Přerušte vývoj umělé inteligence, žádají Musk i stovky expertů. Hovoří o velkých rizicích pro společnost

Stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence (AI) včetně miliardáře Elona Muska v novém prohlášení volají po nejméně půlročním pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Navrhují, aby vývojáři tuto pauzu využili ke společné práci na bezpečnostních pravidlech a také k vystupňování spolupráce se zákonodárci na silné regulaci odvětví.

Výzva k okamžitému přerušení vývoje se vztahuje na „trénink systémů AI silnějších než GPT-4“, což je nová generace textového modelu, kterou tento měsíc představila společnost OpenAI.

„Toto přerušení by mělo být veřejné a ověřitelné… Nelze-li jej učinit rychle, měly by zakročit vlády a ustanovit moratorium,“ uvádějí signatáři petice publikované neziskovou organizací Future of Life Institute.

Kromě Muska, který patří mezi sponzory OpenAI, jsou mezi nimi spoluzakladatel firmy Apple Steve Wozniak, šéf společnosti Stability AI Emad Mostaque, filozof Yuval Noah Harari, expert na umělé inteligence Max Tegmark či profesoři ze severoamerických i jiných univerzit.

Příliš rychlé změny

Apel přichází po měsících překotného vývoje v oboru takzvané generativní umělé inteligence, což je označení pro modely „vycvičené“ na obrovském množství dat, které vytvářejí originální výstupy na základě identifikovaných vzorců. Mohou při tom generovat nejen texty, ale i obrázky či zvukové stopy připomínající hlasy skutečných lidí. Vývoj vyvolává obavy mimo jiné ze záplavy dezinformací a podvodů založených na autenticky vypadajících vizuálních a zvukových materiálech.

I ředitel OpenAI Sam Altman v nedávném rozhovoru přiznal, že se „trošku bojí“. „Musíme tady být opatrní,“ řekl televizi ABC News u příležitosti uvedení GPT-4. Také ovšem vyjádřil názor, že umělá inteligence může být „nejlepší technologií, jakou dosud lidstvo vyvinulo“. Altman podle informací agentury Reuters nebyl mezi více než tisícovkou signatářů nové výzvy.

Výzva hned v úvodu varuje před závažnými riziky spojenými s umělou inteligencí, „jak ukazuje výzkum a uznaly přední laboratoře AI“. „Laboratoře a nezávislí experti by měli využít toto přerušení (vývoje), aby společně vyvinuli a implementovali sadu sdílených bezpečnostních protokolů pro design a rozvoj pokročilé AI… Souběžně musejí vývojáři AI pracovat se zákonodárci na dramatickém urychlení rozvoje robustních systémů regulace AI,“ píše se v prohlášení.

Závod vývojářů umělé inteligence

Poslední měsíce podle autorů přinášejí mezi vývojáři umělé inteligence závod, který se vymkl kontrole. Jak připomíná Reuters, průlom nastal v loňském roce, když společnost OpenAI zpřístupnila aplikaci ChatGPT. To přimělo konkurenční podniky k urychlení vývoje podobných modelů a další firmy ke snaze zapracovat generativní umělou inteligenci do svých produktů. Snahy o regulaci těchto technologií jsou mezitím v počátečních fázích. 

„Silné systémy AI by měly být vyvinuty, až když budeme mít důvěru, že jejich dopady budou pozitivní a rizika zvladatelná,“ uvádí výzva podepsaná Muskem a dalšími. Současné systémy umělé inteligence označuje za srovnatelné s lidmi ve vykonávání jistých úkonů a nastoluje otázky ohledně možného „přechytračení“ lidí a „ztráty kontroly nad naší civilizací“.

Kritici tvrdí, že signatáři petice potenciál aktuálních technologií hrubě přehánějí, píše Reuters. „Takováto prohlášení mají za cíl vytvořit přehnaná očekávání. Má to v lidech vyvolat obavy,“ míní výzkumnice v oboru umělé inteligence Johanna Björklundová z univerzity ve švédském Umeaa. „Nemyslím si, že je potřeba tahat za ruční brzdu,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 8 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 19 hhodinami
Načítání...