Mexické pláže na pobřeží Karibského moře, kde se hoteliéři a obchodníci po dvou letech pandemie covidu-19 připravují na plné obnovení turistické sezony, ohrožují přemnožené hnědé řasy. Místní úřady se s problémem potýkají každoročně, letos ale varovaly, že množství chaluh je alarmující a že k pobřeží by jich mohlo připlout nejvíce za čtyři roky.
Mexické námořnictvo už v předchozích týdnech u východního pobřeží Mexika v nejzasaženější oblasti, jíž je část pobřeží Yucatánského poloostrova, zachytilo 9,5 tisíce tun hnědých řas. Pracují na tom týmy s více než třemi desítkami lodí námořnictva i několik leteckých jednotek.
Podle admirála Rafela Ojedy, šéfa mexického námořnictva, experti odhadují, že letos bude příval hnědých řas k pobřeží největší od roku 2018. Námořnictvo se každý rok snaží zachytit co nejvíce hnědých řas na širém moři, než dorazí k pobřeží. Obvykle se jim ale podaří sesbírat jen mizivý zlomek, přes 90 procent chaluh odstraňují až u pobřeží.
Podle Mexické autonomní národní univerzity (UNAM) se řasy u mexického pobřeží Karibiku téměř nevyskytují od ledna do března, připlouvat začínají od jara a nejvíce jich je v létě, přičemž na podzim začínají opět ubývat. Pokud se neodstraní z pobřeží zhruba do dvou dnů, začínají se rozkládat a zapáchat jako zkažená vejce. Při tomto procesu se uvolňují plyny jako sirovodík či metan.
Za přemnožené chaluhy zřejmě může klima
Někteří vědci přičítají přemnožování chaluh lidské činnosti a klimatickým změnám, které způsobují zvýšení teploty povrchu oceánu či změny oceánských proudů v důsledku tání ledovců. Podle studie UNAM se u pobřeží mexického státu Quintana Roo na Yucatánském poloostrově začaly chaluhy objevovat v roce 2014.
Přívaly řas může způsobit nejen úbytek turistů, ale má i negativní vliv na pobřežní ekosystémy – kvůli nedostatku světla a kyslíku umírají želvy či ryby. Organizace Greenpeace nicméně upozornila, že plovoucí ostrůvky chaluh jsou i domovem řady živočichů a mohou poskytnout úkryt a potravu například mláďatům mořských želv.
