První člověk dostal očkování proti melanomu. Vakcína funguje na principu mRNA

V polovině června došlo k dalšímu milníku v očkování. První člověk dostal vakcínu proti smrtící rakovině kůže. Je založená na stejné technologii jako některá očkování proti covidu-19.

Už řadu let se výzkum vakcín na principu mRNA považuje za velmi nadějný pro řadu chorob. Pandemie nového koronaviru k nim přitáhla ale poprvé i pozornost širší veřejnosti –⁠ očkování Pfizer/BioNTech a Moderna založená na tomto principu už dostaly stovky milionů lidí a vykazují vysokou účinnost.

Obě společnosti ale upozorňují, že covid je jen začátek –⁠ tato biotechnologie má totiž mnohem větší potenciál.

Další milník byl dosažen v pátek 18. června, kdy dostal první lidský pacient mRNA vakcínu proti melanomu, zhoubné rakovině kůže. Jde o druhou fázi klinické studie, která má zjistit účinnost, spolehlivost a bezpečnost očkovací látky s pracovním jménem BNT111.

První fáze studie už skončila, podle BioNTechu byla velmi nadějná. Podle jejích výsledků na zvířecích modelech a lidských tkáňových kulturách se zdá, že tato látka vyvolá silnou a bezpečnou protilátkovou odpověď.

„Naší vizí je využít sílu imunitního systému proti rakovině a infekčním onemocněním. Podařilo se nám prokázat potenciál mRNA vakcín při řešení pandemie covidu-19. Nesmíme ale zapomínat, že také rakovina je globální zdravotní hrozbou, dokonce horší než současná pandemie,“ uvedla v prohlášení doktorka Özlem Türeci, spoluzakladatelka a hlavní lékařka společnosti BioNTech.

Potenciál mRNA vakcín se otevírá

„BNT111 už prokázala příznivý bezpečnostní profil a povzbudivé předběžné výsledky v počátečním klinickém hodnocení. Zahájení léčby pacientů v naší studii fáze 2 nám dává odvahu pokračovat k využití potenciálu mRNA vakcín pro pacienty s rakovinou,“ dodala vědkyně.

Tato experimentální protinádorová mRNA léčba by neměla fungovat sama o sobě, ale v rámci širší platformy FixVac. Ta zahrnuje několik imunoterapeutických přípravků, které obsahují buněčné instrukce k vytvoření antigenů společných pro různé typy rakoviny, jež jsou podávány nemocným ve snaze přimět imunitní systém k tvorbě protilátek proti nim.

Tímto způsobem se imunitní systém „vycvičí“ ke zničení nádorů dřív, než se stanou problematickými. BNT111 je zatím nejpokročilejší léčbou v rámci projektu FixVac a je zaměřen na čtyři antigeny –⁠ alespoň jeden z nich je přítomen u více než 90 procent případů metastázujícího melanomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 11 hhodinami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 13 hhodinami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
10. 2. 2026

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
10. 2. 2026

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
10. 2. 2026

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026
Načítání...