Přerušte vývoj umělé inteligence, žádají Musk i stovky expertů. Hovoří o velkých rizicích pro společnost

Stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence (AI) včetně miliardáře Elona Muska v novém prohlášení volají po nejméně půlročním pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Navrhují, aby vývojáři tuto pauzu využili ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.

Výzva k okamžitému přerušení vývoje se vztahuje na „trénink systémů AI silnějších než GPT-4“, což je nová generace textového modelu, kterou tento měsíc představila společnost OpenAI.

„Toto přerušení by mělo být veřejné a ověřitelné… Nelze-li jej učinit rychle, měly by zakročit vlády a ustanovit moratorium,“ uvádějí signatáři petice publikované neziskovou organizací Future of Life Institute.

Kromě Muska, který patří mezi sponzory OpenAI, jsou mezi nimi spoluzakladatel firmy Apple Steve Wozniak, šéf společnosti Stability AI Emad Mostaque, filozof Yuval Noah Harari, expert na umělé inteligence Max Tegmark či profesoři ze severoamerických i jiných univerzit.

Příliš rychlé změny

Apel přichází po měsících překotného vývoje v oboru takzvané generativní umělé inteligence, což je označení pro modely „vycvičené“ na obrovském množství dat, které vytvářejí originální výstupy na základě identifikovaných vzorců. Mohou při tom generovat nejen texty, ale i obrázky či zvukové stopy připomínající hlasy skutečných lidí. Vývoj vyvolává obavy mimo jiné ze záplavy dezinformací a podvodů založených na autenticky vypadajících vizuálních a zvukových materiálech.

I ředitel OpenAI Sam Altman v nedávném rozhovoru přiznal, že se „trošku bojí“. „Musíme tady být opatrní,“ řekl televizi ABC News u příležitosti uvedení GPT-4. Také ovšem vyjádřil názor, že umělá inteligence může být „nejlepší technologií, jakou dosud lidstvo vyvinulo“. Altman podle informací agentury Reuters nebyl mezi více než tisícovkou signatářů nové výzvy.

Výzva hned v úvodu varuje před závažnými riziky spojenými s umělou inteligencí, „jak ukazuje výzkum a uznaly přední laboratoře AI“. „Laboratoře a nezávislí experti by měli využít toto přerušení (vývoje), aby společně vyvinuli a implementovali sadu sdílených bezpečnostních protokolů pro design a rozvoj pokročilé AI… Souběžně musejí vývojáři AI pracovat se zákonodárci na dramatickém urychlení rozvoje robustních systémů regulace AI,“ píše se v prohlášení.

Závod vývojářů umělé inteligence

Poslední měsíce podle autorů přinášejí mezi vývojáři umělé inteligence závod, který se vymkl kontrole. Jak připomíná Reuters, průlom nastal v loňském roce, když společnost OpenAI zpřístupnila aplikaci ChatGPT. To přimělo konkurenční podniky k urychlení vývoje podobných modelů a další firmy ke snaze zapracovat generativní umělou inteligenci do svých produktů. Snahy o regulaci těchto technologií jsou mezitím v počátečních fázích. 

„Silné systémy AI by měly být vyvinuty, až když budeme mít důvěru, že jejich dopady budou pozitivní a rizika zvladatelná,“ uvádí výzva podepsaná Muskem a dalšími. Současné systémy umělé inteligence označuje za srovnatelné s lidmi ve vykonávání jistých úkonů a nastoluje otázky ohledně možného „přechytračení“ lidí a „ztráty kontroly nad naší civilizací“.

Kritici tvrdí, že signatáři petice potenciál aktuálních technologií hrubě přehánějí, píše Reuters. „Takováto prohlášení mají za cíl vytvořit přehnaná očekávání. Má to v lidech vyvolat obavy,“ míní výzkumnice v oboru umělé inteligence Johanna Björklundová z univerzity ve švédském Umeaa. „Nemyslím si, že je potřeba tahat za ruční brzdu,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 5 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 11 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.