Průmysl vyvrhuje do atmosféry mnohem víc metanu, než se tušilo

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve středu zveřejnila novou analýzu, podle níž jsou emise metanu z výroby energie značně podhodnocené. Ve skutečnosti dosahují hodnot až o sedmdesát procent vyšších, než uvádějí oficiální odhady, které poskytují země po celém světě.

Metan sice zůstává v atmosféře mnohem kratší dobu než oxid uhličitý, ale když už se tam dostane, je škodlivější – během dvaceti let, po které tam vydrží, je asi osmdesátkrátkrát silnějším skleníkovým plynem než CO2.

Klíčem k odvrácení nejhorších dopadů změny klimatu je proto emise metanu co nejdříve snížit. Za významenou část jeho emisí je zodpovědný ropný a plynárenský průmysl. Úniky vznikají v důsledku těžebních procesů i při transportu k zákazníkům.

Nová experní zpráva Mezinárodní energetické agentury nyní upozorňuje, že až dosud vědci i politici pracovali s velmi nepřesnými čísly. Zveřejněná analýza, která se opírá o satelitní pozorování a statistické modelování, poprvé do svých údajů zahrnula emise metanu z těžby a výroby uhlí.

Hlavním závěrem je, že první místo v množství emisí drží Čína, zejména kvůli uhelnému průmyslu. A zatímco v roce 2020 celosvětové emise metanu poklesly o 10 procent, protože svět se na čas zastavil kvůli pandemii koronaviru, teď opět míří nahoru: emise se loni zvýšily o 5 procent oproti roku 2020, uvedla IEA v nové zprávě.

Hlavní viníci

IEA ale upozorňuje, že vina za emise metanu není rovná. Ropné velmoci na Blízkém východě mají „relativně nízkou intenzitu emisí metanu“ – jen výjimečně tam uniká ve větším množství. Naopak Turkmenistán a další části střední Asie, kde se těží ropa a zemní plyn, jsou zodpovědné za obrovské množství úniků. Spojené státy se staly třetím největším producentem metanu z těžby a výroby fosilních paliv – z velké části kvůli emisím z těžby ropy a zemního plynu v texaské Permské pánvi.

Omezení emisí metanu z těžby ropy a zemního plynu se už dlouho považuje za jeden z nejsnadněji řešitelných problémů, které se týkají klimatické změny. Jak vyřešit úniky se ví a existují na to technologická řešení – která se navíc reálně využívají a fungují, jak ukazují data z Blízkého východu. 

Zpráva IEA ukazuje, že řešení by se vyplatilo i producentům: plyn, který jim uniká do atmosféry, by totiž mohli prodávat. Vzhledem k tomu, jak ceny plynu rostou, by podle agentury mohlo celé odvětví těžit ze zpřísnění výrobních postupů a z prodeje veškerého plynu navíc. 

Zpráva obsahuje i několik dobrých zpráv. V porovnání s úrovní roku 2019 se emise z produkce fosilních paliv v roce 2021 snížily o dvě procenta, což naznačuje, že snahy průmyslu na omezení úniků a zvýšená pozornost ze strany tvůrců politik mohou fungovat. V loňském roce v Glasgow navíc podepsaly země první závazek svého druhu, že do roku 2030 sníží celosvětové emise metanu o 30 procent.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 12 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...