Rašeliniště v Kongu ohrožuje zemědělství i plán na těžbu ropy

Rozsáhlá rašeliniště objevená ve střední Africe, která zadržují značné množství uhlíku, jsou v ohrožení kvůli nekontrolovanému rozvoji. Zásahy do nich přitom podle odborníků představují do budoucna výrazné riziko.

„Tato rašelina je pro životní prostředí zásadní. Je zde uloženo velmi velké množství uhlíku, přibližně třicet miliard tun. A pokud se uvolní do atmosféry, urychlí to globální změny,“ řekl Suspense Ifo, přední konžský odborník na rašeliniště. Nejnovější hrozbou pro tento ekosystém je předpokládaná těžba ložisek ropy, která se v jeho blízkosti nacházejí.

„Množství uhlíku lze svým rozsahem připodobnit emisím z fosilních paliv, které se vyprodukují v USA za asi dvacet let. Rašeliniště nejsou na mezinárodní úrovni dostatečně oceňována. Je potřeba, aby je mezinárodní společenství finančně podpořilo a zajistilo, že zůstanou chráněna,“ řekla Greta Dargieová, britská vědkyně z univerzity v Leedsu. Rašeliniště zadržují mnohem více uhlíku než rozsáhlé lesy, v nichž se nacházejí. Rašelina, která se vytvářela tisíce let, však může být zničena během několika týdnů, pokud se nechá vyschnout.

Přírodní bohatství se už parceluje

Hlavní hrozbou jsou tak pro ni nejen delší období sucha, která souvisejí se změnou klimatu, ale i lidská aktivita. Například neudržitelné zemědělství, které ovlivnil rostoucí počet obyvatel, představuje v regionu vážný problém.

Konžská vláda již začala plochu rozdělovat a hledat potenciální investory, ačkoli rozsah a význam ropných zásob v oblasti je nejistý. „Nemůžete po nás chtít, abychom svoje přírodní bohatství a zdroje drželi pod pokličkou. Pokud bude třeba, budeme je těžit, a to udržitelným způsobem a v souladu s pravidly ochrany životního prostředí. Pokud nám Západ nepomůže podpořit péči o zachování životního prostředí, budeme nuceni využívat své vlastní přírodní zdroje, protože peníze k životu prostě potřebujeme,“ uvedla konžská ministryně životního prostředí Arlette Soudanová-Nonaultová a odmítla obavy z korupce a špatného hospodaření vlády. 

Zájem o využívání zdrojů ukrytých pod rašeliništi se již objevil i na druhé straně řeky Kongo, v Konžské demokratické republice. Jeden z místních ministrů nedávno oznámil dražbu pozemků, které mají být využity pro těžbu ropy. Ve svých tweetech o aukci, která se má konat 28. a 29. července v hlavním městě Kinshase, označoval dokonce francouzskou ropnou společnost Total. Podle vědců se některé z vyčleněných lokalit překrývají s rašeliništi.

„Pokud tento plán nezastavíme, bude mít katastrofální následky. Je nutné, aby konžská vláda začala jednat o obnovitelných zdrojích energie,“ řekla Irene Wabiwaová Betoková z africké pobočky organizace Greenpeace.

Navzdory řadě mezinárodních dohod o nutnosti ochrany rašelinišť v povodí Konga v regionu roste frustrace a ministři jako Soudanová-Nonaultová obviňují Západ z pokrytectví.

„Bez Konžské pánve by zbytek světa nemohl dýchat. My Afričané poskytujeme službu celé planetě. Je logické, že i to má svou cenu,“ řekla konžská ministryně životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 4 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 5 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 6 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 10 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...