Nová studie popsala příčiny toho, proč na Amazonce v posledních desetiletích tolik přibylo povodní – kvůli rozdílnému tempu oteplování Pacifiku a Atlantiku jich je nejen více, ale také jsou vážnější. Vědci doufají, že jim tato práce pomůže lépe takové situace předvídat.
Manaus je dvoumilionové město v severozápadní Brazílii, které leží na soutoku řek Amazonky a Rio Negro. Díky výjimečné pozici zde funguje také nejdůležitější přístav v zemi a už přes sto let ve městě probíhá měření množství vody, které je důležité pro fungování přístavu. Díky tomu, že vědci studovali 113 let záznamů, mohli nyní detailně popsat, jak se tam stav vody měnil.
Data jasně ukázala, že v posledních třech desetiletích přibývá extrémů: silných povodní i vln sucha. V první části dvacátého století docházelo k vážným povodním v této oblasti přibližně jednou za dvacet let, nyní se stejně silné záplavy objevují už každé čtyři roky.
Hlavním autorem práce je Jonathan Barichivich z Chile. Znepokojivé výsledky práce okomentoval takto: „Zvýšení počtu vážných such v Amazonii věnují vědci hodně pozornosti. Ale co vyniká ještě více, jsou povodně – jejich množství i vážnost. Až na několik výjimek přišly povodně do Amazonie každý rok v letech 2009 až 2015.“
Podle autorů práce je za zesílení povodní zodpovědné zesílení takzvané Walkerovy cirkulace. Jedná se o systém cirkulace vzduchu způsobený rozdílem v teplotě a tlaku nad tropickým oceánem. Tento systém ovlivňuje chování počasí a dešťů v této oblasti.
Bolestivé změny
Spoluautor práce profesor Manuel Gloor to potvrzuje: „Tato dramatická změna v množství povodní je způsobována proměnami okolních moří, zejména Tichého a Atlantického oceánu – a jejich interakce. Kvůli silnému oteplování Atlantiku a méně rychlému oteplování Pacifiku ve stejném období vidíme změny ve Walkerově cirkulaci, což ovlivňuje srážky v Amazonii.“
Tento efekt je podle něj v podstatě opakem toho, co se děje při meteorologickém jevu El Niño: místo sucha přináší do střední a severní části amazonské oblasti více srážek.
Proč dochází k tak silnému oteplování Atlantického oceánu, sice není stále ještě úplně jasné, minimálně částečně je za něj zodpovědné globální oteplování – ale nepřímo a vlastně trošku kuriózně. Jako důsledek skleníkového efektu se pásy větru na jižní polokouli přesunuly ještě jižněji, díky čemuž se otevřel prostor pro teplý vzduch z Indického oceánu.
Velmi drahé dopady klimatických změn
Změny v meteorologických cyklech nad Amazonií mají pro místní řadu dopadů – týká se to lidí v Brazílii, Peru a dalších zemí v regionu. Extrémní meteorologické jevy totiž trvají často i několik týdnů a mají ničivé konsekvence. Záplavy mohou kontaminovat zásoby pitné vody, šířit nemoci a pochopitelně také ničí domy, továrny i úrodu na polích.
Podle vědců to zatím nevypadá, že by mělo podobných povodní ubýt. Rok 2017, jemuž se už práce nevěnovala, je přinesl opět. Jak se Atlantik stále otepluje rychleji než Pacifik, budou se stejné jevy objevovat i v budoucnu. Autoři práce doufají, že jejich výzkum pomůže s přesnějším předvídáním povodní.
