Před 150 lety vyšlo první číslo časopisu Nature. Přináší špičkovou vědu expertům i veřejnosti

Mezi nejprestižnější a nejcitovanější vědecké časopisy světa patří britský žurnál Nature, jehož první číslo vyšlo 4. listopadu 1869. Magazín, který se zrodil v éře velkých objevů, založil Alexander Macmillan a do čela periodika nesoucího stručný název Příroda postavil astrofyzika a spoluobjevitele helia Josepha Normana Lockyera. Jím nastavený kurz co nejširšího vědeckého záběru drží Nature jako jeden z mála časopisů dodnes.

Obrovský pokrok ve vědách během 19. století vedl ke vzniku řady vědeckých žurnálů – časopisů, které o těchto výzkumech veřejnost srozumitelně informovaly. Většina těchto listů vycházela v němčině a francouzštině, ale postupně přibývalo i těch anglicky psaných.

První číslo žurnálu Nature
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejvíc z nich se věnovalo přírodním vědám. Nature nebyl prvním – a zpočátku ani nepatřil k nejprestižnějším anglickým vědeckým žurnálům. Předcházely mu například Quarterly Journal of Science a Scientific Opinion nebo Recreative Science a The Reader. Postupně ale zanikaly, byly příliš specializované nebo amatérské a nedokázaly se přizpůsobit rychlosti změn ve vědě.

Posledně jmenovaný list The Reader fungoval v letech 1864–1867, a když zanikl, hledal jeho šéfeditor Lockyer nový projekt. Stal se jím právě Nature.

Stránky, které psaly dějiny vědy

Díky tomu, že měl časopis široký rozsah a dařilo se mu hledat špičkovou vědu, kterou dokázal popisovat srozumitelně i nevědcům, přežil celou svou konkurenci a existuje dodnes.

Vždy se v něm objevovaly ty nejdůležitější vědecké práce z astronomie, biologie, geologie, lékařství, archeologie nebo jaderné fyziky. Nature během své historie zveřejnil články, které ovlivnily vývoj vědy a lidského poznání. Ať už se jednalo o rentgenové záření (1896), objev neutronu (1932), jadernou reakci (1939), strukturu DNA (1953), tektoniku kontinentálních desek (1966), ozonovou díru (1985), klonování savců (1997) nebo strukturu lidského genomu (2001).

Vychází jako týdeník a všechna vydání od aktuálního čísla až do roku 1950 jsou předplatitelům dostupná na internetu. Podle impakt faktoru stanovovaného americkým Institutem pro vědecké informace patří Nature mezi desítku nejvíce citovaných vědeckých časopisů. Podle jiných měřítek, například váženého algoritmu PageRank, se dokonce jedná o nejlépe citovaný vědecký žurnál světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 3 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 5 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 5 hhodinami
Načítání...