Psi instinktivně poznají, zda jsou k nim lidé laskaví, ukázal výzkum

Psi jsou patrně schopni pochopit, zda s nimi lidé mají laskavé záměry. Vyplývá to ze studie, která zkoumala, jak reagují na to, když jim někdo odepře potravu. Výzkumníci jim buď pamlsky schválně nedali, nebo je „omylem“ upustili mimo jejich dosah. Zdálo se, že psi poznají, kdy se výzkumníci chovají jen nešikovně, a kdy jsou na ně zlí. O výzkumu informoval list The Times.

Tým z Veterinární univerzity ve Vídni zkoumal 96 psů různých plemen a stáří. Zjišťoval, zda je zvíře citlivé na lidské záměry, například, zda na ně reaguje tím, že je neochotné něco udělat.

Výzkumník při experimentu seděl uvnitř průhledné krabice, která měla na přední straně otvory, jimiž mohl pamlsek podat psovi. Když se pes přiblížil, výzkumník mu dal kousek salámu. Při některých pokusech ale těsně předtím, než si zvíře jídlo vzalo, stáhl ruku zpět. Při jiných pokusech uzeninu nešikovně upustil, jakmile se dostala k otvoru.

„Psi reagovali netrpělivěji na jednání signalizující spíše neochotu než neschopnost potravu podat,“ uvedli autoři studie. Projevovali to různým chováním, například se od výzkumníka na delší dobu vzdálili nebo od něj odvraceli zrak. Trávili také více času vleže.

„Tyto rozdíly byly konzistentní u dvou různých vzorků domácích psů,“ uvedli autoři studie. „Naše výsledky tedy poskytují spolehlivý důkaz, že psi rozlišují mezi podobnými činnostmi (vedoucími ke stejnému výsledku) spojenými s různými záměry,“ dodali.

Vrtěti psem

Data ze sledování ukázala, že psi během pokusů, kdy byl výzkumník jen nešikovný, také více vrtěli ocasem doprava. To podle autorů výzkumu naznačuje, že zvířata vnímala neobratného, ale ochotného vědce pozitivněji. Vědci totiž předpokládají, že vrtění ocasem doprava souvisí s levou částí mozku, kde se zpracovávají pozitivní emoce.

Studii publikoval odborný časopis BioRxiv, ale zatím neprošla recenzním řízením. „Naše studie poukazuje na citlivost domácích psů na jemné rozdíly v lidském jednání a ukazuje, jak podle toho přizpůsobují své chování,“ píší na závěr autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...