I zdánlivě nevinná záležitost jako je chování domácích zvířat výrazně přispívá k stále rostoucím emisím CO2. Současný stav v USA popsali vědci v odborném časopise PLOS ONE. Jen potrava amerických koček a psů má stejný dopad jako 13,6 milionů automobilů.
Domácností, v nichž mají lidé psy a kočky, je v současné době tolik, že je efekt žrádla pro zvířata nečekaně vysoký. Problémem jsou zejména velká plemena psů, jež jsou nyní velmi oblíbená.
Už od roku 2014 víme, že konzumace masa výrazným způsobem zvyšuje takzvanou uhlíkovou stopu lidstva. Tehdy vědci v práci vydané v odborném časopise National Academy of Sciences popsali, že abychom získali kilogram kuřecího masa, musíme vyprodukovat 1,7 kilogramu CO2. Ještě výrazně horší je dopad vepřového masa – u něj je za kilem masa 24 kilogramů oxidu uhličitého. Úplně nejhorší je však dopad masa hovězího: za jediný kilogram platíme 1000 kily CO2. Vzhledem k prokázanému dopadu oxidu uhličitého na změnu klimatu je to pro vědce značně znepokojivé číslo.
Méně masa, méně horká planeta
Před nedávnem tým oxfordských klimatických odborníků popsal, že kdyby lidé snížili konzumaci masa, zejména hovězího, pak by to snížilo emise CO2 o 63 procent. A to se do těchto údajů nezapočítávají čísla o tom, kolik vody dobytek spotřebuje – celosvětově to je víc, než kolik spotřebuje pěstování rostlin. Problém je to zejména proto, že čím vyspělejší země, tím více masa její obyvatelé konzumují; dá se tedy očekávat, že ekonomicky rostoucí země budou přecházet na stravu bohatou na masné výrobky.
Americký geograf Gregory Orkin chtěl ale vědět víc – zajímalo ho, kolik z masa spotřebují domácí zvířata, tedy jestli i ona mají nějakou uhlíkovou stopu. Podobných prací vzniklo již více, ale teprve studie tohoto vědce z UCLA problém analyzovala podrobně. Dospěl k tomu, že jen psi a kočky v USA spotřebují 19 procent toho, co „lidští“ obyvatelé Spojených států. V USA totiž žije asi 163 milionů těchto domácích zvířat a většina z nich má velice kvalitní stravu, bohatou na proteiny – a pocházející z masa. I další čísla, která Orkin popsal, jsou vyšší, než většina očekávala: tato zvířata totiž spotřebují dokonce 33 procent všech kalorií, jež konzumují lidé. A navíc vytvoří asi 30 procent jejich výkalů; většina z nich přitom není zpracovávána stejně jako ty lidské, ale končí v kontejnerech nebo na chodnících.
Psi a kočky v USA sní víc než všichni Francouzi
Vědec zasadil tato čísla i do širšího kontextu: „Těch 19 procent zhruba odpovídá celkové konzumaci ve Francii.“ Vyplývá z toho, že američtí psi a kočky jsou zodpovědní ročně za 64 milionů tun metanu a oxidu dusného, dvou velmi silných skleníkových plynů. Jejich dopad je rovný tomu, jaký má 13,6 milionů automobilů ročně. „Američané jsou největšími milovníky domácích zvířat na světě, ale tato tradice má značné dopady,“ píše Orkin ve studii. „Jak počet majitelů domácích miláčků roste v rozvojových zemích, zejména v Číně, a současně stoupá trend stále kvalitnější stravy pro ně, bude mít tato tendence stále větší dopad na životní prostředí.“
Vědec současně zdůrazňuje, že nenavrhuje, aby se lidé svých mazlíčků vzdali nebo aby byla domácí zvířata dokonce zakázána. Jen by si lidé měli podle něj uvědomit, jaké jsou následky této zdánlivé drobnosti a podle toho se chovat. Například by mohli mít doma zvířat menší počet, případně by mohli upřednostnit potravu, v níž není tolik masa. Ani psi nepotřebují stoprocentně masitou stravu. Především ale doufá, že se z toho poučí výrobci zvířecího žrádla, kteří budou přicházet s méně masitou stravou.
