Rituály pomáhají zvládat úzkost, prověřili brněnští vědci experimentálně na Mauriciu

Rituály pomáhají lidem zvládat nejistotu a úzkost, ověřili religionisté z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výzkum prováděli v hinduistické komunitě na ostrově Mauricius v Indickém oceánu. Výsledky zveřejnil časopis Philosophical Transactions of Royal Society B.

Sociální vědci dlouho hledají uspokojivé vysvětlení pro obecnou rozšířenost rituálů v lidských společnostech napříč epochami i kontinenty. Podle více než sto let staré teorie antropologa Bronislawa Malinowského pociťují lidé díky rituálům alespoň částečnou kontrolu nad nejistou budoucností, a zbavují se tak nepříjemné úzkosti vyvolané nekontrolovatelnými hrozbami. „Před námi však nikdo přímo tuto hypotézu experimentálně neověřoval,“ uvedl Martin Lang, který společně s Janem Krátkým výzkum vedl.

Pro výzkum si religionisté vybrali komunitu Maráthů, kteří uctívají boha Ganéšu. Přizvali 75 žen z komunity, které pravidelně navštěvují chrám. Výzkumníci u nich nejprve vyvolali úzkost, poté sledovali, jak se s ní vypořádají, pokud budou mít možnost se modlit, anebo jen tiše sedět v prázdné místnosti.

Experiment v terénu

Zdrojem stresu byl úkol, který ženy dostaly. Měly si připravit projev o tom, jak se chránit před povodněmi. Za pomoci dotazníků i měření srdečního tepu pak vědci zjišťovali míru vyvolané úzkosti.

U obou skupin žen se projevila zvýšená úzkost po první části experimentu. Jak subjektivně pociťovaná, tak fyziologická úzkost ale mnohem rychleji opadly u žen, které se mohly pomodlit v chrámu, případně i provést ochranné rituály.

„Naše výsledky tak přinášejí nový pohled na klasickou antropologickou teorii a pomáhají porozumět tomu, proč lidé v těžkých chvílích sahají po rituálech jako ochranném prostředku. Díky nim totiž znovu získávají pocit kontroly a zbavují se nepříjemného pocitu úzkosti z nekontrolovatelných hrozeb,“ uvedl Lang.

Výzkum bude pokračovat. Buď na Mauriciu, nebo ve střední Evropě by chtěli religionisté zkoumat skupinu asi sto lidí, zhruba po dobu dvou let. Budou sledovat, jak situace vyvolávající úzkost přirozeně přicházejí, jak a jestli na ně lidé reagují za pomoci rituálů, a zda se kvůli tomu mění i jejich pohled na víru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 15 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled