Přelom v předvídání tornád. Nový nástroj poprvé varuje už 20 minut před vznikem

Když jde o tornáda, znamenají rozdíl mezi životem a smrtí pouhé sekundy. Kanadští vědci Anna a Wayne Hockingovi nyní vytvořili nástroj na předvídání tornád, který je přesnější než všechny meteorologické agentury světa. Model navíc dokáže dát lidem svým varováním až dvaceti minut času navíc.

Model vychází z radarových údajů a dokáže v oblasti se stokilometrovým poloměrem předpovědět příchod tornáda s pravděpodobností kolem 90 procent. Jeho autory jsou Anna a Wayne Hockingovi, kteří ho popsali v odborném meteorologickém časopise Atmospheric Science Letters. V čem se liší od ostatních způsobů, jakými se vědci pokoušejí předpovídat příchod těchto hrozivých katastrof?

Tornádo je chaotické a nedalo se předvídat

  • Přestřelující vrcholek je jakýsi oblak nad oblakem. Jedná se o výčnělek mraku, který zasahuje do vyšších vrstev atmosféry. 

Obecně platí, že tornáda se dnes předpovídají velice špatně a zatím neexistuje opravdu účinný systém, který by před nimi varoval. Tornáda totiž přicházejí většinou zcela netušeně, někdy se nevyvinou ani z té nejsilnější bouřky, jindy se vytvoří i z obyčejného nečasu.

„Meteorologové se nejčastěji pokoušejí pátrat po specifických stopách, jako jsou třeba rychlosti větru nebo vzhled oblaků – jakmile se objeví pomalu takzvaný přestřelující vrcholek, je prakticky jisté, že tornádo vznikne,“ popsala Hockingová. „My jsme ale úplně poprvé přidali další faktor – turbulenci.“

Tento vědecký tým využil síť kanadských radarů, která funguje v Ontariu a Quebecu a měří rychlost a turbulenci větru v horních vrstvách atmosféry, troposféry a dolní vrstvě stratosféry. Radarová síť O-QNet se skládá z deseti zařízení. „Díky její velikosti a schopnosti měřit kromě rychlosti větru i jeho turbulenci, jsme byli schopní uvidět a popsat vzorce, které doposud nebyly patrné,“ uvedl Wayne Hocking.

Další metodou, jak zpřesnit předpovědi, jsou drony:

2 minuty
Drony pomůžou předpovídat tornáda
Zdroj: ČT24

Maximálně podrobná analýza

Hockingovi v rámci působivého výzkumu analyzovali 16 let záznamů o tornádech a hledali korelace mezi jejich modelem založeným na radarových datech a těmito archivními údaji různé povahy. U 31 zaznamenaných tornád se v 90 procentech nacházely jak vysoká rychlost větru, tak i přestřelující vrcholky, ale i turbulence – všechny tři tyto jevy se vyskytly asi 20 minut předtím, než se zformovalo samotné tornádo. Pravděpodobnost omylu, kdy vědci předpověděli tornádo, aniž by vzniklo, se pohybuje kolem 15 procent.

První zbraň proti tornádu

Podle autorů studie i odborné veřejnosti jde o obrovský pokrok, díky němuž bude nyní možné předvídat formování tornád na velké ploše a s velkou přesností. Právě tento cíl byl totiž jedním ze svatých grálů zámořské meteorologie – nevypočitatelnost vzniku tornád byla doposud oříškem, na němž si vylámaly zuby i ty nejlepší meteorologické modely.

„Ještě je před námi spousta práce a zatím nevíme, jestli jsme už vyřešili celý ten problém s předvídáním tornád, ale rozhodně se jedná o velký krok správným směrem,“ popsal úspěch Wayne Hocking. „Naše data naznačují, že nyní máme opravdu mnohem přesnější nástroj předvídající vznik tornáda, než bylo kdy dříve možné.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.
před 3 hhodinami

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
před 19 hhodinami

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
před 22 hhodinami

Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.
před 22 hhodinami

Klid před bouří? Hurikánová sezona je letos nápadně klidná

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.
včera v 11:11

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
včera v 08:00

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
24. 7. 2025
Načítání...