Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve středu zveřejnila novou analýzu, podle níž jsou emise metanu z výroby energie značně podhodnocené. Ve skutečnosti dosahují hodnot až o sedmdesát procent vyšších, než uvádějí oficiální odhady, které poskytují země po celém světě.
Průmysl vyvrhuje do atmosféry mnohem víc metanu, než se tušilo
Metan sice zůstává v atmosféře mnohem kratší dobu než oxid uhličitý, ale když už se tam dostane, je škodlivější – během dvaceti let, po které tam vydrží, je asi osmdesátkrátkrát silnějším skleníkovým plynem než CO2.
Klíčem k odvrácení nejhorších dopadů změny klimatu je proto emise metanu co nejdříve snížit. Za významenou část jeho emisí je zodpovědný ropný a plynárenský průmysl. Úniky vznikají v důsledku těžebních procesů i při transportu k zákazníkům.
Nová experní zpráva Mezinárodní energetické agentury nyní upozorňuje, že až dosud vědci i politici pracovali s velmi nepřesnými čísly. Zveřejněná analýza, která se opírá o satelitní pozorování a statistické modelování, poprvé do svých údajů zahrnula emise metanu z těžby a výroby uhlí.
Hlavním závěrem je, že první místo v množství emisí drží Čína, zejména kvůli uhelnému průmyslu. A zatímco v roce 2020 celosvětové emise metanu poklesly o 10 procent, protože svět se na čas zastavil kvůli pandemii koronaviru, teď opět míří nahoru: emise se loni zvýšily o 5 procent oproti roku 2020, uvedla IEA v nové zprávě.
Hlavní viníci
IEA ale upozorňuje, že vina za emise metanu není rovná. Ropné velmoci na Blízkém východě mají „relativně nízkou intenzitu emisí metanu“ – jen výjimečně tam uniká ve větším množství. Naopak Turkmenistán a další části střední Asie, kde se těží ropa a zemní plyn, jsou zodpovědné za obrovské množství úniků. Spojené státy se staly třetím největším producentem metanu z těžby a výroby fosilních paliv – z velké části kvůli emisím z těžby ropy a zemního plynu v texaské Permské pánvi.
Omezení emisí metanu z těžby ropy a zemního plynu se už dlouho považuje za jeden z nejsnadněji řešitelných problémů, které se týkají klimatické změny. Jak vyřešit úniky se ví a existují na to technologická řešení – která se navíc reálně využívají a fungují, jak ukazují data z Blízkého východu.
Zpráva IEA ukazuje, že řešení by se vyplatilo i producentům: plyn, který jim uniká do atmosféry, by totiž mohli prodávat. Vzhledem k tomu, jak ceny plynu rostou, by podle agentury mohlo celé odvětví těžit ze zpřísnění výrobních postupů a z prodeje veškerého plynu navíc.
Zpráva obsahuje i několik dobrých zpráv. V porovnání s úrovní roku 2019 se emise z produkce fosilních paliv v roce 2021 snížily o dvě procenta, což naznačuje, že snahy průmyslu na omezení úniků a zvýšená pozornost ze strany tvůrců politik mohou fungovat. V loňském roce v Glasgow navíc podepsaly země první závazek svého druhu, že do roku 2030 sníží celosvětové emise metanu o 30 procent.
