Riziko číslo jedna: američtí vědci označili 18 sopek jako velmi vysokou hrozbu

Američtí vládní vědci vypracovali seznam vulkánů, které představují největší riziko pro národní bezpečnost. Jedná se o sopky, které jsou buď velmi blízko civilizaci, nebo u nich hrozí blízká erupce.

Práce je výsledkem vědců z americké vládní agentury U.S. Geological Survey (Americká geologická služba). Jedná se o první úpravu seznamu vulkanických rizik, který vznikl roku 2005.

Na prvním místě, jako největší hrozba pro Spojené státy americké a jejich občany, se umístila havajská sopka Kilauea, k jejíž erupci došlo během letošního roku. Na dalších pěti místech jsou už sopky, které leží přímo na americkém kontinentu: Mount St. Helens a Mount Rainier ve státě Washington a aljašská sopka Redoubt a kalifornská Mount Shasta.

„Tato zpráva může být pro mnoho lidí překvapením – ale ne pro vulkanology,“ uvedla v tiskové zprávě Janine Krippnerová z Concord University. „Co se týká sopečné aktivity, patří Spojené státy americké k těm nejaktivnějších místům na celé planetě,“ dodala. Od roku 1980 došlo na území USA ke 120 erupcím.

Nejrizikovější oblastí jsou pro USA tři státy – Oregon, Washington a Kalifornie, tedy místa podél západního pobřeží země. Právě tam se nachází 11 z 18 nejnebezpečnějších amerických sopek.

Ve Spojených státech se nachází 161 aktivních sopek. Jejich nebezpečnost posuzují podle speciálního modelu, který vyhodnocuje množství nejrůznějších faktorů. Patří mezi ně například druh sopky, jak nedávno byla aktivní, frekvence erupcí nebo množství hmoty, kterou je schopná vychrlit.

Model ale zahrnuje také lidské faktory, tedy blízkost a hustotu zalidnění, zda se poblíž nacházejí letiště a frekventované letecké trasy a také jak snadná je případná evakuace zasažených území.

Model pak sopky třídí podle míry rizikovosti do pěti kategorií, od velmi nízkého rizika až po riziko velmi vysoké.

Kdo hlídá sopky

Vulkanolog Erik Klemetti z Denison University varuje, že Spojené státy postrádají dostatečný monitoring řady z těchto 18 sopek. „Mnoho sopek má jen slabý monitoring, mnohdy je založený jen na jednom nebo dvou seismometrech,“ upozornil vědec. U vulkánů, kde hrozí jen průměrné nebo nízké riziko, je pak podle něj sledování ještě mnohem horší.

Seznam sopek se od roku 2005 podle něj změnil především proto, že vědci získávají čím dál lepší informace o tom, co se děje v sopkách – právě kvůli novým faktům došlo k revizi.

Další z 18 nejnebezpečnějích sopek v USA: Mount Hood, Three Sisters a Crater Lake v Oregonu; Akutan Island, Makushin, Mount Spurr au Augustine na Aljašce; Lassen a Long Valley v Kalifornii; Mount Baker a Glacier Peak ve státu Washington; a Mauna Loa na Havaji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 9 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...