Potápěči našli v Baltském moři nacistický šifrovací stroj Enigma

Němečtí potápěči našli na dně Baltského moře válečný šifrovací stroj Enigma, který nejspíš pochází z některé z nacistických bojových ponorek. Informovala o tom agentura DPA. Vzácný stroj objevila náhodou posádka lodi Světového fondu na ochranu přírody (WWF), jež v pobřežních vodách mapovala odhozené rybářské sítě, které představují riziko pro mořské živočichy.

„Jeden kolega se vynořil a říkal: leží tam síť, vězí v ní ale starý psací stroj,“ řekl podmořský archeolog Florian Huber, který se listopadové plavby WWF v zátoce Gelting na jihovýchodě Jutského poloostrova také zúčastnil. Huber okamžitě pojal podezření, že nejde o psací stroj, ale o šifrovací přístroj. „Kdo by přece vyhazoval psací stroj na širém moři?“

O dva týdny později se na místo nálezu vrátili specializovaní potápěči z Kielu, aby stroj vyzvedli. Jistotu o tom, že se jedná právě o Enigmu, získali až na palubě. „Věděli jsme, že něco takového se podaří jen jednou,“ popsal jejich nadšení Huber.

Nacistický vynález

Nacistická armáda během druhé světové války používala systém Enigma k šifrování tajných depeší. Principem Enigmy jsou kola, která se vůči sobě různě otáčejí, a tím ukazují, jaké dvojice písmen si budou navzájem odpovídat.

Originální Turingův zápisník půjde zanedlouho do aukce
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Složitý systém se podařilo prolomit britské rozvědce, která kvůli tomu zřídila specializovaný tým pod vedením matematika a logika Alana Turinga. Spojenci pak na konci války využívali faktu, že nacisté o odhalení Enigmy nevěděli. Znalost německé komunikace významně pomohla například během války o Atlantik nebo při přípravě vylodění v Normandii. O prolomení šifry byl natočen film Kód Enigmy z roku 2014 s Benedictem Cumberbatchem v hlavní roli, který získal Oscara za scénář.

Nahrávám video

Šifrovací stroj je vzácným nálezem a poputuje do sbírek archeologického muzea v zámku Gottorf ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Vědci jsou přesvědčeni, že Enigma nejspíš pochází z některé z německých ponorek, které byly koncem války úmyslně potopeny nedaleko zátoky Gelting. Během operace Duha (Regenbogen) dostaly posádky rozkazem potopit plavidla ještě před německou kapitulací, na dně Baltského moře skončily desítky plavidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 17 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 19 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...