Nová studie, která sledovala vývoj ozonové díry, popsala, že její zacelování zpomaluje používání chemikálií vyráběných především v Číně.
Nejhorší dopad na stav ozonové díry mají chemikálie využívané pro odstraňování nátěrů a zpracovávání PVC. Žádná z těchto látek není regulována zákony.
Podle autorů práce by další používání těchto látek mohlo výrazně zpomalit proces, při němž se ozonová díra opravuje – experti varují, že až o 30 let. Je to špatná zpráva, zatím se totiž zdálo, že se daří ozonovou díru opravit. Vloni vědci přišli s prvním jasným důkazem, že se regeneruje.
Zeslabená vrstva ozonu přináší životu na naší planetě řadu rizik. Největší problém představuje větší pravděpodobnost průniku dvou druhů kosmického záření, které je rakovinotvorné. U lidí a zvířat může zvýšená intenzita tohoto záření způsobit poškození zraku, vyvolat rakovinu kůže a dokonce stojí za snížením imunity. Zásadní je také vliv na rostliny: u nich, včetně mořského fytoplanktonu, má záření dopad na snížený růst a horší odolnost vůči škůdcům.
Jak zašít ozonovou díru
Klíčovým momentem pro pokus zastavit zvětšování ozonové díry byl Montrealský protokol, který byl podepsán před 30 lety. Pomohl vládám omezit a zakázat používání látek, které měly zásadní dopad na ničení ozonové vrstvy.
Šlo o halogenované chlór-fluorované uhlovodíky (neboli „tvrdé freony“) a brom-fluorované uhlovodíky, ale i o částečně halogenované chlór-fluorované uhlovodíky (neboli „měkké freony“). Tyto látky pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde chemickými reakcemi narušují ozonovou vrstvu, bohužel jsou velmi stabilní a v atmosféře přetrvávají desítky let.
V rámci Montrealského protokolu se podařilo zakázat používání 96 chemikálií, nyní se ukazuje, že problém mohou představovat i látky, které působí krátkodoběji. Jednou z nich je dichlormethan používaný jako výborné rozpouštědlo, nejčastěji jako účinná složka odstraňovačů nátěrů. V zemích Evropské unie bylo v roce 2010 takové používání výrazně omezeno a prodej spotřebitelům zcela zakázán. Přesto v uplynulém desetiletí jeho objem v atmosféře stoupl přibližně o 60 procent.
Druhou látkou, která podle analýzy ozonové díře extrémně škodí, je dichlorethan, který se používá při výrobě plastu PVC.
Vědci si dlouhou dobu mysleli, že obě tyto látky se rozpustí dávno předtím, než proniknou do ozonové vrstvy. Jenže vzorky odebrané pro potřeby této studie prokázaly, že to byl omyl. Dostávají se tam rychleji a působí mnohem větší škody, než se myslelo.
Do atmosféry se dostávají v drtivé většině z čínských továren. Studený vítr je vynese nad východní část Tichého oceánu, což je jedno z hlavních míst planety, kde se vítr dostává do stratosféry.
Čínská cesta
„Vzorky odebrané letadly ukazují trasy emisí z Číny, přes Malajsii a pak 12 kilometrů do atmosféry,“ uvedl hlavní autor studie David Oram z University of East Anglia. „Díky tomu se tyto jinak krátkodobě existující částice mohou dostat do atmosféry mnohem rychleji, než kdyby vznikaly v Severní Americe nebo Manchesteru,“ popsal vědec.
Vědce překvapilo množství těchto látek, které v atmosféře našli. Jsou totiž jednak dosti drahé a současně pro člověka jedovaté – společnosti by se tedy měly snažit, aby jich uniklo co nejmenší množství. Práce ale naznačuje, že se to vůbec nedaří. K emisím dochází a to v množství, které ohrožuje ozonovou vrstvu. „Myslíme si, že když tyto emise budou pokračovat i v budoucnosti, zpomalí to obnovu ozonové vrstvy,“ varuje Oram.
„V současné době nám vychází, že by se mohla obnovit kolem roku 2050, ale zdá se, že pokud by docházelo k emisím i v budoucnu, mohlo by to tento proces zpomalit až o 25-30 let,“ dodal vědec. Zdá se, že to je velmi pravděpodobný scénář: PVC se používá při stavbě domů a právě tento sektor zažívá v současné době zejména v Indii mohutný rozvoj.
