Do pražské zoo dorazili z Tasmánie ohrožení ďáblové medvědovití. Vačnatci známí také jako tasmánští čerti budou do konce března v přísné karanténě a zatím je není možné natáčet. Od jara se ale mají stát hlavním lákadlem chystaného australského pavilonu. Umisťování čertů do světových zoologických zahrad je součástí plánu na jejich záchranu.
Praha má vlastní ďábly. Stanou se hvězdami australské expozice v zoo
6 minut
Čtyři ohrožení tasmánští čerti dorazili do pražské zoo
Stavební práce na nové expozici australské fauny zahájila pražská zoologická zahrada v červenci roku 2018. Areál se bude nacházet v jižní části zoo a bude inspirován Tasmánií, zejména oblastí slavného Darwinova kráteru. Kromě ďáblů medvědovitých bude lákat také na vombaty – vačnatce, kteří se proslavili mimo jiné i hranatým trusem, nebo na klokany.
Tato expozice nahradí část staré bažantnice, jejíž obyvatelé se přesunuli do nového Rákosova pavilonu a do chovatelského zázemí. Bude ji tvořit šest venkovních výběhů a dvě voliéry i vnitřní zázemí pro zvířata.
Ohroženi rakovinou i změnou přírody
Ďábel medvědovitý je robustní zvíře s velmi špatnou pověstí – a ještě horším osudem. Již řadu let tento australský vačnatec trpí epidemií infekční rakoviny, ale lék se zatím hledal marně.
Ďáblové medvědovití jsou poměrně agresivní zvířata, zejména vůči vlastnímu druhu. Když se dva samci potkají, často to skončí vzájemným soubojem. Při něm se zvířata koušou – a právě slinami se infekční rakovina přenáší. Na člověka se rakovina tímto způsobem nepřenáší.
Nakaženým ďáblům se pak tvoří nádory na tlamě, krku i tváři a po několika měsících umírají ve velkých bolestech. Nejčastěji zemřou hladem, protože se nedokážou kvůli nádoru nakrmit.
Poprvé vědci chorobu u těchto zvířat diagnostikovali těsně před rokem 2000, od té doby připravila o život asi tři čtvrtiny tasmánských čertů – dnes jich přežívá posledních asi 15 až 18 tisíc. Není úplně jasné, proč se choroba tak rozšířila.
Roku 2014 byla představena první účinná léčba, jíž je imunoterapie. Ta by se mohla stát v budoucnosti základem pro vakcínu, která by nemoc mohla opravdu porazit. A na začátku letošního roku zase vědci popsali, že někteří čerti byli schopní s nádorem přežít – přitom doposud byla nemoc stoprocentně smrtelná.
„Pozorovali jsme, že zvířata, která nemoc dostala, mnohem déle přežívala. U malého počtu zvířat nádor ustupuje, jinak řečeno, čert se dokáže z rakoviny uzdravit,“ uvedl Rodrigo Hamede z Tasmánské univerzity.
