První lupy na Zemi. Paleontologové je našli u 125 milionů let starého dinosaura

Vědci popsali v odborném tisku první známý případ lupů. Podařilo se je objevit u malého zřejmě opeřeného dinosaura, který se po Zemi pohyboval před přibližně 125 miliony let.

Dinosauří lupy objevil tým paleontoložky Marie McNamarové. Byly fosilizované u takzvaného mikroraptora, což byl drobný masožravý dinosaurus velký asi jako dnešní vrána. Šlo o poměrně primitivního, ale zajímavého tvora, který měl ještě křídla na všech čtyřech končetinách.

Rekonstrukce mikroraptora
Zdroj: Durbed/Wikimedia Commons

Když vědci prověřovali, jestli by podobné zkamenělé kousky kůže nemohly být také u dalších, již dříve zkoumaných dinosaurů, podařilo se jim je najít i u několika dalších exemplářů, konkrétně u beipiaosaura a sinornithosaura – a také u primitivního ptáka známého jako confuciusornis.

Pokrokoví dinosauři

Tento výzkum by se mohl zdát jako banální, ve skutečnosti se pro vědce jedná o poměrně důležitou informaci o tom, jak se dinosauři zbavovali kůže. Tyto důkazy totiž dost přesvědčivě ukazují, že dinosauři (přinejmenším ty analyzované druhy) se horní vrstvy kůže nezbavovali podobně jako dnešní plazi v jedné vrstvě, ale spíše jako my lidé – tedy v drobných šupinkách.
„Jedná se o jediný známý důkaz fosilních lupů,“ uvedla McNamarová. „Až doposud jsme totiž neměli žádné důkazy o tom, jak dinosauři vyměňovali opotřebované vrstvy kůže.“

Vědcům se podařilo pralupy vyfotografovat pomocí výkonného elektronového mikroskopu. Ten prokázal, že tento materiál je velice dobře zachovaný, ale především že tyto šupinky kůže jsou značně podobné tomu, jak vypadají ty u dnešních ptáků. Ty jsou zase založené na stejném principu jako lidské lupy.

Srovnání mikroraptora s člověkem
Zdroj: Matt Martyniuk/Wikimedia Commons

Lidské lupy jsou vlastně drobné, ale viditelné částečky kůže, které se tvoří na hlavě – na lidském těle naopak kůže odpadá v mikroskopických velikostech, které nejsou pouhým okem spatřitelné.

Čínský poklad

Nová práce zveřejněná v odborném časopise Nature Communications naznačuje, že dinosauři s peřím si vyvinuli kůži, která reagovala na vznik peří už někdy v průběhu jury. „Přestože se jedná o poměrně ranou fázi vývoje peří, už si dokázali kůži adaptovat modernější struktuře,“ dodala McNamarová.

Dinosauři, u nichž byly lupy nalezeny, pocházejí ze severovýchodní Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.