První vakcína proti RS viru ukázala v testech velmi dobré výsledky

Po covidu se světem rychle šíří RS viry, které na přelomu roku v Evropě i USA způsobily zvýšenou hospitalizaci dětí. Zatím proti nim neexistovalo očkování, což se ale může rychle změnit. Výsledky klinické studie preparátu společnosti Moderna jsou velmi slibné.

Vakcína založená na principu mRNA má pomoci před respiračním syncytiálním virem, který se v poslední době rychle šíří – a má také horší dopady na zdraví než dříve. 

Podle nezávislé komise je účinnost této očkovací látky proti propuknutí nemoci s nejméně dvěma příznaky průměrně 83,7 procenta. Podle autorů vakcíny jsou tyto údaje natolik přesvědčivé, že už během první poloviny letošního roku požádají o schválení látky.

„Výsledky představují důležitý krok vpřed v prevenci onemocnění dolních cest dýchacích způsobených RS viry u dospělých ve věku od 60 let. Tyto údaje jsou povzbudivé a představují po vakcíně Spikevax, naší vakcíně proti covidu, už druhou ukázku pozitivních výsledků studií fáze tři z naší platformy mRNA vakcín proti infekčním onemocněním,“ uvedl Stéphane Bancel, generální ředitel společnosti Moderna.

Studie zahrnovala 37 tisíc účastníků

Studie měla standardní průběh. Byla „randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná“, což znamená, že ani testované osoby ani lékaři, kteří jim vakcínu podávali, nevěděli, zda dostávají očkovací látku, nebo placebo. Celkem se studie zúčastnilo 37 tisíc dospělých v 22 zemích včetně USA.

Přes dostatečné výsledky bude studie dále pokračovat. Další fáze se budou zaměřovat na analýzy účinnosti, zejména na to, jak dobře je vakcína schopná předcházet vážnému průběhu nemoci. Zatím látku vědci testovali jenom na dospělých. 

Studie také ukázala, že s vakcínou nejsou spojené žádné zdravotní problémy – nejčastěji šlo o běžné trable hlavně v místě vpichu. To znamená mírná bolest, únava nebo bolest hlavy. Vážnější problémy se objevily jen u čtyř procent případů, ale vyskytly se také u 2,8 procenta těch, kdo dostali pouze placebo.

RS viry jsou riziko pro malé děti i seniory

Respirační syncyciální virus (RSV; někdy psáno i ve tvaru „syncytiální“) způsobuje infekce dýchacích cest. Jedná se o velmi rozšířený virus, kterým se nakazí většina dětí do dvou let věku. Infekce RSV je vysoce nakažlivá a může se rychle šířit drobnými kapénkami vzduchem, když nakažený člověk kýchne nebo zakašle. Šíří se také přímým přenosem (například polibkem infikovaného člověka) nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů (například z kliky u dveří a následného dotyku tváře bez předchozího umytí rukou).

U starších dětí a dospělých onemocnění probíhá mírně – nejčastěji v podobě rýmy s typickým častým smrkáním a kašlem, obvykle se přidávají další příznaky rýmy, jako je nechutenství a zvýšená teplota.

Problém je, že u dětí do tří let nebo u seniorů může probíhat onemocnění mnohem závažněji a může přerůst až v pneumonii. U malých dětí je obvyklý zánět středního ucha. Nejzávažnější bývá u nedonošených dětí a dětí do jednoho roku, u nichž se přidávají potíže při kojení a krmení způsobené ucpaným nosem a zvýšenou zátěží při dýchání.

Bez správné péče to může vést k dehydrataci a letargii – více než padesát procent malých dětí s touto infekcí musí být léčeno na jednotce intenzivní péče. Ohroženy jsou zejména děti s vrozeným onemocněním srdce a plic, s neuromuskulárním postižením a poruchami imunity. Závažně může onemocnění probíhat i u dospělých s onemocněním srdce, plic a poruchami imunity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...