Reinfekce „neviditelným“ omikronem jsou výjimečné. Očkovaných se prakticky netýkají, ukazují data z Dánska

Podle zjištění dánských vědců je ve vzácných případech možné nakazit se krátce po sobě dvěma různými podtypy varianty koronaviru omikron. Nákaza subvariantou BA.2 je možná krátce po infekci původní variantou omikronu označovanou jako BA.1, uvedla studie dánského sérologického institutu SSI, je to ale zcela výjimečné.

Vědci podílející se na studii objevili 47 případů, kdy se ten samý člověk v rozmezí dvaceti až šedesáti dnů nakazil nejdříve koronavirem BA.1 a pak BA.2. Většina z nich měla jen mírné příznaky onemocnění, léčit v nemocnici se nemusel dokonce nikdo z nich. 

Detailní analýza prozradila, že 42 osob (89 procent) nebylo očkováno, tři (6 procent) bylo očkováno dvakrát, zatímco dva (4 procenta) byli očkováni pouze jednou. U osob s posilovací třetí dávkou se nevyskytla reinfekce ani jednou. Přitom v Dánsku už má vakcínu proti covidu drtivá většina populace – 81 procent je očkováno alespoň dvakrát, posilovací očkování má už 62 procent populace.

Variantě omikronu BA.2 se také říká „neviditelná“, protože se hůře odhaluje některými druhy PCR testů. Omikrony BA.1 a BA.2 se od sebe liší asi čtyřicítkou mutací. Tento rozdíl je poměrně významný, nebyl ani mezi některými jednotlivými variantami. V Dánsku tvoří BA.2 více než 88 procent případů, ve Spojeném království, Jihoafrické republice a Norsku začalo procento případů také přibývat. 

WHO uklidňuje

Epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria van Kerkhoveová v úterý zopakovala, že neexistují důkazy, že by nákaza subvariantou BA.2 měla závažnější průběh než infekce BA.1. „Nesledujeme rozdíl v závažnosti průběhu BA.1 ve srovnání s BA.2,“ řekla podle agentury AFP. Uvedla také, že BA.2 by měla být nadále klasifikována jako „varianta vzbuzující obavy“ a že by stále měla být označována jako omikron.

Některé studie na zvířecích modelech v uplynulých týdnech vzbudily obavy, protože naznačovaly, že BA.2 u nich vážnější průběh má. Tyto nové výsledky naznačjí, že u lidí to nemusí být pravda, nicméně na přesnější výsledky bude ještě zapotřebí počkat.

WHO uvedla, že bude nadále pečlivě sledovat linii BA.2 jako součást varianty omikron a žádá všechny země, aby byly i nadále ostražité, sledovaly a hlásily sekvence a prováděly nezávislé a srovnávací analýzy různých sublinií omikronu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 16 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 17 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...