Japonsko má nedostatek lidí v produktivním věku – a v budoucnosti se tento problém ještě zvětší. Stárnoucí populace nebude moci uživit seniory, ani se o ně nebude mít kdo starat. Problém mají vyřešit roboti, uvedl na akci Prague Future Port japonský expert na robotiku Tadahiro Kawada. Jeho společnost už má první výsledky z praxe.
Japonsko zažilo po druhé světové válce velký obchodní růst – až do devadesátých let tato země rostla neuvěřitelnou rychlostí; dokonce se stala druhou největší ekonomikou světa. Ale od té doby už jeho hospodářství jen klesalo, velkou ránu mu zasadila také ekonomická krize před deseti lety. To ale není jeho největší problém – tím je demografická past, do níž se země dostala.
V současné době Japonsko sice rychle ekonomicky roste, má ale problém: ubývá mu obyvatel. Vloni se narodilo jen 946 000 nových Japonců, což je teprve podruhé od druhé světové války, kdy hranice klesla pod milion. Současně umřel rekordní počet lidí – 1,3 milionů, což je vůbec nejvíc od konce války. Znamená to, že za jediný rok se populace Země vycházejícího slunce zmenšila o 394 000 lidí.
- Ze 127 milionů obyvatel Japonska je 67 824 starších 100 let.
- Japonsko má nejvyšší koncentraci stoletých lidí na světě.
- Roku 2017 poprvé překonal v Japonsku počet prodaných plen pro seniory počet prodaných plen pro děti.
Současně rychle klesá počet lidí v produktivním věku, zato přibývá těch, kdo už pracovat nemohou, anebo je jejich výkonnost v práci kvůli vysokému věku nižší – to má samozřejmě závažné dopady na ekonomiku i fungování celého státu.
Demografové mluví o souběhu klesající porodnosti, vysokého věku dožití a stárnoucí populace jako o demografické bombě nebo pasti. Vláda totiž musí vynakládat více peněz na zdravotní péči i sociální služby pro seniory, současně se zmenšuje pracovní síla země, a tedy počet obyvatel, kteří platí daně. Dohromady je to recept na ekonomickou stagnaci: v zemi nebude už brzy dost mladých lidí na to, aby se postarali o ty starší.
„Stárnoucí populace znamená vyšší náklady, krácení důchodů a nedostatek lidí, kteří se budou starat o seniory. To znamená pomalejší ekonomický růst a nedostatek mladých zaměstnanců,“ popsala podstatu problému harvardská socioložka Mary Brintonová v rozhovoru pro magazín Business Insider.
Nelichotivě vyznívají i statistiky: Ještě roku 1965 připadalo na jednoho penzistu 9,1 pracujících lidí, roku 2050 to bude jeden zaměstnanec na jednoho japonského důchodce.
Řešení? Společnost 5.0
Japonsko tedy potřebuje úplně nový systém, který se s touto dříve neřešitelnou situací vypořádá. Na pražské konferenci Future Port jeho základy popsal Tadahiro Kawada, ředitel společnost Kawada Technologies specializované na robotiku.
Demografickou past Japonska má vyřešit systém, jemuž se říká Society 5.0, neboli Společnost 5.0. Jejím základním kamenem je využití výdobytků čtvrté průmyslové revoluce – tedy velkých dat, robotizace, automatizace a také internetu věcí.
Roku 2016 s tímto vládním programem přišlo Sdružení japonských podnikatelských organizací Keidanren, světu ho představilo na veletrhu CeBIT a podrobně ho popsalo v dokumentu Na cestě k realizaci nové ekonomiky a společnosti. Osobně ho propaguje japonský premiér Šinzó Abe.
„Japonsko se tak stane super-chytrou společnosti.“ Podobné změny podle Kawady čekají všechny vyspělé země, které se potýkají s demografickými problémy (což je většina světa) ale „my budeme 10 let před zbytkem světa“, tvrdí vizionář.
Roboti by podle vize Společnosti 5.0, kterou podporuje také japonská vláda, měli lidem pomáhat v mnoha oblastech – a v řadě z nich se to už děje. Kawada zdůrazňuje, že roboti v Japonsku nikdy nemají lidské zaměstnance nahrazovat, ale jen jim usnadňovat práci.
Pomohou například v tom, že učiní méně náročnou fyzickou práci, bez níž se země neobejde, především v zemědělství. Už nyní se tak v Japonsku používají například automatizované stroje, které umí ve sklenících samy sklízet rajčata. Některé japonské hotely zase zavádějí robotické recepční, například Hen na Hotel:
Pro seniory vzniká speciální technické vylepšení, takzvaní exoskeletony – ty fungují jako jakási vnější kostra, která dává svému nositeli větší sílu. Díky nim budou moci důchodci vykonávat spráci spojenou s fyzickou námahou – bez fyzické námahy:
Tadahiro Kawada uvedl, že v Japonsku se v současnosti používá už na třista tisíc robotů, zatím ale především ve velkých firmách. Japonská vláda se nyní snaží, aby pronikali i do menších společností a do domácností.
Kawada a jeho společnost věnují největší pozornost takzvaným cobotům, neboli spolupracujícím robotům (COlaborative roBOTS), kteří jsou navrženi tak, aby pomáhali lidským operátorům strojů s prací, ulehčují jim ty nejvíce rutinní nebo fyzicky nejnáročnější úkoly.
Kawada uvedl jako příklad jejich úspěšného použití jednu japonskou továrnu, kde je používají už několik let. Nasazení cobotů pomohlo zvýšit zisk firmy, roboti nahradili 13 zaměstnanců. Společnost ale ani jednoho z nich nepropustila, všem našla práci, která lépe využila jedinečných lidských schopností:
A přesně to je podle Kawady cílem Společnosti 5.0 – udělat život lidí lepším a přitom udržet společnost stabilní.
