Před 40 miliony let žily v Antarktidě žáby, ukázaly zkameněliny

Před čtyřiceti miliony let Antarktidu obývalo několik druhů žab. Fosilie těchto obojživelníků se našly na ostrově Seymour, blízko nejjižnějšímu výběžku Jižní Ameriky. Jedná se o další důkaz, že tato ledová oblast byla svého času mnohem teplejší a spadala do mírného podnebného pásu.

Žáby, jejichž fosilie se tu našly, byly drobné – měřily asi čtyři až pět centimetrů – ale značně se podobaly pěti žijícím druhům zavalitek (Calyptocephalella), které v současnosti poskakují po Patagonii, uvedli vědci ve studii zveřejněné v časopise Scientific Reports.

„Vypadaly jako současné žáby. Nijak se nelišily. Naše žáby byly dost malé, ale stále zapadaly do škály těch, které žijí v současnosti, i když většina z nich je větší,“ řekl Thomas Mörs, kurátor švédského Přírodovědného muzea a profesor paleontologie.

Bujný život v Antarktidě

Mörs vysvětlil, že tyto žáby patrně žily v mírném, vlhkém, deštném pralese, který se velmi podobal tomu, jaký je nyní v chilských Andách, a kde se teploty v jednotlivých ročních obdobích liší jen málo. Mohly skákat po listech nyní vyhynulých leknínovitých rostlin. Na ostrově Seymour se našly i zkamenělé kokony pijavic a také hrstka fosilních ostatků savců.

„Podle mého odhadu byla Antarktida místem s bohatým a rozmanitým životem. Našli jsme jen zlomek toho, co tam kdysi žilo,“ řekl. „Leknínovité rostliny byly prvním náznakem, že tam bylo sladkovodní prostředí, a že to nebylo celou dobu zamrzlé,“ dodal.

Zjištění jeho týmu naznačuje, že lesy Jižní Ameriky mohou být „moderní analogií“ antarktického klimatu před zaledněním tohoto kontinentu. A nyní tu mohou žít druhy, které původně obývaly Antarktidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 5 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 18 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 19 hhodinami
Načítání...