Přibývá pochyb, zda indické koření není zdravotně závadné

Rozmanitost chutí je ohromující. Indické koření vylepšuje nakládanou zeleninu i maso a dochucuje ostrá pouliční jídla. Pikantní koření dodává říz místním ovocným nápojům i štiplavý nádech ovocným a zeleninovým salátům. Není proto divu, že se Indie stala světovou velmocí v oblasti produkce a vývozu koření, napsal server BBC News. Jenže v poslední době se objevují závažné otázky nad jeho bezpečností.

„Pro Indy je koření jako paleta plná barev,“ říká indická herečka Madhu Džaffrejová, která se začala věnovat psaní o jídle. „Ze stejného koření získáváme různé odstíny díky tomu, že s ním něco uděláme,“ dodává. Jinými slovy se dá koření opražit nebo třeba namlít na prášek.

Podle indických úřadů země vyváží více než dvě stě druhů koření a kořenicích směsí v hodnotě čtyř miliard dolarů (přes devadesát miliard korun) přibližně do 180 zemí světa. Samotný domácí trh má hodnotu ohromujících deseti miliard dolarů, což z Indie činí největšího spotřebitele koření na světě.

Problematická koření

Poslední dobou se ale objevují obavy ohledně bezpečnosti proslulého indického koření. Minulý měsíc Singapur a Hongkong zastavily prodej některých druhů koření vyráběných indickými společnostmi MDH a Everest Food Products, a to kvůli podezření, že v nich je zvýšený obsah ethylenoxidu, pesticidu způsobujícího rakovinu.

To ale není všechno. Kvůli možnému obsahu pesticidu produkty těchto dvou populárních značek prověřuje také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), sdělil jeho mluvčí agentuře Reuters.

Analýza údajů amerických regulačních orgánů zjistila, že od roku 2021 bylo v průměru 14,5 procenta amerických zásilek koření značky MDH odmítnuto kvůli přítomnosti bakterií. Obě značky ale trvají na tom, že jejich výrobky jsou bezpečné.

Problém už řeší i Evropská unie

Znepokojení vyjádřila také Evropská unie, když objevila stejnou rakovinotvornou látku ve vzorcích chilli papriček a pepře z Indie. Zprávy uvádějí, že vyšetřování zahájily také úřady regulující potravinářský trh na Maledivách, v Bangladéši a v Austrálii.

To vše je velmi znepokojivé. V první řadě jsou obě značky velmi oblíbené a lidé jim důvěřují. Kultovní rodinná firma MDH, která existuje 105 let a působí v Dillí, nabízí škálu více než šedesáti druhů kořenicích směsí a mletého koření. Společnost Everest funguje 57 let a tvrdí, že je největším indickým výrobcem koření a kořenicích směsí, které vyváží do více než osmdesáti zemí světa.

Jisté je, že toto není první případ, kdy byla zjištěna kontaminace indického koření. V roce 2014 testovala odbornice na biochemii Ipsita Mazumdarová v Kalkatě oblíbené značky, které vyráběly chilli, kmín, kari a garam masalu. V potravinářských barvivech používaných k dodání zářivě oranžových nebo červených odstínů koření našla olovo.

A letos v dubnu úřady pro kontrolu potravin a léčiv v Gudžarátu zabavily více než šedesát tisíc kilogramů koření, které bylo "říznuté" levnějšími přísadami. Šlo o chilli, kurkumu, koriandr a masalu.

Normy a jejich dodržování

V reakci na to indická federální vláda nařídila všem státním vládám, aby prováděly testy kvality. Rada pro koření, která má pět laboratoří pro hodnocení kvality, vydala pokyny pro vývozce, aby kontrolovali používání etylenoxidu a vzorky testuje také Indický úřad pro bezpečnost a normy potravin (FSSAI).

Indické ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že země má jedny z nejpřísnějších norem pro maximální limity reziduí (MRL) na světě, přičemž MRL pesticidů se liší podle potravinářských komodit a jsou stanoveny na základě přísného vyhodnocení rizik.

Zdá se ale, že normy a jejich dodržování jsou dvě rozdílné věci. V roce 2022 upozornil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv na nedostatečné hygienické zázemí, skladování a požadavky na čistotu v jedné z předních indických továren na výrobu koření.

„Indie je po staletí vývozcem koření. V posledních letech však její pověst upadá v důsledku nedostatečné pozornosti vlády. Zatím nevíme, v jaké fázi dochází ke kontaminaci koření. Zemědělci etylenoxid nepoužívají. Jde pravděpodobně o zbytky po zpracování následujícím po sklizni,“ řekl nezávislý výzkumník a aktivista Narasimha Reddí.

„Nejde jen o negativní pozornost. Opakované případy nadměrného výskytu reziduí mohou mít dlouhodobý účinek. V minulosti na několik let poškodilo vývoz manga do USA zjištění, že plody obsahují rezidua pesticidů,“ dodal Reddí. Expertní skupina Global Trade Research Initiative (GTRI) se sídlem v Dillí se domnívá, že nedávné obavy o kvalitu by mohly ohrozit polovinu indického vývozu koření kvůli regulačním opatřením v mnoha zemích.

Pro milovníky koření na Západě zůstává původ těchto ochucovadel v jejich potravinách nejasný. „Myslím, že většina lidí si neuvědomuje, odkud jejich koření pochází. Já rozhodně ne, a to používám koření hodně! Bydlím pár bloků od hlavní indické nákupní čtvrti Devon Avenue v Chicagu, kde si koření kupuju. Předpokládám, že pochází z Indie, ale nikdy jsem se tím nezabývala,“ řekla BBC autorka specializující se na indickou kuchyni Colleen Taylor Senová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...