Průmysl vyvrhuje do atmosféry mnohem víc metanu, než se tušilo

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve středu zveřejnila novou analýzu, podle níž jsou emise metanu z výroby energie značně podhodnocené. Ve skutečnosti dosahují hodnot až o sedmdesát procent vyšších, než uvádějí oficiální odhady, které poskytují země po celém světě.

Metan sice zůstává v atmosféře mnohem kratší dobu než oxid uhličitý, ale když už se tam dostane, je škodlivější – během dvaceti let, po které tam vydrží, je asi osmdesátkrátkrát silnějším skleníkovým plynem než CO2.

Klíčem k odvrácení nejhorších dopadů změny klimatu je proto emise metanu co nejdříve snížit. Za významenou část jeho emisí je zodpovědný ropný a plynárenský průmysl. Úniky vznikají v důsledku těžebních procesů i při transportu k zákazníkům.

Nová experní zpráva Mezinárodní energetické agentury nyní upozorňuje, že až dosud vědci i politici pracovali s velmi nepřesnými čísly. Zveřejněná analýza, která se opírá o satelitní pozorování a statistické modelování, poprvé do svých údajů zahrnula emise metanu z těžby a výroby uhlí.

Hlavním závěrem je, že první místo v množství emisí drží Čína, zejména kvůli uhelnému průmyslu. A zatímco v roce 2020 celosvětové emise metanu poklesly o 10 procent, protože svět se na čas zastavil kvůli pandemii koronaviru, teď opět míří nahoru: emise se loni zvýšily o 5 procent oproti roku 2020, uvedla IEA v nové zprávě.

Hlavní viníci

IEA ale upozorňuje, že vina za emise metanu není rovná. Ropné velmoci na Blízkém východě mají „relativně nízkou intenzitu emisí metanu“ – jen výjimečně tam uniká ve větším množství. Naopak Turkmenistán a další části střední Asie, kde se těží ropa a zemní plyn, jsou zodpovědné za obrovské množství úniků. Spojené státy se staly třetím největším producentem metanu z těžby a výroby fosilních paliv – z velké části kvůli emisím z těžby ropy a zemního plynu v texaské Permské pánvi.

Omezení emisí metanu z těžby ropy a zemního plynu se už dlouho považuje za jeden z nejsnadněji řešitelných problémů, které se týkají klimatické změny. Jak vyřešit úniky se ví a existují na to technologická řešení – která se navíc reálně využívají a fungují, jak ukazují data z Blízkého východu. 

Zpráva IEA ukazuje, že řešení by se vyplatilo i producentům: plyn, který jim uniká do atmosféry, by totiž mohli prodávat. Vzhledem k tomu, jak ceny plynu rostou, by podle agentury mohlo celé odvětví těžit ze zpřísnění výrobních postupů a z prodeje veškerého plynu navíc. 

Zpráva obsahuje i několik dobrých zpráv. V porovnání s úrovní roku 2019 se emise z produkce fosilních paliv v roce 2021 snížily o dvě procenta, což naznačuje, že snahy průmyslu na omezení úniků a zvýšená pozornost ze strany tvůrců politik mohou fungovat. V loňském roce v Glasgow navíc podepsaly země první závazek svého druhu, že do roku 2030 sníží celosvětové emise metanu o 30 procent.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 19 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 20 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 23 hhodinami
Načítání...