Mezi nejprestižnější a nejcitovanější vědecké časopisy světa patří britský žurnál Nature, jehož první číslo vyšlo 4. listopadu 1869. Magazín, který se zrodil v éře velkých objevů, založil Alexander Macmillan a do čela periodika nesoucího stručný název Příroda postavil astrofyzika a spoluobjevitele helia Josepha Normana Lockyera. Jím nastavený kurz co nejširšího vědeckého záběru drží Nature jako jeden z mála časopisů dodnes.
Před 150 lety vyšlo první číslo časopisu Nature. Přináší špičkovou vědu expertům i veřejnosti
Obrovský pokrok ve vědách během 19. století vedl ke vzniku řady vědeckých žurnálů – časopisů, které o těchto výzkumech veřejnost srozumitelně informovaly. Většina těchto listů vycházela v němčině a francouzštině, ale postupně přibývalo i těch anglicky psaných.
První číslo žurnálu Nature
Nejvíc z nich se věnovalo přírodním vědám. Nature nebyl prvním – a zpočátku ani nepatřil k nejprestižnějším anglickým vědeckým žurnálům. Předcházely mu například Quarterly Journal of Science a Scientific Opinion nebo Recreative Science a The Reader. Postupně ale zanikaly, byly příliš specializované nebo amatérské a nedokázaly se přizpůsobit rychlosti změn ve vědě.
Posledně jmenovaný list The Reader fungoval v letech 1864–1867, a když zanikl, hledal jeho šéfeditor Lockyer nový projekt. Stal se jím právě Nature.
Stránky, které psaly dějiny vědy
Díky tomu, že měl časopis široký rozsah a dařilo se mu hledat špičkovou vědu, kterou dokázal popisovat srozumitelně i nevědcům, přežil celou svou konkurenci a existuje dodnes.
Vždy se v něm objevovaly ty nejdůležitější vědecké práce z astronomie, biologie, geologie, lékařství, archeologie nebo jaderné fyziky. Nature během své historie zveřejnil články, které ovlivnily vývoj vědy a lidského poznání. Ať už se jednalo o rentgenové záření (1896), objev neutronu (1932), jadernou reakci (1939), strukturu DNA (1953), tektoniku kontinentálních desek (1966), ozonovou díru (1985), klonování savců (1997) nebo strukturu lidského genomu (2001).
Vychází jako týdeník a všechna vydání od aktuálního čísla až do roku 1950 jsou předplatitelům dostupná na internetu. Podle impakt faktoru stanovovaného americkým Institutem pro vědecké informace patří Nature mezi desítku nejvíce citovaných vědeckých časopisů. Podle jiných měřítek, například váženého algoritmu PageRank, se dokonce jedná o nejlépe citovaný vědecký žurnál světa.