Rašeliniště v Kongu ohrožuje zemědělství i plán na těžbu ropy

Rozsáhlá rašeliniště objevená ve střední Africe, která zadržují značné množství uhlíku, jsou v ohrožení kvůli nekontrolovanému rozvoji. Zásahy do nich přitom podle odborníků představují do budoucna výrazné riziko.

„Tato rašelina je pro životní prostředí zásadní. Je zde uloženo velmi velké množství uhlíku, přibližně třicet miliard tun. A pokud se uvolní do atmosféry, urychlí to globální změny,“ řekl Suspense Ifo, přední konžský odborník na rašeliniště. Nejnovější hrozbou pro tento ekosystém je předpokládaná těžba ložisek ropy, která se v jeho blízkosti nacházejí.

„Množství uhlíku lze svým rozsahem připodobnit emisím z fosilních paliv, které se vyprodukují v USA za asi dvacet let. Rašeliniště nejsou na mezinárodní úrovni dostatečně oceňována. Je potřeba, aby je mezinárodní společenství finančně podpořilo a zajistilo, že zůstanou chráněna,“ řekla Greta Dargieová, britská vědkyně z univerzity v Leedsu. Rašeliniště zadržují mnohem více uhlíku než rozsáhlé lesy, v nichž se nacházejí. Rašelina, která se vytvářela tisíce let, však může být zničena během několika týdnů, pokud se nechá vyschnout.

Přírodní bohatství se už parceluje

Hlavní hrozbou jsou tak pro ni nejen delší období sucha, která souvisejí se změnou klimatu, ale i lidská aktivita. Například neudržitelné zemědělství, které ovlivnil rostoucí počet obyvatel, představuje v regionu vážný problém.

Konžská vláda již začala plochu rozdělovat a hledat potenciální investory, ačkoli rozsah a význam ropných zásob v oblasti je nejistý. „Nemůžete po nás chtít, abychom svoje přírodní bohatství a zdroje drželi pod pokličkou. Pokud bude třeba, budeme je těžit, a to udržitelným způsobem a v souladu s pravidly ochrany životního prostředí. Pokud nám Západ nepomůže podpořit péči o zachování životního prostředí, budeme nuceni využívat své vlastní přírodní zdroje, protože peníze k životu prostě potřebujeme,“ uvedla konžská ministryně životního prostředí Arlette Soudanová-Nonaultová a odmítla obavy z korupce a špatného hospodaření vlády. 

Zájem o využívání zdrojů ukrytých pod rašeliništi se již objevil i na druhé straně řeky Kongo, v Konžské demokratické republice. Jeden z místních ministrů nedávno oznámil dražbu pozemků, které mají být využity pro těžbu ropy. Ve svých tweetech o aukci, která se má konat 28. a 29. července v hlavním městě Kinshase, označoval dokonce francouzskou ropnou společnost Total. Podle vědců se některé z vyčleněných lokalit překrývají s rašeliništi.

„Pokud tento plán nezastavíme, bude mít katastrofální následky. Je nutné, aby konžská vláda začala jednat o obnovitelných zdrojích energie,“ řekla Irene Wabiwaová Betoková z africké pobočky organizace Greenpeace.

Navzdory řadě mezinárodních dohod o nutnosti ochrany rašelinišť v povodí Konga v regionu roste frustrace a ministři jako Soudanová-Nonaultová obviňují Západ z pokrytectví.

„Bez Konžské pánve by zbytek světa nemohl dýchat. My Afričané poskytujeme službu celé planetě. Je logické, že i to má svou cenu,“ řekla konžská ministryně životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 13 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 15 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 16 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...