Perseverance na Marsu nafilmovala raráška a nahrála skřípavé zvuky vlastního pohybu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil zvuk, který vydává robotický průzkumník Perseverance při jízdě po povrchu Marsu. Je to skřípání, rachocení a bouchání, které by na pozemské standardy bylo znepokojující. Více než šestnáctiminutový zvukový záznam publikovala na svém webu Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně, odkud se mise Perseverance řídí.

„Kdybych slyšel tyto zvuky během řízení svého auta, zastavil bych a zavolal odtah,“ okomentoval záznam Dave Gruel z JPL. „Pokud však na minutu zvážíte, co slyšíte a kde to bylo nahráno, dává to perfektní smysl,“ dodal.

Rover Perseverance přistál na Marsu 18. února v kráteru Jezero. Ze samotného přistávání není k dispozici žádný zvukový záznam, NASA však už dříve uveřejnil krátkou audionahrávku, kterou Perseverance pořídil po přistání. Je na ní slyšet vysoký zvuk, který vydávají přístroje na roveru, v pozadí jsou patrné závany větru na povrchu planety. Vesmírná agentura už také dříve ukázala videozáznam z přistání robotické sondy.

Rarášek na Marsu

Úkolem vozítka je pátrat po stopách mikrobiálního života v dávné minulosti, ale také plnit úkoly spojené s přípravou budoucích výprav lidí na Mars. Ten zatím nenašla, ale v minulých dnech oznámila pozorování jiného pozoruhodného jevu. 

Perseverance se totiž podařilo pořídit snímek raráška – neboli písečného víru. Na Marsu vzniká stejně jako na Zemi, tedy cirkulací vzduchu na teplém či suchém povrchu a studeného vzduchu z oblačnosti. 

Tyto víry se podařilo zaznamenat už předchozím misím na Marsu, ale nikdy ne tak brzy po přistání. Pro roboty nejsou nebezpečné; ve skutečnosti mohou být dokonce prospěšné. Ukázalo se to u sondy InSight, které takový rarášek očistil solární panely pokryté marsovským prachem. Takhle natočila raráška sonda Curiosity:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 9 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 11 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 15 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 18 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled