Donald Trump a tisíce dalších lidí na sociálních sítích v pondělí večer radili francouzským hasičům, aby ke zkrocení požáru katedrály Notre-Dame v Paříži použili vrtulníky nebo letadla. Experti ale vysvětlují, že to pro tento typ požárů není možné.
Proč Notre-Dame nehasili z letadel, jak radil Trump? Katedrála by se pod vahou vody mohla zřítit
Ještě v době, kdy francouzští hasiči bojovali s požárem katedrály Notre-Dame, ozval se na Twitteru americký prezident Donald Trump s radou. Doporučil, že by možná mohly pomoci létající tankery s vodou: „Je tak strašné sledovat masivní požár katedrály Notre-Dame v Paříži. Možná by se daly použít létající tankery s vodou. Musí se konat rychle!“
Jeho myšlenka se objevovala v průběhu večera mnohokrát – proč francouzští záchranáři nepoužili vrtulníky nebo letadla, která by požár „bombardovala“ vodou, se ptaly tisíce lidí na sociálních sítích.
Ještě v průběhu požáru na to reagovala francouzská Civilní obrana. Upozornila, že pokud by se na stavbu shodilo větší množství vody, mohlo by to vést k jejímu rychlému kolapsu a navíc by to zřejmě způsobilo velké poškození také u okolních budov. „Stovky pařížských hasičů dělají vše, co mohou, aby dostali příšerný požár pod kontrolu, s výjimkou bombardování vodou z letadel – to by vedlo ke zřícení celé struktury katedrály.“
Protože se dotazy stále opakovaly, agentura se pokusila vysvětlit problém ještě detailněji: „Ať už by voda byl svržená z letadla nebo z vrtulníku, hmotnost vody a intenzita jejího dopadu i z nízké výšky by mohly poškodit strukturu Notre-Dame a způsobit další poškození na okolních stavbách.“
Potvrzuje to i řada expertů na hašení požárů – bombardování vodou se dá sice použít skvěle na lesní porosty, ale nikoliv na domy, které jsou nepříliš stabilní. „Pokud byste dům zasáhli shora tunami vody, zničí to celou stavbu a udělá to situaci ještě horší,“ uvedl pro CNBC bývalý šéf newyorských hasičů Wayne McPartland. „A pokud byste minuli, mohli byste zasáhnout lidi na ulicích.“
Jakou sílu má voda:
Kdy se hasí shora
Jak uvedli francouzští hasiči – „uvnitř stavby jsme užitečnější“. Hašení požárů shora, tedy pomocí letadel nebo vrtulníků, se sice používá v současné době relativně často, ale ve zcela jiných situacích.
Vrtulníky i letadla se totiž mohou dostat na místa, kam už neproniknou lidé, jsou schopné cíleně likvidovat vybraná ohniska požáru nebo místa, kde jsou lidé v ohrožení. Nejčastěji se používají k hašení lesů nebo polí, protože stromům voda nemůže ublížit zdaleka tolik jako stavbám.
U hašení ve městech je rovnou několik problémů; kromě hrozby zboření stavby kvůli množství svržené vody je jedním z nich také nebezpečnost celého procesu. Nad požáry bývá kvůli teplu stoupajícímu od ohně značné množství turbulencí – a ty brání přesnému manévrování nad cílem a také ohrožují stabilitu letadla; i u hašení lesních požárů dochází k nehodám těchto strojů relativně často.
Přesto byly vrtulníky při městských požárech už několikrát použity: známé je jejich nasazení roku 2012 při požáru v Moskvě, který zachvátil stavbu nejvyššího mrakodrapu Evropy. Tehdy ale byla situace velmi specifická – oheň totiž zachvátil jen nejvyšší patra, která ležela 270 metrů nad zemí, takže v podstatě jiný způsob neexistoval.
Oheň tehdy likvidovaly dva speciálně upravené vrtulníky Kamov Ka- 32A11BC, které na místo dopravovaly vodu z řeky. Tyto vrtulníky jsou na hašení požárů ve výškových budovách speciálně upravené po všech stránkách, například dokáží manévrovat i v turbulencích kolem požárů.
Jak funguje hašení shora
Z letadel i helikoptér se může svrhávat dolů voda nebo vybrané chemikálie, jež potlačují hoření. Typickou látkou je například fosforečnan amonný, který při zahřívání vytváří jakýsi ochranný povlak, který izoluje vůči okolnímu kyslíku – a oheň bez přísunu kyslíku hyne.
Většinou se k takovým zásahům používají větší stroje, které unesou značné množství hasicích látek. Spojené státy na to mají například vrtulníky Sikorsky S-70C nebo Bell 205, Ukrajina zase využívá upravenou verzi sovětského víceúčelového dvoumotorového vrtulníku Mil Mi-17.
Mnohdy tyto stroje nosí takzvané bambi vaky, tedy veliké vodotěsné pytle, které jsou zavěšené pod helikoptérou a dají se naplnit vodou třeba z rybníku. Vrtulník se tedy nemusí vůbec vracet na základnu a velice to urychluje celý proces hašení.
K dispozici je má i Česká republika, která je využívá na vrtulnících Bell 412 letecké služby Policie ČR nebo na armádních Sokolech W-3A. Tyto vaky unesou 465 až 1000 litrů vody a byly už mnohokrát úspěšně použity, například při rozsáhlých lesních požárech ve Slovenském ráji.
Co se týká letadel, na hašení se jich používá s úpravami spousta typů, včetně obřího Boeingu 747. Dokonce vzniklo několik speciálních letadel vytvořených jen pro potřeby hasičů. Roku 1998 byl představený ruský obojživelný letoun Berijev Be-200 Altair, který je specializovaný právě na hašení velkých požárů. Umí vodu tankovat jak na letišti, tak i při letu nad hladinou – jeho silné pumpy natáhnou dvanáct tisíc litrů za pouhých čtrnáct sekund letu. Stejný účel má i kanadský Canadair CL-215 ze šedesátých let dvacátého století.