Srážka letadla s hejnem ptáků může skončit smrtí nejen zvířat, ale i cestujících. Jak vypadá opeřená ochrana pražského Letiště Václava Havla?
Když v lednu 2009 odstartoval Airbus A320 z newyorkského letiště La Guardia, vypadalo vše jako rutinní let. Pak se ale letadlo se 155 lidmi na palubě střetlo s hejnem hus kanadských. Několik ptáků se dostalo i do motorů a letoun se začal řítit k zemi. Jen díky duchapřítomnosti a výjimečným schopnostem kapitána se podařilo přistát na řece Hudson. Tento příklad ilustruje, jak nebezpeční jsou ptáci pro letecký provoz.
S podobnými riziky se setkávají i na pražském Letišti Václava Havla. Srážky letadel s ptáky jsou relativně časté, mnohem častější, než si většina cestujících myslí. Jen na pražském letišti je to každoročně kolem 20 případů. Proto je potřeba, zejména před většími hejny, letadla chránit. Zkušenosti z celého světa ukazují, že nejúčinnějším způsobem obrany jsou vycvičení dravci.
Draví ptáci rozhání hejna ptáků na Ruzyni už od roku 1982. Projekt takzvané biologické ochrany sice vyjde letiště ročně na několik milionů korun, bohatě se ale vyplatí.
Jak ptáci mohou ohrozit letadlo?
Přítomnost ptáků na letišti představuje nebezpečí především pro startující a přistávající letadla. V takovou chvíli hrozí, že stroje nasají ptáky do motorů, což může způsobit až fatální závadu na letadle. Motory jsou na takové situace testované pomocí speciálního zařízení, jemuž se říká „Chicken gun“: jde o soustavu hlavní, které vystřelují proti motoru mrtvá kuřata. Cílem je prověřit, co hmotnost ptáka provede s motorem ve velké rychlosti. Podívejte se, jak tento systém funguje:
Nebezpečné však mohou být i střety s dalšími částmi letadla, hranami křídel, kokpitem nebo vysunutým podvozkem. Tato rizika se vyskytují jak u letadel dopravních, tak vojenských – platí, že čím větší rychlost stroje, tím horší je následek havárie. Pokus izraelské armády s kachnou vystřelenou rychlostí 900 kilometrů za hodinu proti přednímu sklu stíhačky například dokázal, že opeřenec v okamžik nárazu představuje energii 25 tun.
Pražská opeřená ochranka
Pražští sokolníci používají k ochraně letiště několik druhů dravých ptáků – sokoly, orly, jestřáby a Harrisova káňata. Každý se hodí pro jiné účely: Například sokoli loví ptáky letící nad letištěm, orly zase nasazují proti jiným dravým ptákům, kteří na letiště zavítají – zejména proti poštolkám. Hodnota jednoho vycvičeného dravce se pohybuje kolem 25 000 korun.
Jak vypadá práce sokolníka:
Kromě ptáků pomáhají s ostrahou také psi, i oni jsou neocenitelnými pomocníky. Na Letišti Václava Havla k tomu využívají zejména německé ohaře a pointery – opět se každé plemeno chová vždy jinak. Někteří psi vyhání ptáky z velkých ploch, jiní po nich slídí v hustém křoví. Třetí způsob obrany proti ptákům je zvuková technika. Pouští se jim zvuky, které v nich vyvolávají paniku, například hlasy jiných vyděšených ptáků. Doprovázejí se zvuky výstřelů nebo explozí – vyděšení ptáci se pak hlučným místům nějakou dobu vyhýbají.
Jak vycvičit dravce
- Střety letadel s ptáky způsobí ve Spojených státech podle odhadů ročně škodu 715 milionů dolarů.
Výcvik takto specializovaných ptáků vyžaduje značnou trpělivost. Sokolníci ptáky dostanou přibližně půl roku staré a v následujících letech s nimi tráví takřka 24 hodin denně. Dravci si musí v prvé řadě zvyknout startovat i přistávat na rukavici, k čemuž je chovatelé motivují odměnou. Dostávají kuřata, potkany či křepelky. V další fázi se učí manévrovat a lovit. Sokolníci se snaží dělat všechno pro to, aby jejich dravci ptactvo nezabíjeli, jen vyplašili.
Než se začali využívat na plašení ptáků dravci, sloužili k tomu lidé, kteří dravce stříleli. Čísla takto zabitých dravců v minulosti v ČR nejsou známá, údaje ze zahraničí jsou ovšem dostupné: Například v roce 1991 bylo na newyorkském letišti JFK zastřeleno téměř 15 tisíc ptáků.
Nahradí dravce droni?
Dravce, kteří chrání letiště před přítomností menších ptáků, by mohly v budoucnu nahradit drony. Experimentuje se s tím po celém světě, v České republice s tímto návrhem poprvé přišel roku 2015 výzkumný pracovník českobudějovické Vysoké školy technické a ekonomické (VŠTE) Ladislav Bartuška. S projektem biologické ochrany vyhrál národní kolo soutěže European Satellite Navigation Competition 2015.
Bartuškova koncepce s drony kombinuje některé dosavadní metody, jako je třeba akustické odhánění ptactva, s využitím zařízení na palubě dronu, a speciální software. Software umožňuje částečně autonomní řízení bezpilotních prostředků v reakci na pohyb ptactva v jeho okolí. Drony prý navíc mohou spolupracovat navzájem v prostoru bezpečnostních letových zón u letiště, aniž by došlo ke střetu s letadlem samotným.
„Každý dron bude mít navíc na palubě kameru, která zároveň umožní monitorovat ostatní bezpečnostní parametry v okolí letiště. Lze tedy například zamezit narušení letového provozu jinými civilními drony, kdyby se někdo rozhodl s touto kvadrokoptérou létat v jeho okolí,“ řekl Bartuška. Největší letiště v zemi, pražské Letiště Václava Havla, nicméně v nejbližší době neuvažuje o tom, že by dravce nahradilo těmito bezpilotními prostředky.
