Pokud vznikne zeď s Mexikem, hrozí, že v USA vyhynou jaguáři

Celkem 111 druhů divoce žijících zvířat může být ohroženo vybudováním zdi mezi Spojenými státy a Mexikem.

O výstavbě zdi mluvil Donald Trump ještě jako prezidentský kandidát jako o jedné ze svých priorit. Také jako zvolený prezident ji znovu několikrát připomenul. Přesné plány sice ještě veřejnost nezná, ale podle prezidentových projevů se zdá, že na ní trvá.

Tak výrazné stavby, jako by byla zeď, nejen pomáhají bránit lidem ve vstupu do země, ale současně mají zásadní ekologický dopad.

Postavím velkou zeď – a nikdo nestaví zdi tak dobře jako já, věřte mi – a postavím je velmi levně. Postavím velkou, velkou zeď na naší jižní hranici a zařídím, aby za tuto zeď zaplatilo Mexiko. Zapamatujte si moje slova.
Donald Trump

Pokud by zeď opravdu obsáhla celou délku mexicko-americké hranice a měla obvyklé rozměry a infrastrukturu podobných staveb, mělo by to dopad na celkem 111 ohrožených druhů zvířat, 108 druhů migrujících ptáků a několik ekologicky významných oblastí.

Americká vládní organizace U.S. Fish and Wildlife Service má za úkol podobná rizika vyhodnocovat – a popisovat, jaký důsledek by pro přírodu taková stavba měla. U.S. Fish and Wildlife Service již vypracovala podrobnou zprávu, kde uvádí výše zmíněné údaje. Celou ji najdete zde.

Jaguáři by vyhynuli, populace vlků by se rozdělila

Některé druhy zvířat by byly postižené extrémně; například jaguáři by s nejvyšší pravděpodobností v USA vyhynuli úplně. Ve Spojených státech totiž žijí jen dva samci jaguárů, všechny samice se pohybují na mexické straně hranice. Když vznikne zeď, samci a samice se k sobě zkrátka nedostanou. 

Vlci jakožto vrcholoví severoameričtí predátoři jsou klíčovými hráči ekosystémů. Jejich populace jsou ale jak v Mexiku, tak v USA velmi nízké – a pohybují se podél mexicko-americké hranice. Stavba zdi by vlky rozdělila na dvě menší skupiny, u nichž by se výrazně snížila genetická pestrost a dlouhodobě by to mělo na ně drtivý dopad.

Kapustňáci by trpěli

Pokud má být zeď nepřekonatelná pro lidi, musí nějakým způsobem vést i přes vodní plochy, jinak by neměla smysl. Bohužel pro řadu zvířecích druhů právě hranice mezi USA a Mexikem je často tvořená mělkou vodou, v níž žijí například kapustňáci.

Tito dobromyslní vodní savci jsou již dnes ohrožení, především kvůli tomu, že lidská činnost zmenšuje velikost jejich přirozeného životního prostředí. Jejich počtům může uškodit již jen blízkost výstavby poblíž jejich domovů. 

Nejméně šest druhů mořských želv by podle U.S. Fish and Wildlife Service důrazně pocítilo výstavbu zdi. Hluk, znečištění, světlo – to všechno má ničivý dopad na tyto citlivé tvory, jejichž počty se stále zmenšují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 10 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 11 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 15 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 17 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...