První vakcína proti RS viru ukázala v testech velmi dobré výsledky

Po covidu se světem rychle šíří RS viry, které na přelomu roku v Evropě i USA způsobily zvýšenou hospitalizaci dětí. Zatím proti nim neexistovalo očkování, což se ale může rychle změnit. Výsledky klinické studie preparátu společnosti Moderna jsou velmi slibné.

Vakcína založená na principu mRNA má pomoci před respiračním syncytiálním virem, který se v poslední době rychle šíří – a má také horší dopady na zdraví než dříve. 

Podle nezávislé komise je účinnost této očkovací látky proti propuknutí nemoci s nejméně dvěma příznaky průměrně 83,7 procenta. Podle autorů vakcíny jsou tyto údaje natolik přesvědčivé, že už během první poloviny letošního roku požádají o schválení látky.

„Výsledky představují důležitý krok vpřed v prevenci onemocnění dolních cest dýchacích způsobených RS viry u dospělých ve věku od 60 let. Tyto údaje jsou povzbudivé a představují po vakcíně Spikevax, naší vakcíně proti covidu, už druhou ukázku pozitivních výsledků studií fáze tři z naší platformy mRNA vakcín proti infekčním onemocněním,“ uvedl Stéphane Bancel, generální ředitel společnosti Moderna.

Studie zahrnovala 37 tisíc účastníků

Studie měla standardní průběh. Byla „randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná“, což znamená, že ani testované osoby ani lékaři, kteří jim vakcínu podávali, nevěděli, zda dostávají očkovací látku, nebo placebo. Celkem se studie zúčastnilo 37 tisíc dospělých v 22 zemích včetně USA.

Přes dostatečné výsledky bude studie dále pokračovat. Další fáze se budou zaměřovat na analýzy účinnosti, zejména na to, jak dobře je vakcína schopná předcházet vážnému průběhu nemoci. Zatím látku vědci testovali jenom na dospělých. 

Studie také ukázala, že s vakcínou nejsou spojené žádné zdravotní problémy – nejčastěji šlo o běžné trable hlavně v místě vpichu. To znamená mírná bolest, únava nebo bolest hlavy. Vážnější problémy se objevily jen u čtyř procent případů, ale vyskytly se také u 2,8 procenta těch, kdo dostali pouze placebo.

RS viry jsou riziko pro malé děti i seniory

Respirační syncyciální virus (RSV; někdy psáno i ve tvaru „syncytiální“) způsobuje infekce dýchacích cest. Jedná se o velmi rozšířený virus, kterým se nakazí většina dětí do dvou let věku. Infekce RSV je vysoce nakažlivá a může se rychle šířit drobnými kapénkami vzduchem, když nakažený člověk kýchne nebo zakašle. Šíří se také přímým přenosem (například polibkem infikovaného člověka) nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů (například z kliky u dveří a následného dotyku tváře bez předchozího umytí rukou).

U starších dětí a dospělých onemocnění probíhá mírně – nejčastěji v podobě rýmy s typickým častým smrkáním a kašlem, obvykle se přidávají další příznaky rýmy, jako je nechutenství a zvýšená teplota.

Problém je, že u dětí do tří let nebo u seniorů může probíhat onemocnění mnohem závažněji a může přerůst až v pneumonii. U malých dětí je obvyklý zánět středního ucha. Nejzávažnější bývá u nedonošených dětí a dětí do jednoho roku, u nichž se přidávají potíže při kojení a krmení způsobené ucpaným nosem a zvýšenou zátěží při dýchání.

Bez správné péče to může vést k dehydrataci a letargii – více než padesát procent malých dětí s touto infekcí musí být léčeno na jednotce intenzivní péče. Ohroženy jsou zejména děti s vrozeným onemocněním srdce a plic, s neuromuskulárním postižením a poruchami imunity. Závažně může onemocnění probíhat i u dospělých s onemocněním srdce, plic a poruchami imunity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...