Přesně před 20 lety, 2. prosince 1999, odborný časopis Nature oznámil, že se vědcům podařilo popsat genetický kód jednoho celého lidského chromozomu. Poznatek, který je přirovnáván k vynálezu kola, rozbití atomu či přistání člověka na Měsíci, zásadně ovlivnil celý biologický výzkum a otevřel cestu k odhalování a léčbě dědičných nemocí.
Mezinárodnímu týmu složenému z více než 150 vědců se tehdy vůbec poprvé podařilo rozluštit genetický kód celého jednoho lidského chromozomu. Dešifrovali posloupnost v chemické struktuře kyseliny deoxyribonukleové (DNA) chromozomu 22, jednoho z 23 párů lidských chromozomů. Znamenalo to první důkaz o tom, že dědičnou informaci člověka lze skutečně přečíst doslova písmeno po písmenu.
Vědci si tehdy vybrali chromozon 22, protože se domnívali, že je ze všech nejkratší a bude se studovat nejlépe. Další zkoumání ovšem odhalilo, že se mýlili a vybrali těsně vedle. Ještě kratší než chromozom 22 je totiž chromozom 21.
Po přečtení prvního chromozomu se ukázalo, že další výzkum už bude snazší, a všechny další chromozomy se dařilo luštit mnohem rychleji a účinněji. V roce 2006 dokončili vědci přesnou sekvenci posledního nerozluštěného lidského chromozomu označovaného číslem 1. Právě chromozom 1 je nejdelší.
Tajemství chromozomu
Každý chromozom je složen z jedné dlouhé molekuly DNA, mnohonásobně svinuté a obalené bílkovinnou složkou, a podle odhadů v něm může být více než tisíc genů. Geny jsou krátké úseky DNA, nesoucí konkrétní informaci pro konstrukci určitého znaku nebo vlastnosti.
Podle odhadů je na čtyři tisíce dědičných nemocí způsobeno chybou jediného genu, ale i další, závažné nemoci (mrtvice, srdeční onemocnění, Alzheimerova nemoc, rakovina) jsou ovlivněny dědičností.
To, že vědci nyní znají celou strukturu chromozomů, znamená, že je možné s lidskými geny pracovat tak jako nikdy předtím. Právě toto poznání umožnilo například tvorbu léků na míru přímo pro určité pacienty, vývoj orgánů ze zkumavky nebo i velmi kontroverzní genetické upravování dětí.
