Poslechněte si koronavirus. Vědci ho převedli na hudbu, pomůže to analýze

Obrázky a vizualizace nového koronaviru zaplňují už několik měsíců zpravodajství. Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) ale dali tomuto viru novou podobu: převedli jeho klíčové vlastnosti na melodii. Doufají, že by to mohlo pomoci při hledání léku.

Všechny zvuky, které jsou v tomto souboru slyšet, představují odlišné aspekty proteinu S (Spike), který je klíčem k tomu, proč je nový koronavirus tak nebezpečný. Vyčnívá jako hrot z těla viru a pomáhá mu připojit se k buňkám, které potom infikuje.

Stejně jako ostatní proteiny jsou i tyto ostny, které tvoří charakteristickou koronu, jež dala viru jméno, tvořené kombinací aminokyselin. Vědci z MIT je převedli pomocí technologie zvané sonifikace na noty: každé zapojené aminokyselině přiřadili jednu notu – a ty pak tvoří hudbu. Aminokyseliny se buď zavinují, anebo jsou rozvinuté – tyto rozdíly autoři popsali délkou a hlasitostí not.

K čemu to je?

Podle odborného časopisu Science tento nový formát pomáhá vědcům snadněji najít v proteinu místa, na něž by se daly cílit účinnější léky nebo protilátky – tím, že budou hledat specifické hudební vzory, které těmto místům odpovídají. K tomu je potřeba nejprve sonifikovat i další proteiny, naštěstí to netrvá dlouho, ani to nevyžaduje nadměrnou výpočetní kapacitu.

Podle autorů výzkumu je to nejen rychlejší, ale především intuitivnější než konvenční metody, které se ke studiu proteinů dnes využívají – například takzvané molekulární modelování. Vědci doufají, že tato netradiční cesta jim pomůže najít protein, který by na hrot nového koronaviru dokonale pasoval – a tím mu zabránil vstoupit do buňky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
před 3 hhodinami

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
před 4 hhodinami

Návyky z dětství mají dlouhodobý vliv na zdraví, ukazují studie

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.
před 6 hhodinami

AI zkusila vyřešit Riemannovu hypotézu. Výsledek naznačuje, jak může brzy vypadat věda

Riemannova hypotéza patří mezi nejsložitější matematické problémy, které věda zná. Už přes 150 let marně čeká na vyřešení. Teď udělala významný pokrok umělá inteligence (AI).
před 7 hhodinami

V Číně zemřelo další dítě po genové terapii. Lékaři to rok tajili

Druhý případ úmrtí po experimentální léčbě zaměřené na úpravu genů v krátké době hlásí Čína. Na oba upozornila západní média, čínští experti smrti dětí přiznali až posléze.
před 18 hhodinami

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
včera v 14:00

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
včera v 09:37

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.