Přibývá pochyb, zda indické koření není zdravotně závadné

Rozmanitost chutí je ohromující. Indické koření vylepšuje nakládanou zeleninu i maso a dochucuje ostrá pouliční jídla. Pikantní koření dodává říz místním ovocným nápojům i štiplavý nádech ovocným a zeleninovým salátům. Není proto divu, že se Indie stala světovou velmocí v oblasti produkce a vývozu koření, napsal server BBC News. Jenže v poslední době se objevují závažné otázky nad jeho bezpečností.

„Pro Indy je koření jako paleta plná barev,“ říká indická herečka Madhu Džaffrejová, která se začala věnovat psaní o jídle. „Ze stejného koření získáváme různé odstíny díky tomu, že s ním něco uděláme,“ dodává. Jinými slovy se dá koření opražit nebo třeba namlít na prášek.

Podle indických úřadů země vyváží více než dvě stě druhů koření a kořenicích směsí v hodnotě čtyř miliard dolarů (přes devadesát miliard korun) přibližně do 180 zemí světa. Samotný domácí trh má hodnotu ohromujících deseti miliard dolarů, což z Indie činí největšího spotřebitele koření na světě.

Problematická koření

Poslední dobou se ale objevují obavy ohledně bezpečnosti proslulého indického koření. Minulý měsíc Singapur a Hongkong zastavily prodej některých druhů koření vyráběných indickými společnostmi MDH a Everest Food Products, a to kvůli podezření, že v nich je zvýšený obsah ethylenoxidu, pesticidu způsobujícího rakovinu.

To ale není všechno. Kvůli možnému obsahu pesticidu produkty těchto dvou populárních značek prověřuje také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), sdělil jeho mluvčí agentuře Reuters.

Analýza údajů amerických regulačních orgánů zjistila, že od roku 2021 bylo v průměru 14,5 procenta amerických zásilek koření značky MDH odmítnuto kvůli přítomnosti bakterií. Obě značky ale trvají na tom, že jejich výrobky jsou bezpečné.

Problém už řeší i Evropská unie

Znepokojení vyjádřila také Evropská unie, když objevila stejnou rakovinotvornou látku ve vzorcích chilli papriček a pepře z Indie. Zprávy uvádějí, že vyšetřování zahájily také úřady regulující potravinářský trh na Maledivách, v Bangladéši a v Austrálii.

To vše je velmi znepokojivé. V první řadě jsou obě značky velmi oblíbené a lidé jim důvěřují. Kultovní rodinná firma MDH, která existuje 105 let a působí v Dillí, nabízí škálu více než šedesáti druhů kořenicích směsí a mletého koření. Společnost Everest funguje 57 let a tvrdí, že je největším indickým výrobcem koření a kořenicích směsí, které vyváží do více než osmdesáti zemí světa.

Jisté je, že toto není první případ, kdy byla zjištěna kontaminace indického koření. V roce 2014 testovala odbornice na biochemii Ipsita Mazumdarová v Kalkatě oblíbené značky, které vyráběly chilli, kmín, kari a garam masalu. V potravinářských barvivech používaných k dodání zářivě oranžových nebo červených odstínů koření našla olovo.

A letos v dubnu úřady pro kontrolu potravin a léčiv v Gudžarátu zabavily více než šedesát tisíc kilogramů koření, které bylo "říznuté" levnějšími přísadami. Šlo o chilli, kurkumu, koriandr a masalu.

Normy a jejich dodržování

V reakci na to indická federální vláda nařídila všem státním vládám, aby prováděly testy kvality. Rada pro koření, která má pět laboratoří pro hodnocení kvality, vydala pokyny pro vývozce, aby kontrolovali používání etylenoxidu a vzorky testuje také Indický úřad pro bezpečnost a normy potravin (FSSAI).

Indické ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že země má jedny z nejpřísnějších norem pro maximální limity reziduí (MRL) na světě, přičemž MRL pesticidů se liší podle potravinářských komodit a jsou stanoveny na základě přísného vyhodnocení rizik.

Zdá se ale, že normy a jejich dodržování jsou dvě rozdílné věci. V roce 2022 upozornil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv na nedostatečné hygienické zázemí, skladování a požadavky na čistotu v jedné z předních indických továren na výrobu koření.

„Indie je po staletí vývozcem koření. V posledních letech však její pověst upadá v důsledku nedostatečné pozornosti vlády. Zatím nevíme, v jaké fázi dochází ke kontaminaci koření. Zemědělci etylenoxid nepoužívají. Jde pravděpodobně o zbytky po zpracování následujícím po sklizni,“ řekl nezávislý výzkumník a aktivista Narasimha Reddí.

„Nejde jen o negativní pozornost. Opakované případy nadměrného výskytu reziduí mohou mít dlouhodobý účinek. V minulosti na několik let poškodilo vývoz manga do USA zjištění, že plody obsahují rezidua pesticidů,“ dodal Reddí. Expertní skupina Global Trade Research Initiative (GTRI) se sídlem v Dillí se domnívá, že nedávné obavy o kvalitu by mohly ohrozit polovinu indického vývozu koření kvůli regulačním opatřením v mnoha zemích.

Pro milovníky koření na Západě zůstává původ těchto ochucovadel v jejich potravinách nejasný. „Myslím, že většina lidí si neuvědomuje, odkud jejich koření pochází. Já rozhodně ne, a to používám koření hodně! Bydlím pár bloků od hlavní indické nákupní čtvrti Devon Avenue v Chicagu, kde si koření kupuju. Předpokládám, že pochází z Indie, ale nikdy jsem se tím nezabývala,“ řekla BBC autorka specializující se na indickou kuchyni Colleen Taylor Senová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 10 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 16 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 17 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.