Rašeliniště v Kongu ohrožuje zemědělství i plán na těžbu ropy

Rozsáhlá rašeliniště objevená ve střední Africe, která zadržují značné množství uhlíku, jsou v ohrožení kvůli nekontrolovanému rozvoji. Zásahy do nich přitom podle odborníků představují do budoucna výrazné riziko.

„Tato rašelina je pro životní prostředí zásadní. Je zde uloženo velmi velké množství uhlíku, přibližně třicet miliard tun. A pokud se uvolní do atmosféry, urychlí to globální změny,“ řekl Suspense Ifo, přední konžský odborník na rašeliniště. Nejnovější hrozbou pro tento ekosystém je předpokládaná těžba ložisek ropy, která se v jeho blízkosti nacházejí.

„Množství uhlíku lze svým rozsahem připodobnit emisím z fosilních paliv, které se vyprodukují v USA za asi dvacet let. Rašeliniště nejsou na mezinárodní úrovni dostatečně oceňována. Je potřeba, aby je mezinárodní společenství finančně podpořilo a zajistilo, že zůstanou chráněna,“ řekla Greta Dargieová, britská vědkyně z univerzity v Leedsu. Rašeliniště zadržují mnohem více uhlíku než rozsáhlé lesy, v nichž se nacházejí. Rašelina, která se vytvářela tisíce let, však může být zničena během několika týdnů, pokud se nechá vyschnout.

Přírodní bohatství se už parceluje

Hlavní hrozbou jsou tak pro ni nejen delší období sucha, která souvisejí se změnou klimatu, ale i lidská aktivita. Například neudržitelné zemědělství, které ovlivnil rostoucí počet obyvatel, představuje v regionu vážný problém.

Konžská vláda již začala plochu rozdělovat a hledat potenciální investory, ačkoli rozsah a význam ropných zásob v oblasti je nejistý. „Nemůžete po nás chtít, abychom svoje přírodní bohatství a zdroje drželi pod pokličkou. Pokud bude třeba, budeme je těžit, a to udržitelným způsobem a v souladu s pravidly ochrany životního prostředí. Pokud nám Západ nepomůže podpořit péči o zachování životního prostředí, budeme nuceni využívat své vlastní přírodní zdroje, protože peníze k životu prostě potřebujeme,“ uvedla konžská ministryně životního prostředí Arlette Soudanová-Nonaultová a odmítla obavy z korupce a špatného hospodaření vlády. 

Zájem o využívání zdrojů ukrytých pod rašeliništi se již objevil i na druhé straně řeky Kongo, v Konžské demokratické republice. Jeden z místních ministrů nedávno oznámil dražbu pozemků, které mají být využity pro těžbu ropy. Ve svých tweetech o aukci, která se má konat 28. a 29. července v hlavním městě Kinshase, označoval dokonce francouzskou ropnou společnost Total. Podle vědců se některé z vyčleněných lokalit překrývají s rašeliništi.

„Pokud tento plán nezastavíme, bude mít katastrofální následky. Je nutné, aby konžská vláda začala jednat o obnovitelných zdrojích energie,“ řekla Irene Wabiwaová Betoková z africké pobočky organizace Greenpeace.

Navzdory řadě mezinárodních dohod o nutnosti ochrany rašelinišť v povodí Konga v regionu roste frustrace a ministři jako Soudanová-Nonaultová obviňují Západ z pokrytectví.

„Bez Konžské pánve by zbytek světa nemohl dýchat. My Afričané poskytujeme službu celé planetě. Je logické, že i to má svou cenu,“ řekla konžská ministryně životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...