Sonda Cassini se stále více blíží k Saturnu a po cestě k planetě sbírá data. Na konci dubna proletěla mezi prstenci Saturnu a pak sbírala data o tomto prostoru mezi planetou a jejími prstenci. Výsledky byly pro astronomy velmi překvapivé.
Vědci očekávali, že sonda bude prolétávat poměrně hustým prachem, místo toho však Cassini narazila na prázdno. „Oblast mezi prstenci a Saturnem můžeme označit jako Velké prázdno,“ uvedl Earl Maize z NASA. „Cassini zůstane na svém kurzu, vědci mezitím budou zkoumat záhadu, proč je prachu o tolik méně, než jsme očekávali.“
Pro výzkumníky je to ve skutečnosti velice pozitivní zpráva; kdyby bylo prachu více, musela by se sonda Cassini při sestupu chránit svou anténou – jako štítem. Zdá se ale, že to nebude nutné, prázdnota kolem Saturnu je téměř absolutní.
Modely, které NASA využívá, předpovídaly, že toto pásmo bude hustě zaplněno částicemi, nicméně neměly být dostatečně velké na to, aby sondu Cassini ohrozily. Protože ale touto vesmírnou oblastí neproletělo žádné lidmi vyrobené těleso, NASA nasměrovala při průletu 26. dubna sondu tak, aby byla chráněná anténou – ta zásahy snese lépe než citlivé přístroje.
Když Cassini prolétala prstenci, zaznamenávaly její senzory na anténě stovky kontaktů za sekundu. Tato data jsou ve zvukovém formátu – je na nich jasně slyšet, jak částečky bubnují na ochranný štít. Vědci, kteří se o tyto přístroje starají, očekávali, že podobné zvuky se budou, byť v menší míře, ozývat i v zóně mezi planetou a prstenci.
Ozývalo se však jen naprosté ticho. Podle údajů přístrojů na štít dopadlo jen několik částeček, žádná z nich však nebyla větší než ty, které tvoří dým – byly velké asi jeden mikron. Vědci budou muset data ještě více analyzovat, tyto údaje jsou pro ně však velkým překvapením – zjevně toho o Saturnu a jeho okolí ještě mnohé nevíme.
Cassini a její osud
Cassini vstoupila mezi prstence ve středu, na potvrzení úspěchu bylo ale nutné vyčkat další dva dny, až se sonda dostane do vhodné pozice pro kontakt se Zemí. Aparát je od domova vzdálen zhruba 1,4 miliardy kilometrů a cesta radiovému signálu trvá 78 minut.
Mezera mezi prstenci a nejsvrchnější částí atmosféry činí zhruba 1900 kilometrů. Sonda Cassini podle NASA průlet uskutečnila ve vzdálenosti zhruba 300 kilometrů od viditelného vnějšího okraje prstenců a k saturnským mračnům se přiblížila na 3000 kilometrů. „Žádná jiná družice se takto blízko k Saturnu ještě nedostala,“ prohlásil Earl Maize z vedení mise.
Projekt Cassini, zaměřený na výzkum druhé největší planety obíhající kolem Slunce, jejích prstenců a měsíců, začal v říjnu 1997 vypuštěním dvojsondy Cassini-Huygens. Ta na oběžnou dráhu kolem Saturnu dorazila v roce 2004. Výzkum Saturnovy soustavy zahájilo v lednu následujícího roku přistání Huygense na měsíci Titan. Z něj aparát přes krátkou životnost poslal na Zemi množství vědeckých poznatků.
K úspěchům mise Cassini patří vedle významných informací o Titanu například i poznatky o existenci vody na dalším měsíci Saturnu Enceladu, kde jsou podle vědců splněny takřka všechny podmínky k existenci života.
