Osamělostí trpí tři čtvrtiny lidí, zjistili vědci. Pomáhá proti ní moudrost

Že má osamělost negativní vliv na kvalitu lidského života, prokazují výzkumy už desítky let. Negativně dopadá nejen na duševní, ale i na fyzické zdraví. Podle rozsáhlé studie, kterou zveřenil časopis International Psychogeriatrics, se lidé s osamělostí potýkají nejčastěji ve třech životních etapách – kolem třicátých narozenin, kolem pětapadesáti a před devadesátinami. Překvapivé bylo pro vědce zjištění, že pocity osamělosti trpěly až tři čtvrtiny dotazovaných.

Až doposud byla samota spojovaná především se staršími lidmi. Nová studie, která vznikla pod vedením profesora Dilipa Jesteho z Kalifornské univerzity, ale prokázala, že osamělost ohrožuje i mladší lidi. 

Jeste přitom zdůraznil, že vnímání osamělosti je značně subjektivní. „Osamělost neznamená být sám, osamělost neznamená nemít přátele. Osamělost je definovaná jako subjektivní tíseň,“ vysvětlil Jeste. Jedná se podle něj o nesrovnalost mezi tím, jaké sociální vztahy člověk chce mít a jaké sociální vztahy skutečně má.

Studie se zúčastnilo 340 respondentů ze San Diega ve věku mezi 27 až 101 lety. Nikdo z dotazovaných netrpěl vážnými psychickými ani fyzickými potížemi.

Důležitá životní rozhodnutí, krize středního věku i ztráta partnera

Z výsledků výzkumu vyplývá, že osamělost nejvíc ohrožuje lidi ve třech životních obdobích – několik let před třicátými narozeninami, okolo 55 let a před devadesátinami.

Přesné důvody, proč osamělost nejvíc postihuje právě tyto věkové skupiny, studie neodhalila. „Několik let před třicátými narozeninami je doba, kdy lidé dělají důležitá životní rozhodnutí. A to bývá stresující. Člověk se často ocitne v situaci, kdy cítí, že jeho vrstevníci udělali lepší rozhodnutí než on,“ vysvětlil podle serveru CNN Jeste s tím, že se jedná o období značného stresu, což pocity osamělosti prohlubuje.  

„Roky kolem pětapadesátky jsou zase obdobím krize středního věku,“ uvedl Jeste. V té době se lidem začíná zhoršovat zdravotní stav – můžou se začít hlásit srdeční choroby nebo cukrovka. Člověk zároveň vidí, že někteří jeho přátelé začínají umírat a podle Jesteho se jedná o období, kdy si jedinec poprvé uvědomí, že jeho život nebude trvat věčně.

Několik let před devadesátými narozeninami můžou člověka kromě zdravotních problémů mnohdy sužovat také finanční potíže, úmrtí kamarádů i partnera. Velká část lidí navíc v tomto věku žije sama.

Proti pocitu osamělosti pomáhá životní moudrost

Jedním z nejpřekvapivějších zjištění studie bylo, že se s osamělostí potýkalo 76 procent dotázaných. „Předpokládali jsme, že to bude o něco více než třetina,“ říká Jeste. Rozdíly mezi pohlavími autoři nenašli.  

Výsledky výzkumu také poukázaly na to, že pocitům osamělosti může bránit moudrost. Tu Jeste definuje jako složení několika vlastností, mezi které patří obecná znalost života, schopnost ovládat emoce, empatie, soucit, altruismus a smysl pro spravedlnost, schopnost porozumění, způsobilost přijetí odlišných hodnot a rozhodnost. „Jinými slovy: Lidé, kteří mají vysokou úroveň moudrosti, se necítili osamělí a naopak,“ vysvětluje Jeste.

Osamělost ohrožuje tělesné i duševní zdraví

Jesteho studie v neposlední řadě také potvrdila závěry dřívějších výzkumů, podle kterých osamělost vede k úpadku fyzického a psychického zdraví. Například vědci z Florida State University College of Medicine ve své studii opírající se o data 12 tisíc lidí poukázali na to, že osamělosti zvyšuje riziko demence až o čtyřicet procent.

Další studie, která zkoumala 70 tisíc lidí, tvrdí, že osamělost se pojí se sníženou kvalitou života, s vyšší nemocností i úmrtností. Tyto dopady se navíc s věkem zhoršují.

Osamělost by tak mohla být považovaná za jednu z hrozeb veřejného zdraví, protože souvisí s širokým spektrem zdravotních problémů, včetně vysokého tlaku, onemocnění srdce a cév, cerebrovaskulárních chorob, Alzheimerovou chorobou, depresí a nespavostí.  

Jiný výzkum zase naznačil, že osamělost – co se zkrácení délky života týká – je ekvivalentem 15 vykouřených cigaret denně.

Pocity osamělosti jsou přitom typické především v období Vánoc. Mohou je umocňovat především krátké dny, zimní počasí a pocit, že všichni ostatní sváteční dny prožívají ve společnosti rodiny a přátel. Loňská studie například ukázala, že jenom ve Velké Británii se během Vánoc cítí osaměleji téměř milion starších lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...