Průmysl vyvrhuje do atmosféry mnohem víc metanu, než se tušilo

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve středu zveřejnila novou analýzu, podle níž jsou emise metanu z výroby energie značně podhodnocené. Ve skutečnosti dosahují hodnot až o sedmdesát procent vyšších, než uvádějí oficiální odhady, které poskytují země po celém světě.

Metan sice zůstává v atmosféře mnohem kratší dobu než oxid uhličitý, ale když už se tam dostane, je škodlivější – během dvaceti let, po které tam vydrží, je asi osmdesátkrátkrát silnějším skleníkovým plynem než CO2.

Klíčem k odvrácení nejhorších dopadů změny klimatu je proto emise metanu co nejdříve snížit. Za významenou část jeho emisí je zodpovědný ropný a plynárenský průmysl. Úniky vznikají v důsledku těžebních procesů i při transportu k zákazníkům.

Nová experní zpráva Mezinárodní energetické agentury nyní upozorňuje, že až dosud vědci i politici pracovali s velmi nepřesnými čísly. Zveřejněná analýza, která se opírá o satelitní pozorování a statistické modelování, poprvé do svých údajů zahrnula emise metanu z těžby a výroby uhlí.

Hlavním závěrem je, že první místo v množství emisí drží Čína, zejména kvůli uhelnému průmyslu. A zatímco v roce 2020 celosvětové emise metanu poklesly o 10 procent, protože svět se na čas zastavil kvůli pandemii koronaviru, teď opět míří nahoru: emise se loni zvýšily o 5 procent oproti roku 2020, uvedla IEA v nové zprávě.

Hlavní viníci

IEA ale upozorňuje, že vina za emise metanu není rovná. Ropné velmoci na Blízkém východě mají „relativně nízkou intenzitu emisí metanu“ – jen výjimečně tam uniká ve větším množství. Naopak Turkmenistán a další části střední Asie, kde se těží ropa a zemní plyn, jsou zodpovědné za obrovské množství úniků. Spojené státy se staly třetím největším producentem metanu z těžby a výroby fosilních paliv – z velké části kvůli emisím z těžby ropy a zemního plynu v texaské Permské pánvi.

Omezení emisí metanu z těžby ropy a zemního plynu se už dlouho považuje za jeden z nejsnadněji řešitelných problémů, které se týkají klimatické změny. Jak vyřešit úniky se ví a existují na to technologická řešení – která se navíc reálně využívají a fungují, jak ukazují data z Blízkého východu. 

Zpráva IEA ukazuje, že řešení by se vyplatilo i producentům: plyn, který jim uniká do atmosféry, by totiž mohli prodávat. Vzhledem k tomu, jak ceny plynu rostou, by podle agentury mohlo celé odvětví těžit ze zpřísnění výrobních postupů a z prodeje veškerého plynu navíc. 

Zpráva obsahuje i několik dobrých zpráv. V porovnání s úrovní roku 2019 se emise z produkce fosilních paliv v roce 2021 snížily o dvě procenta, což naznačuje, že snahy průmyslu na omezení úniků a zvýšená pozornost ze strany tvůrců politik mohou fungovat. V loňském roce v Glasgow navíc podepsaly země první závazek svého druhu, že do roku 2030 sníží celosvětové emise metanu o 30 procent.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 8 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 18 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...