Psi instinktivně poznají, zda jsou k nim lidé laskaví, ukázal výzkum

Psi jsou patrně schopni pochopit, zda s nimi lidé mají laskavé záměry. Vyplývá to ze studie, která zkoumala, jak reagují na to, když jim někdo odepře potravu. Výzkumníci jim buď pamlsky schválně nedali, nebo je „omylem“ upustili mimo jejich dosah. Zdálo se, že psi poznají, kdy se výzkumníci chovají jen nešikovně, a kdy jsou na ně zlí. O výzkumu informoval list The Times.

Tým z Veterinární univerzity ve Vídni zkoumal 96 psů různých plemen a stáří. Zjišťoval, zda je zvíře citlivé na lidské záměry, například, zda na ně reaguje tím, že je neochotné něco udělat.

Výzkumník při experimentu seděl uvnitř průhledné krabice, která měla na přední straně otvory, jimiž mohl pamlsek podat psovi. Když se pes přiblížil, výzkumník mu dal kousek salámu. Při některých pokusech ale těsně předtím, než si zvíře jídlo vzalo, stáhl ruku zpět. Při jiných pokusech uzeninu nešikovně upustil, jakmile se dostala k otvoru.

„Psi reagovali netrpělivěji na jednání signalizující spíše neochotu než neschopnost potravu podat,“ uvedli autoři studie. Projevovali to různým chováním, například se od výzkumníka na delší dobu vzdálili nebo od něj odvraceli zrak. Trávili také více času vleže.

„Tyto rozdíly byly konzistentní u dvou různých vzorků domácích psů,“ uvedli autoři studie. „Naše výsledky tedy poskytují spolehlivý důkaz, že psi rozlišují mezi podobnými činnostmi (vedoucími ke stejnému výsledku) spojenými s různými záměry,“ dodali.

Vrtěti psem

Data ze sledování ukázala, že psi během pokusů, kdy byl výzkumník jen nešikovný, také více vrtěli ocasem doprava. To podle autorů výzkumu naznačuje, že zvířata vnímala neobratného, ale ochotného vědce pozitivněji. Vědci totiž předpokládají, že vrtění ocasem doprava souvisí s levou částí mozku, kde se zpracovávají pozitivní emoce.

Studii publikoval odborný časopis BioRxiv, ale zatím neprošla recenzním řízením. „Naše studie poukazuje na citlivost domácích psů na jemné rozdíly v lidském jednání a ukazuje, jak podle toho přizpůsobují své chování,“ píší na závěr autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 22 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.