Před 40 miliony let žily v Antarktidě žáby, ukázaly zkameněliny

Před čtyřiceti miliony let Antarktidu obývalo několik druhů žab. Fosilie těchto obojživelníků se našly na ostrově Seymour, blízko nejjižnějšímu výběžku Jižní Ameriky. Jedná se o další důkaz, že tato ledová oblast byla svého času mnohem teplejší a spadala do mírného podnebného pásu.

Žáby, jejichž fosilie se tu našly, byly drobné – měřily asi čtyři až pět centimetrů – ale značně se podobaly pěti žijícím druhům zavalitek (Calyptocephalella), které v současnosti poskakují po Patagonii, uvedli vědci ve studii zveřejněné v časopise Scientific Reports.

„Vypadaly jako současné žáby. Nijak se nelišily. Naše žáby byly dost malé, ale stále zapadaly do škály těch, které žijí v současnosti, i když většina z nich je větší,“ řekl Thomas Mörs, kurátor švédského Přírodovědného muzea a profesor paleontologie.

Bujný život v Antarktidě

Mörs vysvětlil, že tyto žáby patrně žily v mírném, vlhkém, deštném pralese, který se velmi podobal tomu, jaký je nyní v chilských Andách, a kde se teploty v jednotlivých ročních obdobích liší jen málo. Mohly skákat po listech nyní vyhynulých leknínovitých rostlin. Na ostrově Seymour se našly i zkamenělé kokony pijavic a také hrstka fosilních ostatků savců.

„Podle mého odhadu byla Antarktida místem s bohatým a rozmanitým životem. Našli jsme jen zlomek toho, co tam kdysi žilo,“ řekl. „Leknínovité rostliny byly prvním náznakem, že tam bylo sladkovodní prostředí, a že to nebylo celou dobu zamrzlé,“ dodal.

Zjištění jeho týmu naznačuje, že lesy Jižní Ameriky mohou být „moderní analogií“ antarktického klimatu před zaledněním tohoto kontinentu. A nyní tu mohou žít druhy, které původně obývaly Antarktidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled