Psi instinktivně poznají, zda jsou k nim lidé laskaví, ukázal výzkum

Psi jsou patrně schopni pochopit, zda s nimi lidé mají laskavé záměry. Vyplývá to ze studie, která zkoumala, jak reagují na to, když jim někdo odepře potravu. Výzkumníci jim buď pamlsky schválně nedali, nebo je „omylem“ upustili mimo jejich dosah. Zdálo se, že psi poznají, kdy se výzkumníci chovají jen nešikovně, a kdy jsou na ně zlí. O výzkumu informoval list The Times.

Tým z Veterinární univerzity ve Vídni zkoumal 96 psů různých plemen a stáří. Zjišťoval, zda je zvíře citlivé na lidské záměry, například, zda na ně reaguje tím, že je neochotné něco udělat.

Výzkumník při experimentu seděl uvnitř průhledné krabice, která měla na přední straně otvory, jimiž mohl pamlsek podat psovi. Když se pes přiblížil, výzkumník mu dal kousek salámu. Při některých pokusech ale těsně předtím, než si zvíře jídlo vzalo, stáhl ruku zpět. Při jiných pokusech uzeninu nešikovně upustil, jakmile se dostala k otvoru.

„Psi reagovali netrpělivěji na jednání signalizující spíše neochotu než neschopnost potravu podat,“ uvedli autoři studie. Projevovali to různým chováním, například se od výzkumníka na delší dobu vzdálili nebo od něj odvraceli zrak. Trávili také více času vleže.

„Tyto rozdíly byly konzistentní u dvou různých vzorků domácích psů,“ uvedli autoři studie. „Naše výsledky tedy poskytují spolehlivý důkaz, že psi rozlišují mezi podobnými činnostmi (vedoucími ke stejnému výsledku) spojenými s různými záměry,“ dodali.

Vrtěti psem

Data ze sledování ukázala, že psi během pokusů, kdy byl výzkumník jen nešikovný, také více vrtěli ocasem doprava. To podle autorů výzkumu naznačuje, že zvířata vnímala neobratného, ale ochotného vědce pozitivněji. Vědci totiž předpokládají, že vrtění ocasem doprava souvisí s levou částí mozku, kde se zpracovávají pozitivní emoce.

Studii publikoval odborný časopis BioRxiv, ale zatím neprošla recenzním řízením. „Naše studie poukazuje na citlivost domácích psů na jemné rozdíly v lidském jednání a ukazuje, jak podle toho přizpůsobují své chování,“ píší na závěr autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 27 mminutami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 1 hhodinou

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 8 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 16 hhodinami
Načítání...