Rituály pomáhají zvládat úzkost, prověřili brněnští vědci experimentálně na Mauriciu

Rituály pomáhají lidem zvládat nejistotu a úzkost, ověřili religionisté z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výzkum prováděli v hinduistické komunitě na ostrově Mauricius v Indickém oceánu. Výsledky zveřejnil časopis Philosophical Transactions of Royal Society B.

Sociální vědci dlouho hledají uspokojivé vysvětlení pro obecnou rozšířenost rituálů v lidských společnostech napříč epochami i kontinenty. Podle více než sto let staré teorie antropologa Bronislawa Malinowského pociťují lidé díky rituálům alespoň částečnou kontrolu nad nejistou budoucností, a zbavují se tak nepříjemné úzkosti vyvolané nekontrolovatelnými hrozbami. „Před námi však nikdo přímo tuto hypotézu experimentálně neověřoval,“ uvedl Martin Lang, který společně s Janem Krátkým výzkum vedl.

Pro výzkum si religionisté vybrali komunitu Maráthů, kteří uctívají boha Ganéšu. Přizvali 75 žen z komunity, které pravidelně navštěvují chrám. Výzkumníci u nich nejprve vyvolali úzkost, poté sledovali, jak se s ní vypořádají, pokud budou mít možnost se modlit, anebo jen tiše sedět v prázdné místnosti.

Experiment v terénu

Zdrojem stresu byl úkol, který ženy dostaly. Měly si připravit projev o tom, jak se chránit před povodněmi. Za pomoci dotazníků i měření srdečního tepu pak vědci zjišťovali míru vyvolané úzkosti.

U obou skupin žen se projevila zvýšená úzkost po první části experimentu. Jak subjektivně pociťovaná, tak fyziologická úzkost ale mnohem rychleji opadly u žen, které se mohly pomodlit v chrámu, případně i provést ochranné rituály.

„Naše výsledky tak přinášejí nový pohled na klasickou antropologickou teorii a pomáhají porozumět tomu, proč lidé v těžkých chvílích sahají po rituálech jako ochranném prostředku. Díky nim totiž znovu získávají pocit kontroly a zbavují se nepříjemného pocitu úzkosti z nekontrolovatelných hrozeb,“ uvedl Lang.

Výzkum bude pokračovat. Buď na Mauriciu, nebo ve střední Evropě by chtěli religionisté zkoumat skupinu asi sto lidí, zhruba po dobu dvou let. Budou sledovat, jak situace vyvolávající úzkost přirozeně přicházejí, jak a jestli na ně lidé reagují za pomoci rituálů, a zda se kvůli tomu mění i jejich pohled na víru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...