Pravidelný šlofík po obědě je prospěšný. Chrání mozek před záněty, ukázal výzkum

Pravidelné zdřímnutí po obědě je pro lidský mozek prospěšné a pomáhá tento orgán déle udržet větší. Uvedl to server BBC News s odkazem na vědce z londýnské University College London (UCL), podle kterých by ale délka spánku neměla překročit půl hodiny.

Tým prokázal, že mozek lidí, kteří si pravidelně dopřávají odpolední „šlofík“, je o 15 centimetrů krychlových větší, což odpovídá zpoždění stárnutí o tři až šest let. Spánek přes den je ale v mnoha profesích obtížný, protože pracovní kultura tuto praxi často odsuzuje, uvedli autoři studie.

„Naznačujeme, že každý by potenciálně mohl mít ze zdřímnutí určitý prospěch,“ řekla doktorka Victoria Garfieldová. Výsledky výzkumu označila za „zcela nové a docela vzrušující“.

Bylo prokázáno, že „šlofík“ má zásadní význam pro vývoj v dětství, s přibývajícím věkem se stává méně častým a po odchodu do důchodu se jeho obliba opět zvyšuje – 27 procent lidí starších 65 let uvádí, že si během dne zdřímnou.

Mozek se s věkem přirozeně zmenšuje, ale ke zjištění toho, zda by spánek mohl pomoci předcházet nemocem, jako je Alzheimerova choroba, bude ještě třeba dalšího výzkumu. Celkové zdraví tohoto orgánu je důležité pro ochranu před demencí a toto onemocnění zároveň souvisí s poruchami spánku.

Šlofík versus neurodegenerace

Vědci se domnívají, že špatné spací návyky časem poškozují mozek tím, že způsobují záněty a ovlivňují spojení mezi mozkovými buňkami. „Pravidelné zdřímnutí by tedy mohlo chránit před neurodegenerací tím, že by kompenzovalo nedostatečný spánek,“ uvedla výzkumnice Valentina Pazová.

  • Tento výraz pochází z německého podstatného jména Schlaf = spánek. Zkomolená výslovnost s „o“ má pravděpodobně původ v jihoněmeckých nářečích a rakouské němčině. Odtud také pochází nářečový výraz „šlofčit“ typický zejména pro hantec – hovorovou varietu češtiny používanou v Brně.

Výzkumníci dokázali, že podřimování je prospěšné, pomocí experimentu založeného na genetice. Předchozí studie identifikovaly 97 úseků DNA, díky nimž jsou lidé buď náchylnější k podřimování, nebo k výkonu během dne. Tým proto vzal údaje od 35 tisíc lidí ve věku 40 až 69 let a jednoduše porovnal jejich genetické sklony ke „šlofíkům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronauti z nezdařené mise Starlineru se vrátí na Zemi o dvanáct dní dříve

Dvojice astronautů, která od loňského června po problémech lodi Starliner nuceně zůstává na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se bude moci vrátit zpět na Zemi o dvanáct dní dříve, než se dosud plánovalo. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), napsala agentura Reuters.
včera v 10:05

Trumpova administrativa zasáhla do financování medicínského výzkumu

Americké univerzity a další výzkumné instituce dostanou nižší granty na biomedicínský výzkum. Podle dotčených institucí to omezí jejich schopnost plnit jejich roli, administrativa prezidenta Donalda Trumpa naopak věří, že se tím stane systém efektivnějším. V související žalobě ze strany dvou desítek států vydal federální soudce příkaz, kterým nová pravidla částečně zablokoval.
11. 2. 2025

Vědci zhodnotili zavírání škol za covidu v desítkách zemí. Výsledky jsou sporné

Měly se během pandemie zavírat školy? Neuškodilo to víc, než to pomohlo? Odpovědi na tyto otázky se budou hledat ještě roky, nyní přišli s částečnými výsledky australští vědci. Jsou podle nich velmi nejednoznačné.
11. 2. 2025

Vědci objevili nového obřího stejnonožce

Vědci objevili druh stejnonožce, který měří kolem třiceti centimetrů. Jméno Bathynomus vaderi dostal podle slavného napraveného padoucha z filmové série Star Wars Dartha Vadera, jehož helmu dle přírodovědců připomíná hlava mořského živočicha.
11. 2. 2025
Načítání...