Rašeliniště v Kongu ohrožuje zemědělství i plán na těžbu ropy

Rozsáhlá rašeliniště objevená ve střední Africe, která zadržují značné množství uhlíku, jsou v ohrožení kvůli nekontrolovanému rozvoji. Zásahy do nich přitom podle odborníků představují do budoucna výrazné riziko.

„Tato rašelina je pro životní prostředí zásadní. Je zde uloženo velmi velké množství uhlíku, přibližně třicet miliard tun. A pokud se uvolní do atmosféry, urychlí to globální změny,“ řekl Suspense Ifo, přední konžský odborník na rašeliniště. Nejnovější hrozbou pro tento ekosystém je předpokládaná těžba ložisek ropy, která se v jeho blízkosti nacházejí.

„Množství uhlíku lze svým rozsahem připodobnit emisím z fosilních paliv, které se vyprodukují v USA za asi dvacet let. Rašeliniště nejsou na mezinárodní úrovni dostatečně oceňována. Je potřeba, aby je mezinárodní společenství finančně podpořilo a zajistilo, že zůstanou chráněna,“ řekla Greta Dargieová, britská vědkyně z univerzity v Leedsu. Rašeliniště zadržují mnohem více uhlíku než rozsáhlé lesy, v nichž se nacházejí. Rašelina, která se vytvářela tisíce let, však může být zničena během několika týdnů, pokud se nechá vyschnout.

Přírodní bohatství se už parceluje

Hlavní hrozbou jsou tak pro ni nejen delší období sucha, která souvisejí se změnou klimatu, ale i lidská aktivita. Například neudržitelné zemědělství, které ovlivnil rostoucí počet obyvatel, představuje v regionu vážný problém.

Konžská vláda již začala plochu rozdělovat a hledat potenciální investory, ačkoli rozsah a význam ropných zásob v oblasti je nejistý. „Nemůžete po nás chtít, abychom svoje přírodní bohatství a zdroje drželi pod pokličkou. Pokud bude třeba, budeme je těžit, a to udržitelným způsobem a v souladu s pravidly ochrany životního prostředí. Pokud nám Západ nepomůže podpořit péči o zachování životního prostředí, budeme nuceni využívat své vlastní přírodní zdroje, protože peníze k životu prostě potřebujeme,“ uvedla konžská ministryně životního prostředí Arlette Soudanová-Nonaultová a odmítla obavy z korupce a špatného hospodaření vlády. 

Zájem o využívání zdrojů ukrytých pod rašeliništi se již objevil i na druhé straně řeky Kongo, v Konžské demokratické republice. Jeden z místních ministrů nedávno oznámil dražbu pozemků, které mají být využity pro těžbu ropy. Ve svých tweetech o aukci, která se má konat 28. a 29. července v hlavním městě Kinshase, označoval dokonce francouzskou ropnou společnost Total. Podle vědců se některé z vyčleněných lokalit překrývají s rašeliništi.

„Pokud tento plán nezastavíme, bude mít katastrofální následky. Je nutné, aby konžská vláda začala jednat o obnovitelných zdrojích energie,“ řekla Irene Wabiwaová Betoková z africké pobočky organizace Greenpeace.

Navzdory řadě mezinárodních dohod o nutnosti ochrany rašelinišť v povodí Konga v regionu roste frustrace a ministři jako Soudanová-Nonaultová obviňují Západ z pokrytectví.

„Bez Konžské pánve by zbytek světa nemohl dýchat. My Afričané poskytujeme službu celé planetě. Je logické, že i to má svou cenu,“ řekla konžská ministryně životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...