Pobřeží Karibiku se obává přílivu chaluh. Řasy uvolňují metan a rybám upírají kyslík

Mexické pláže na pobřeží Karibského moře, kde se hoteliéři a obchodníci po dvou letech pandemie covidu-19 připravují na plné obnovení turistické sezony, ohrožují přemnožené hnědé řasy. Místní úřady se s problémem potýkají každoročně, letos ale varovaly, že množství chaluh je alarmující a že k pobřeží by jich mohlo připlout nejvíce za čtyři roky.

Mexické námořnictvo už v předchozích týdnech u východního pobřeží Mexika v nejzasaženější oblasti, jíž je část pobřeží Yucatánského poloostrova, zachytilo 9,5 tisíce tun hnědých řas. Pracují na tom týmy s více než třemi desítkami lodí námořnictva i několik leteckých jednotek.

Podle admirála Rafela Ojedy, šéfa mexického námořnictva, experti odhadují, že letos bude příval hnědých řas k pobřeží největší od roku 2018. Námořnictvo se každý rok snaží zachytit co nejvíce hnědých řas na širém moři, než dorazí k pobřeží. Obvykle se jim ale podaří sesbírat jen mizivý zlomek, přes 90 procent chaluh odstraňují až u pobřeží.

Podle Mexické autonomní národní univerzity (UNAM) se řasy u mexického pobřeží Karibiku téměř nevyskytují od ledna do března, připlouvat začínají od jara a nejvíce jich je v létě, přičemž na podzim začínají opět ubývat. Pokud se neodstraní z pobřeží zhruba do dvou dnů, začínají se rozkládat a zapáchat jako zkažená vejce. Při tomto procesu se uvolňují plyny jako sirovodík či metan.

Chaluha
Zdroj: Wikimedia Commons

Za přemnožené chaluhy zřejmě může klima

Někteří vědci přičítají přemnožování chaluh lidské činnosti a klimatickým změnám, které způsobují zvýšení teploty povrchu oceánu či změny oceánských proudů v důsledku tání ledovců. Podle studie UNAM se u pobřeží mexického státu Quintana Roo na Yucatánském poloostrově začaly chaluhy objevovat v roce 2014. 

Přívaly řas může způsobit nejen úbytek turistů, ale má i negativní vliv na pobřežní ekosystémy – kvůli nedostatku světla a kyslíku umírají želvy či ryby. Organizace Greenpeace nicméně upozornila, že plovoucí ostrůvky chaluh jsou i domovem řady živočichů a mohou poskytnout úkryt a potravu například mláďatům mořských želv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
11. 6. 2025

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
11. 6. 2025Aktualizováno11. 6. 2025

Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.
11. 6. 2025

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
11. 6. 2025
Načítání...