Chování ledních medvědů se v poslední době mění. Zajímavým důkazem je první zdokumentovaná situace, kdy tento predátor pronásledoval v moři soba – a pak ho úspěšně ulovil.
Nedávno se vědci v Hornsundu na norském souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu stali svědky toho, jak lední medvěd pronásledoval soba do moře, pak ho zabil, vytáhl na břeh a sežral. Povedlo se jim to dokonce celé nafilmovat – a o dva dny později pak viděli stejného medvěda vedle druhého čerstvě zabitého soba:
Jejich pozorování jsou velmi důležitá – šlo totiž o úplně první detailní popis úspěšného lovu soba ledním medvědem na Špicberkách. Existovaly už ale náznaky z minulosti: konkrétně 13 předchozích zpráv o ledních medvědech lovících a žeroucích soby na stejném souostroví v letech 1983 až 1999.
Lední medvědi se mění
Nejedná se zdaleka o první zprávy o ledních medvědech, kteří mění své stravovací návyky. Obvykle se v měsících, kdy je moře zamrzlé, živí tuleni žijícími na moři. Ale už řadu let se ví, že když je této potravy nedostatek, pak se medvědi živí doplňkovou kořistí, například vejci ptáků, ale i odpadky na skládkách.
Zásadní změnou je to, že medvědi se méně stravují na volném moři, ale za kořistí pronikají na pevninu. A v posledních letech se podobné zprávy o krmení na souši objevují stále častěji.
Lední medvědi mohou jíst, jedli a pokoušeli se jíst mnohé – od kanadských karibu, polárních ryb a hus nebo hlodavců až po vegetaci a lidské odpadky.
Krátkodobá strategie dlouhodobě nefunguje
Životaschopnost těchto zdrojů potravy na pevnině je ale podle ekologů jako dlouhodobá strategie pochybná. Když biologové zkoumali, jak lední medvědi žerou vejce kachen na kanadském ostrově Mitvik, zjistili, že jsou v tom zcela neefektivní. Energie, kterou získají z vajec, je totiž nižší než ta, kterou do toho investují.
A také další zdroje potravy na pevnině jsou pro medvědy méně účinné než tuleni, na jejichž lov se evolučně specializovali.
Hrozba změny klimatu
Lední medvědi se totiž vyvinuli jako velmi efektivní predátoři mořských savců. Živí se tučnou stravou a spoléhají na kořist na ledu, především na tuleně. Oteplování klimatu je proto velmi ohrožuje.
S rostoucími globálními teplotami totiž arktický mořský led v létě taje dříve a v zimě znovu zamrzá později. A protože se období bez ledu prodlužují, lední medvědi tráví více času na souši bez přístupu ke své hlavní potravě.
Jejich situaci zhoršují i další faktory. Nedávná studie zjistila, že energetické nároky ledních medvědů jsou vyšší, než se dříve předpokládalo. S kratším časem stráveným na mořském ledu a menším množstvím tuku z tuleňů pro ně bude obtížnější uspokojit své energetické potřeby, což povede k vyšší úmrtnosti. Zároveň může vyšší rychlost arktického větru ještě více ztížit lov tuleňů.
Rostoucí počet zpráv o letním mrchožroutství, shánění potravy a pozemním lovu proto není v kontextu klimatických změn, vysokého energetického stresu a výsledného vlivu na jejich organismus příliš překvapivý.
Digitální klam
Experti ale v odborném magazínu Conversation varují, že vnímání změn u medvědů může být velmi zkreslené. Je pravděpodobné, že se tito predátoři chovali podobně už v minulosti, jen tehdy nebylo možné to zaznamenat.
V současné době jsou tato zvířata natolik oblíbená a mobilní telefony s fotoaparáty a kamerami natolik všudypřítomné, že se prakticky každé výjimečné chování podaří natočit a pak rozšířit.
„I když je osud ledních medvědů oprávněně předmětem naší pozornosti, on-line obsah může být zavádějící. Zaměření se na jednotlivé medvědy jako ilustraci klimatických problémů hrozí přesunutím důkazního břemene z přesvědčivých vědeckých důkazů na vyprávění o životě jednotlivých zvířat,“ uvedli autoři článku.
