Ozonová díra nad Antarktidou trvá v posledních třech letech déle, než tomu bylo v předchozím období. Uvedla to evropská satelitní služba Copernicus, která tento fenomén každoročně pozoruje. Trvání ozonové díry se od roku 2020 prodloužilo téměř o měsíc. Proč se tak děje, vědci zkoumají, mezi možnými vysvětleními jsou změny klimatu. Stav ozonové vrstvy se ale v posledních desetiletích díky regulacím výrazně zlepšil.
Ozonová díra nad Antarktidou trvá déle než obvykle. Vědci hledají příčinu
Obvykle se díra v ozonové vrstvě nad Antarktidou otevírá v září a začíná se zacelovat v listopadu. V posledních třech letech je to však výrazně později. V roce 2020 se díra zavřela 28. prosince, loni 23. prosince a letos by se tak mělo stát v příštích dnech, uvedlo středisko pro monitorování atmosféry služby Copernicus (CAMS).
Díra navíc byla větší než obvykle. V posledních třech letech její rozloha v listopadu překročila 15 milionů kilometrů čtverečních, byla tedy větší než plocha samotné Antarktidy.
Podle vědců za větší výdrž a rozlohu díry v ozonové vrstvě zřejmě mohou silné větry a nízké teploty ve stratosféře. „Je zde možná souvislost se změnou klimatu, která má tendenci ochlazovat stratosféru,“ řekl šéf CAMS Vincent-Henri Peuch. Podle něj ale musí vědci prozkoumat řadu faktorů, například proč se anomálie objevila tři roky po sobě.
Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Díra v ní se nad Antarktidou vytváří každoročně. Situace se ale od osmdesátých let zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Zejména freony se masově používaly třeba jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.
