Přerušte vývoj umělé inteligence, žádají Musk i stovky expertů. Hovoří o velkých rizicích pro společnost

Stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence (AI) včetně miliardáře Elona Muska v novém prohlášení volají po nejméně půlročním pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Navrhují, aby vývojáři tuto pauzu využili ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.

Výzva k okamžitému přerušení vývoje se vztahuje na „trénink systémů AI silnějších než GPT-4“, což je nová generace textového modelu, kterou tento měsíc představila společnost OpenAI.

„Toto přerušení by mělo být veřejné a ověřitelné… Nelze-li jej učinit rychle, měly by zakročit vlády a ustanovit moratorium,“ uvádějí signatáři petice publikované neziskovou organizací Future of Life Institute.

Kromě Muska, který patří mezi sponzory OpenAI, jsou mezi nimi spoluzakladatel firmy Apple Steve Wozniak, šéf společnosti Stability AI Emad Mostaque, filozof Yuval Noah Harari, expert na umělé inteligence Max Tegmark či profesoři ze severoamerických i jiných univerzit.

Příliš rychlé změny

Apel přichází po měsících překotného vývoje v oboru takzvané generativní umělé inteligence, což je označení pro modely „vycvičené“ na obrovském množství dat, které vytvářejí originální výstupy na základě identifikovaných vzorců. Mohou při tom generovat nejen texty, ale i obrázky či zvukové stopy připomínající hlasy skutečných lidí. Vývoj vyvolává obavy mimo jiné ze záplavy dezinformací a podvodů založených na autenticky vypadajících vizuálních a zvukových materiálech.

I ředitel OpenAI Sam Altman v nedávném rozhovoru přiznal, že se „trošku bojí“. „Musíme tady být opatrní,“ řekl televizi ABC News u příležitosti uvedení GPT-4. Také ovšem vyjádřil názor, že umělá inteligence může být „nejlepší technologií, jakou dosud lidstvo vyvinulo“. Altman podle informací agentury Reuters nebyl mezi více než tisícovkou signatářů nové výzvy.

Výzva hned v úvodu varuje před závažnými riziky spojenými s umělou inteligencí, „jak ukazuje výzkum a uznaly přední laboratoře AI“. „Laboratoře a nezávislí experti by měli využít toto přerušení (vývoje), aby společně vyvinuli a implementovali sadu sdílených bezpečnostních protokolů pro design a rozvoj pokročilé AI… Souběžně musejí vývojáři AI pracovat se zákonodárci na dramatickém urychlení rozvoje robustních systémů regulace AI,“ píše se v prohlášení.

Závod vývojářů umělé inteligence

Poslední měsíce podle autorů přinášejí mezi vývojáři umělé inteligence závod, který se vymkl kontrole. Jak připomíná Reuters, průlom nastal v loňském roce, když společnost OpenAI zpřístupnila aplikaci ChatGPT. To přimělo konkurenční podniky k urychlení vývoje podobných modelů a další firmy ke snaze zapracovat generativní umělou inteligenci do svých produktů. Snahy o regulaci těchto technologií jsou mezitím v počátečních fázích. 

„Silné systémy AI by měly být vyvinuty, až když budeme mít důvěru, že jejich dopady budou pozitivní a rizika zvladatelná,“ uvádí výzva podepsaná Muskem a dalšími. Současné systémy umělé inteligence označuje za srovnatelné s lidmi ve vykonávání jistých úkonů a nastoluje otázky ohledně možného „přechytračení“ lidí a „ztráty kontroly nad naší civilizací“.

Kritici tvrdí, že signatáři petice potenciál aktuálních technologií hrubě přehánějí, píše Reuters. „Takováto prohlášení mají za cíl vytvořit přehnaná očekávání. Má to v lidech vyvolat obavy,“ míní výzkumnice v oboru umělé inteligence Johanna Björklundová z univerzity ve švédském Umeaa. „Nemyslím si, že je potřeba tahat za ruční brzdu,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 1 hhodinou

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...