Pro čínské město se vyrábí umělý Měsíc, který by měl v noci osvětlovat ulice

Čínské město Čcheng-tu plánuje do roku 2020 vypustit na oběžnou dráhu satelit, který bude odrážet sluneční světlo a osvětlovat v noci městské ulice. Kritici varují před světelným smogem, který by mohl mít špatný vliv na přírodu a astronomům bude komplikovat pozorování vesmíru.

O ambiciózním plánu metropole vnitrozemské provincie S'-čchuan a jednoho z nejlidnatějších čínských měst informoval mimo jiné deník The Telegraph. Jak uvedl předseda soukromého výzkumného ústavu Wu Čchun-feng, povrch satelitu dokáže odrazit sluneční světlo a osvětlit plochu o průměru až 80 kilometrů. Satelit už několik let prochází testy, a pokud se projekt podaří, bude vydávat světlo osmkrát intenzivnější než Měsíc.

Negativní dopad?

Někteří vědci varují, že zařízení může rušit divokou zvěř a dělat problémy satelitním a jiným systémům, které sledují a zkoumají zemskou atmosféru. Vývojáři svůj projekt hájí tím, že „umělý Měsíc“ poskytne světlo podobné tomu za soumraku, a zvěř tak rušit nebude.

Obdobný satelit už v roce 1999 na oběžnou dráhu kolem Země vyslali Rusové. Vědci měli za to, že by se pomocí vesmírných zrcadel mohla osvětlovat sibiřská města. Podstatou experimentu „Znamja“ bylo rozevřít na kosmické nákladní lodi Progress membránu o průměru 25 metrů potaženou kovovou vrstvou. Odrazem slunečního světla v tomto vesmírném zrcadle měla být osvětlena některá místa na Zemi. Zrcadlo se ale Rusům nepovedlo dvakrát rozevřít a od projektu upustili. Progress pak shořel v atmosféře a zbylé úlomky spadly do Tichého oceánu.

Umělá hvězda na nebi

O něco podobného se pokusili Rusové i vloni, tentokrát se satelitem Maják. Po vypuštění měl rozvinout čtyři velké plachty, které měly vytvořit tvar čtyřstěnu s plochou čtyři metry čtvereční. Lehoučký materiál této plachty je pokrytý kovovou vrstvičkou, která odráží většinu slunečního světla – autoři sondy mluvili až o pětadevadesátiprocentní odrazivosti. 

Někteří astronomové mluvili o tom, že půjde o třetí nejjasnější objekt na obloze (po Slunci a Měsíci), jiní, že až o čtvrtý nejjasnější (ještě po Venuši). Nakonec nebyl téměř na obloze vidět a rychle zanikl.

Mnoho astronomů od počátku proti projektu protestovalo, vadilo jim především to, že objekt na oběžné dráze naruší spoustu pozorování, na něž se vědci spoléhají. Současně je podle kritiků projektu sporné, zda je něco takového vůbec etické: v podstatě jde jen o reklamu a marketing a je otázkou, zda něco takového na oběžnou dráhu patří.

„Vědecká komunita bojuje o co nejtemnější oblohu. A teď to může narušit jakási nesmyslná hloupost – to mi trhá srdce,“ postěžoval si například Nick Howes z Kielder Observatory v Northumberlandu.

Podobně negativně se k projektu postavili i někteří čeští astronomové. „Snahy, aby bylo něco na oběžné dráze dobře vidět či dokonce aby to mělo za cíl osvětlovat odraznými plochami v noci část zemského povrchu, tady už byly a jsou opakovaně. Považuji to za naprostou úchylku,“ argumentoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. 

Stejné argumenty lze použít i pro současný čínský plán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 2 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 15 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 15 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 20 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 21 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...