Perseverance na Marsu nafilmovala raráška a nahrála skřípavé zvuky vlastního pohybu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil zvuk, který vydává robotický průzkumník Perseverance při jízdě po povrchu Marsu. Je to skřípání, rachocení a bouchání, které by na pozemské standardy bylo znepokojující. Více než šestnáctiminutový zvukový záznam publikovala na svém webu Laboratoř tryskového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně, odkud se mise Perseverance řídí.

„Kdybych slyšel tyto zvuky během řízení svého auta, zastavil bych a zavolal odtah,“ okomentoval záznam Dave Gruel z JPL. „Pokud však na minutu zvážíte, co slyšíte a kde to bylo nahráno, dává to perfektní smysl,“ dodal.

Rover Perseverance přistál na Marsu 18. února v kráteru Jezero. Ze samotného přistávání není k dispozici žádný zvukový záznam, NASA však už dříve uveřejnil krátkou audionahrávku, kterou Perseverance pořídil po přistání. Je na ní slyšet vysoký zvuk, který vydávají přístroje na roveru, v pozadí jsou patrné závany větru na povrchu planety. Vesmírná agentura už také dříve ukázala videozáznam z přistání robotické sondy.

Rarášek na Marsu

Úkolem vozítka je pátrat po stopách mikrobiálního života v dávné minulosti, ale také plnit úkoly spojené s přípravou budoucích výprav lidí na Mars. Ten zatím nenašla, ale v minulých dnech oznámila pozorování jiného pozoruhodného jevu. 

Perseverance se totiž podařilo pořídit snímek raráška – neboli písečného víru. Na Marsu vzniká stejně jako na Zemi, tedy cirkulací vzduchu na teplém či suchém povrchu a studeného vzduchu z oblačnosti. 

Tyto víry se podařilo zaznamenat už předchozím misím na Marsu, ale nikdy ne tak brzy po přistání. Pro roboty nejsou nebezpečné; ve skutečnosti mohou být dokonce prospěšné. Ukázalo se to u sondy InSight, které takový rarášek očistil solární panely pokryté marsovským prachem. Takhle natočila raráška sonda Curiosity:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 21 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 23 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...