Vědci z Cambridge věří, že objevili zatím nepopsaný způsob, jak půst pomáhá snižovat záněty, které jsou základem celé řady chronických onemocnění. Popsali to ve studii v odborném časopisu Cell Reports.
Půst funguje. Nový výzkum ukázal, jak nečekaně snižuje záněty v těle
Půst je fenomén, který se objevuje v nejrůznějších lidských kulturách napříč věky. Je spojený s očistou těla i duše, a přes jeho rozšířenost zůstává vědecky nedostatečně popsaný. Skupina badatelů se to teď pokusila napravit.
Zaměřila se jen na jeden z mnoha aspektů tohoto složitého fenoménu, konkrétně na kyselinu arachidonovou, která potlačuje záněty. A prokázala, že půst zvyšuje její hladinu v krvi.
Strava dělá člověka
Člověka ovlivňuje spousta faktorů a potrava je jedním z těch nejvlivnějších. Vysokokalorická strava „západního typu“ může zvyšovat riziko celé řady onemocnění včetně obezity, cukrovky druhého typu a srdečních chorob, které souvisejí s chronickými záněty v těle.
Záněty samy o sobě nejsou nic špatného, lidská imunita je potřebuje. Jde o přirozenou reakci těla na zranění nebo infekci, která pomáhá imunitnímu systému tyto útoky zvládnout. Ale tento proces může být spuštěn i jinými mechanismy, včetně takzvaného inflamasomu.
Jde o poměrně nově známou část imunity – poprvé byly jeho struktura a funkce popsány až v roce 2002. Funguje jako jakýsi poplašný zvonek, který spouští zánět, aby pomohl chránit tělo, když cítí poškození. Inflamasom ale může vyvolat zánět i neúmyslně – jednou z jeho funkcí je ničení nežádoucích buněk, což může mít za následek uvolnění obsahu buňky do těla, kde potom vyvolá zánět.
Clare Bryantová z Cambridge tým, který se na inflamason podíval, vedla. Jejím cílem bylo pochopit, jestli nemůže stát za chronickými záněty spojenými s mnoha lidskými onemocněními. „V posledních letech se ukázalo, že zejména jeden – inflamasom NLRP3 – je velmi důležitý u řady závažných onemocnění, jako je obezita a ateroskleróza, ale také u nemocí, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, zkrátka u mnoha nemocí lidí vyššího věku, zejména v západním světě,“ píší autoři.
Role půstu
Vědci vědí, že půst může pomoci snížit zánětlivost. Ale důvod, proč tomu tak je, zatím nebyl popsaný. Aby pomohl odpovědět na tuto otázku, zkoumal tým vedený Bryantovou a jejími kolegy z University of Cambridge a National Institute for Health v USA vzorky krve skupiny 21 dobrovolníků, kteří snědli jídlo o objemu 500 kalorií a pak se na 24 hodin postili, než zkonzumovali druhé jídlo o objemu 500 kalorií.
Vědci zjistili, že omezení příjmu kalorií zvýšilo hladinu lipidu známého jako kyselina arachidonová. Lipidy jsou molekuly, které hrají v našem těle důležitou roli, například při ukládání energie a přenosu informací mezi buňkami. Jakmile lidé opět snědli nějaké jídlo, hladina kyseliny arachidonové klesla.
Když vědci zkoumali účinek kyseliny arachidonové na imunitní buňky kultivované v laboratoři, zjistili, že snižuje aktivitu inflamasomu NLRP3. To tým překvapilo, protože v minulosti se mělo za to, že kyselina arachidonová je spojena se zvýšenou hladinou zánětu, nikoliv s jeho snížením. „Poskytuje potenciální vysvětlení, jak nás změna stravy – zejména půst – chrání před zánětem, hlavně jeho škodlivou formou, která je základem mnoha nemocí spojených s vysokokalorickou západní stravou,“ konstatují autoři studie.
Co tyto výsledky znamenají pro reálný život? To zatím není tak úplně jasné. „Je zatím příliš brzy na to, abychom mohli říci, jestli půst chrání před nemocemi, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, protože účinky kyseliny arachidonové jsou jen krátkodobé, ale naše práce doplňuje rostoucí množství vědecké literatury, která poukazuje na zdravotní přínos omezení příjmu kalorií. Naznačuje, že pravidelné dlouhodobé hladovění by mohlo pomoci snížit chronický zánět, který s těmito onemocněními spojujeme. Je to rozhodně lákavá myšlenka.“
Výsledky také naznačují jeden z mechanismů, kterým by vysokokalorická strava mohla zvyšovat riziko těchto onemocnění. Studie ukázaly, že někteří pacienti, kteří mají stravu s vysokým obsahem tuků, mají zvýšenou aktivitu inflamasomu.
„Mohlo by se jednat o efekt, jemuž říkáme jin a jang, kdy příliš mnoho nesprávné látky zvyšuje aktivitu inflamasomu a příliš málo ji snižuje,“ doplňuje Bryantová. „Kyselina arachidonová by mohla být jedním ze způsobů, jak k tomu dochází.“
Záhada aspirinu vysvětlena
Vědci tvrdí, že tento objev může také poskytnout vodítko k nečekanému způsobu, jakým fungují takzvané nesteroidní protizánětlivé léky, mezi které patří také například aspirin. Za normálních okolností se kyselina arachidonová v těle rychle odbourává, ale aspirin tento proces zastavuje, což může vést ke zvýšení hladiny kyseliny arachidonové, která následně snižuje aktivitu inflamasomu, a tím i zánět.
Bryantová dodává: „Je důležité zdůraznit, že aspirin by se neměl užívat ke snížení rizika dlouhodobých onemocnění bez lékařského vedení, protože při dlouhodobém užívání může mít vedlejší účinky, jako je krvácení do žaludku.“
