První člověk dostal očkování proti melanomu. Vakcína funguje na principu mRNA

V polovině června došlo k dalšímu milníku v očkování. První člověk dostal vakcínu proti smrtící rakovině kůže. Je založená na stejné technologii jako některá očkování proti covidu-19.

Už řadu let se výzkum vakcín na principu mRNA považuje za velmi nadějný pro řadu chorob. Pandemie nového koronaviru k nim přitáhla ale poprvé i pozornost širší veřejnosti –⁠ očkování Pfizer/BioNTech a Moderna založená na tomto principu už dostaly stovky milionů lidí a vykazují vysokou účinnost.

Obě společnosti ale upozorňují, že covid je jen začátek –⁠ tato biotechnologie má totiž mnohem větší potenciál.

Další milník byl dosažen v pátek 18. června, kdy dostal první lidský pacient mRNA vakcínu proti melanomu, zhoubné rakovině kůže. Jde o druhou fázi klinické studie, která má zjistit účinnost, spolehlivost a bezpečnost očkovací látky s pracovním jménem BNT111.

První fáze studie už skončila, podle BioNTechu byla velmi nadějná. Podle jejích výsledků na zvířecích modelech a lidských tkáňových kulturách se zdá, že tato látka vyvolá silnou a bezpečnou protilátkovou odpověď.

„Naší vizí je využít sílu imunitního systému proti rakovině a infekčním onemocněním. Podařilo se nám prokázat potenciál mRNA vakcín při řešení pandemie covidu-19. Nesmíme ale zapomínat, že také rakovina je globální zdravotní hrozbou, dokonce horší než současná pandemie,“ uvedla v prohlášení doktorka Özlem Türeci, spoluzakladatelka a hlavní lékařka společnosti BioNTech.

Potenciál mRNA vakcín se otevírá

„BNT111 už prokázala příznivý bezpečnostní profil a povzbudivé předběžné výsledky v počátečním klinickém hodnocení. Zahájení léčby pacientů v naší studii fáze 2 nám dává odvahu pokračovat k využití potenciálu mRNA vakcín pro pacienty s rakovinou,“ dodala vědkyně.

Tato experimentální protinádorová mRNA léčba by neměla fungovat sama o sobě, ale v rámci širší platformy FixVac. Ta zahrnuje několik imunoterapeutických přípravků, které obsahují buněčné instrukce k vytvoření antigenů společných pro různé typy rakoviny, jež jsou podávány nemocným ve snaze přimět imunitní systém k tvorbě protilátek proti nim.

Tímto způsobem se imunitní systém „vycvičí“ ke zničení nádorů dřív, než se stanou problematickými. BNT111 je zatím nejpokročilejší léčbou v rámci projektu FixVac a je zaměřen na čtyři antigeny –⁠ alespoň jeden z nich je přítomen u více než 90 procent případů metastázujícího melanomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 21 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...