Přerušte vývoj umělé inteligence, žádají Musk i stovky expertů. Hovoří o velkých rizicích pro společnost

Stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence (AI) včetně miliardáře Elona Muska v novém prohlášení volají po nejméně půlročním pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Navrhují, aby vývojáři tuto pauzu využili ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.

Výzva k okamžitému přerušení vývoje se vztahuje na „trénink systémů AI silnějších než GPT-4“, což je nová generace textového modelu, kterou tento měsíc představila společnost OpenAI.

„Toto přerušení by mělo být veřejné a ověřitelné… Nelze-li jej učinit rychle, měly by zakročit vlády a ustanovit moratorium,“ uvádějí signatáři petice publikované neziskovou organizací Future of Life Institute.

Kromě Muska, který patří mezi sponzory OpenAI, jsou mezi nimi spoluzakladatel firmy Apple Steve Wozniak, šéf společnosti Stability AI Emad Mostaque, filozof Yuval Noah Harari, expert na umělé inteligence Max Tegmark či profesoři ze severoamerických i jiných univerzit.

Příliš rychlé změny

Apel přichází po měsících překotného vývoje v oboru takzvané generativní umělé inteligence, což je označení pro modely „vycvičené“ na obrovském množství dat, které vytvářejí originální výstupy na základě identifikovaných vzorců. Mohou při tom generovat nejen texty, ale i obrázky či zvukové stopy připomínající hlasy skutečných lidí. Vývoj vyvolává obavy mimo jiné ze záplavy dezinformací a podvodů založených na autenticky vypadajících vizuálních a zvukových materiálech.

I ředitel OpenAI Sam Altman v nedávném rozhovoru přiznal, že se „trošku bojí“. „Musíme tady být opatrní,“ řekl televizi ABC News u příležitosti uvedení GPT-4. Také ovšem vyjádřil názor, že umělá inteligence může být „nejlepší technologií, jakou dosud lidstvo vyvinulo“. Altman podle informací agentury Reuters nebyl mezi více než tisícovkou signatářů nové výzvy.

Výzva hned v úvodu varuje před závažnými riziky spojenými s umělou inteligencí, „jak ukazuje výzkum a uznaly přední laboratoře AI“. „Laboratoře a nezávislí experti by měli využít toto přerušení (vývoje), aby společně vyvinuli a implementovali sadu sdílených bezpečnostních protokolů pro design a rozvoj pokročilé AI… Souběžně musejí vývojáři AI pracovat se zákonodárci na dramatickém urychlení rozvoje robustních systémů regulace AI,“ píše se v prohlášení.

Závod vývojářů umělé inteligence

Poslední měsíce podle autorů přinášejí mezi vývojáři umělé inteligence závod, který se vymkl kontrole. Jak připomíná Reuters, průlom nastal v loňském roce, když společnost OpenAI zpřístupnila aplikaci ChatGPT. To přimělo konkurenční podniky k urychlení vývoje podobných modelů a další firmy ke snaze zapracovat generativní umělou inteligenci do svých produktů. Snahy o regulaci těchto technologií jsou mezitím v počátečních fázích. 

„Silné systémy AI by měly být vyvinuty, až když budeme mít důvěru, že jejich dopady budou pozitivní a rizika zvladatelná,“ uvádí výzva podepsaná Muskem a dalšími. Současné systémy umělé inteligence označuje za srovnatelné s lidmi ve vykonávání jistých úkonů a nastoluje otázky ohledně možného „přechytračení“ lidí a „ztráty kontroly nad naší civilizací“.

Kritici tvrdí, že signatáři petice potenciál aktuálních technologií hrubě přehánějí, píše Reuters. „Takováto prohlášení mají za cíl vytvořit přehnaná očekávání. Má to v lidech vyvolat obavy,“ míní výzkumnice v oboru umělé inteligence Johanna Björklundová z univerzity ve švédském Umeaa. „Nemyslím si, že je potřeba tahat za ruční brzdu,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 15 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 16 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 16 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 19 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 20 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...