Průlom v záchraně nosorožců bílých severních. Laboratorně se povedlo vyvinout první hybridní embryo

Nahrávám video

Nosorožci bílí severní (jinak též nosorožci tuponosí severní) jsou na samém pokraji vyhynutí – na světě přežívají pouze dvě samice tohoto druhu. Za použití metod umělé reprodukce ale teď vědci v laboratoři zcela poprvé vyvinuli hybridní embryo spojením semene ze samce bílého severního a vajíčka samice příbuzného nosorožce bílého jižního. U nosorožců jde vůbec o první případ, kdy bylo v laboratorních podmínkách dosaženo blastocysty, tedy raného stadia vývoje embrya.

Vědecký tým navíc dokázal vytvořit linii kmenových buněk z embrya nosorožců bílých jižních, které vykazují typické znaky embryonálních kmenových buněk. Tento vědecký pokrok, klíčový pro záchranu nosorožců bílých severních, byl ve středu 4. července publikován v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

„Jde o úplně první embrya nosorožců na světě, která byla vyvinuta v laboratoři. Existuje velká šance, že po jejich vložení do dělohy náhradní matky samice zabřezne,“ říká Thomas Hildebrandt, vedoucí oddělení Reprodukčního managementu Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat (IZW) v Berlíně.

Nahrávám video

Mezinárodní skupina špičkových vědců dokázala úspěšně přenést techniky umělého oplodnění používané u koní a přizpůsobit je specifickým vlastnostem nosorožců, čímž otevřela cestu k záchraně nosorožců bílých severních. Nyní je nutné získat vajíčka z posledních dvou žijících samic nosorožce bílého severního. Po vytvoření embrya se náhradní matkou, která ho donosí, stane samice příbuzných nosorožců bílých jižních. Těch je na světě v porovnání s nosorožci bílými severními okolo 21 tisíc jedinců. 

Embryo vyvinuté mimo tělo nosorožce

Za použití nedávno patentovaného, téměř dva metry dlouhého nástroje jsou vědci schopni opakovaně a bezpečně odebírat vajíčka (oocyty) ze samic nosorožců. Nástroj využívající ultrazvuk je vsunut do samice přes rektální oblast. Jakmile se na monitoru počítače propojeného s přístrojem objeví přítomnost folikulu, je aktivována tenká jehla, která projde do vaječníku a nasaje vajíčka z folikulu.

Odběr vajíček
Zdroj: Jan Stejskal/Zoo Dvůr Králové

Vajíčka byla dosud získávána ze samic bílého jižního nosorožce v několika evropských zoologických zahradách včetně Dvora Králové a pak převážena do Avantey, světového lídra na poli asistované reprodukce pro velká zvířata v Itálii.

„V naší laboratoři se nám podařilo vyvinout metody potřebné k dozrání vajíček a jejich oplodnění vpravením semene mikrojehlou do cytoplazmy vajíčka (tzv. ICSI). Zatímco u skotu nebo koní fungují tyto metody už řadu let, u nosorožců jsme teprve nyní poprvé úspěšně dosáhli blastocystu, tedy raného stadia vývoje embrya,“ vysvětluje Cesare Galli z Avantey v italské Kremoně. Několik embryí je nyní zmrazeno a uchováno pro jejich budoucí vložení do náhradních matek.

„Pro oplodnění byly použity zmrazené vzorky semene z uhynulých samců bílých severních nosorožců. Následné úspěšné vytvoření hybridního embrya je zásadním krokem k narození prvního mláděte nosorožce bílého severního pomocí metod umělé reprodukce. Vlastně už v tuto chvíli pochází polovina genetických informací tohoto hybridního embrya z bílých severních nosorožců, což je úžasný úspěch,“ říká Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové. Právě ve Dvoře Králové se obě poslední žijící samice narodily. V současné době žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta, kam je Safari Park Dvůr Králové v roce 2009 převezl.

„Naše výsledky jsou velmi slibné. Nyní jsme připraveni odjet do Keni a odebrat z posledních dvou samic bílých severních nosorožců vajíčka, abychom mohli vytvořit čisté embryo. To vznikne spojením vajíčka a semene, tentokrát v obou případech z nosorožců bílých severních,“ dodává Thomas Hildebrandt.

Vědci dosud uskutečnili v Evropě více než dvacet cvičných odběrů vajíček ze samic nosorožce bílého jižního, z nichž vytvořili už víc embryí, než kolik je zmiňováno v právě zveřejněném článku v Nature Communications. Dnes odborníci pracují na vývoji metody pro vložení embrya do samice.

Spojení výzkumu kmenových buněk a asistované reprodukce

Na světě zbývají poslední dvě samice nosorožce bílého severního, tedy pouze dvě dárkyně vajíček. Vzorky samčího semene určeného k oplodnění těchto vajíček jsou dostupné pouze ze čtyř jedinců. To znamená, že pomocí metod asistované reprodukce jsou vědci sice schopni vyvinout nové mládě, ovšem samo o sobě by to zřejmě nestačilo k vytvoření životaschopné populace tak, aby byla zachována její dostatečná genetická rozmanitost.

  • iPSC je uměle vytvořená kmenová buňka mající schopnost diferenciace, tedy přeměny na klasické tělní buňky, například nervové buňky, buňky srdečního svalu, nebo dokonce pohlavní buňky.

To je důvod, proč vědci zároveň s vývojem metod umělé reprodukce pracují na vytvoření pohlavních buněk (gamet) z kmenových buněk.

„V budoucnu chceme vytvořit tzv. primordiální zárodečné buňky z tzv. indukovaných pluripotentních kmenových buněk získaných z tělních buněk nosorožců bílých severních, které byly uchovány už v minulosti. Druhým krokem je přeměna těchto zárodečných buněk na pohlavní buňky – vajíčko a spermii,“ vysvětlují náročný postup výzkumu kmenových buněk experti Sebastian Diecke z Centra Maxe Delbrücka pro molekulární medicínu pod Helmholtzovou asociací (MDC) v Berlíně a Katsuhiko Hayashi z Oddělení biologie a medicíny kmenových buněk na Univerzitě Kyushu v Japonsku. Tento postup by tak výrazně rozšířil genetickou variabilitu případné budoucí populace nosorožců bílých severních.

Nosorožci - samice Fatu
Zdroj: Jan Stejskal/Zoo Dvůr Králové

Kombinace výzkumu kmenových buněk s nově vyvinutou technologií umělého oplodnění poskytuje cestu, jak zachránit kriticky ohrožené druhy savců, nejen nosorožců, jejichž populace se zmenšila natolik, že není možné zachování její genetické variability přirozeným způsobem.

„Pluripotentní kmenové buňky mají schopnost se samy neustále obnovovat a vyvinout se v jakoukoli jinou buňku v žijícím organismu. My v Avantee už umíme získávat embryonální kmenové buňky příbuzných nosorožců bílých jižních obsahující všechny vlastnosti nediferencované buňky s vysokou schopností se diferencovat, tedy vyvinout se v jakoukoli tělní buňku,“ přibližuje Cesare Galli.

Linie embryonálních kmenových buněk získané v rámci právě publikovaného výzkumu byly v současné době převezeny do laboratoře Sebastiana Dieckeho, kde přispějí k diferenciaci indukovaných pluripotentních kmenových buněk v zárodečné buňky, případně v reprodukční buňky (gamety).

Závod s časem aneb každá podpora pomáhá

Nosorožci bílí severní jsou nejohroženějšími savci planety. Veškeré snahy o jejich záchranu byly mařeny působením člověka, jako je pytláctví či úbytek přirozeného prostředí. To vše vyústilo v pokles populace z přibližně dvou tisíc jedinců v roce 1960 na dva jedince, samice, které dnes žijí v Keni. V březnu 2018 uhynul vlivem stáří úplně poslední samec tohoto druhu – Sudán.

„Tento výzkum je naprosto průlomový. Jsme svědky vývoje metod, díky kterým můžeme pomoci aspoň trochu vyrovnat negativní dopady lidské činnosti na přírodu. Jsme velmi vděční všem, kteří nám přispívají, a pomáhají nám tak vyhrát tento závod s časem. Doufáme rovněž, že současný pokrok ve výzkumu přesvědčí jak více lidí, tak veřejných institucí, že právě toto je cesta, která si zaslouží jejich podporu,“ říká Steven Seet, vedoucí PR oddělení IZW.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 11 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 21 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 19 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 20 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 23 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026
Načítání...