zemích s rozšířenou podvýživou. Naopak v rozvinutých státech je takto možné předpovědět výšku s poměrně velkou přesností.

Experti také uvedli, že pravděpodobně existuje maximální výška, kterou dokáže lidské tělo „snést“. V případě jejího překročení by srdce nemohlo efektivně pumpovat krev po těle. Předpokládá se, že limit by se mohl pohybovat kolem 2,7 metru. Této výšky dosáhl nejvyšší v historii zaznamenaný člověk, Robert Wadlow.  

Celosvětová průměrná výška v posledních staletích roste. Zhruba před třiceti lety se ale tento trend zastavil. „Je možné se domnívat, že existuje horní hranice průměrné výšky,“ poznamenala Eirini Marouliová, expertka na genetiku a statistiku z Queen Mary University in London.

„Také existují předpoklady, že nedávné změny životního stylu mohou dalšímu vývoji průměrné výšky bránit,“ dodala. Zda tento růst dosáhl svého maxima, podle ní ukáže čas.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čmeláků bylo loni v Británii nejméně za dobu záznamů

Počty čmeláků v Británii loni klesly nejníže za dobu záznamů, vyplývá z údajů fondu, který se zabývá ochranou tohoto hmyzu. Proti průměru z období mezi roky 2010 a 2023 se loni počet čmeláků v zemi celkově snížil téměř o čtvrtinu. Podle vědců to pravděpodobně zavinilo studené a vlhké jarní počasí. Čmeláci jsou stejně jako včely klíčoví pro opylování rostlin.
před 8 hhodinami

Na Expu v Ósace se mají představit originální české vynálezy

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.
před 11 hhodinami

Těžba na asteroidech se blíží. V noci startuje sonda, která má hledat platinu na planetce

Soukromý sektor se čím dál víc ohlíží po zdrojích, které se nacházejí mimo Zemi. Všechny dosavadní snahy selhaly, změnit to teď hodlá kalifornský startup Astroforge, který by chtěl v budoucnu na asteroidech těžit vzácné kovy.
včera v 17:04

Archeologové objevili „dánské Stonehenge“

Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba čtyřmi tisíci lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii.
včera v 12:19

Genová terapie poprvé zlepšila zrak téměř slepým dětem

Genová terapie poprvé zlepšila zrak dětí s genetickou poruchou. Uspěli londýnští vědci, kteří tento experiment poprvé úspěšně provedli na lidech.
včera v 11:14

„To už je Středomoří,“ reaguje vědec na loňské teploty na Moravě

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.
25. 2. 2025

Ptačí chřipka je u amerických krav už endemická, varují virologové

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.
25. 2. 2025

Tatra 815 po čtyřech dekádách končí. Sloužila v armádě, hasičům i závodníkům

Nákladní vůz Tatra 815 se za více než čtyřicet let výroby zařadil mezi automobilové legendy. Řada 815 se stala nejdéle vyráběnou modelovou řadou kopřivnické automobilky a díky své univerzálnosti dosáhla širokého uplatnění mezi civilními odběrateli i armádou. Tatra vyrobila celkem 158 065 kusů všech provedení této řady. Její výroba teď končí, v úterý se v Kopřivnici koná rozloučení s posledním vyrobeným vozem Tatra 815-2 Terra, určeném pro službu u hasičů.
25. 2. 2025
Načítání...