Operace budou velmi brzy provádět maličké stroje, věří držitel Nobelovy ceny za chemii

57 minut
HPC: Fraser Stoddart
Zdroj: ČT24

Nanoroboti jsou budoucností medicíny, věří stále větší množství lékařů. Jedním ze tří otců tohoto oboru je sir Fraser Stoddart, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

„Všichni víme, že dneska umíme nahradit kyčelní a kolenní klouby, a dokonce i orgány – srdce, játra, ledviny a tak dále. Ale myslím, že se dostaneme do situace, kdy tahle interakce bude probíhat na buněčné úrovni a budou ji provádět velmi maličké stroje, které dokážou projít skrz membránu buňky způsobem, jakým to žádný ze systémů, které máme pro dodávání léčiv, vůbec nedokáže,“ popsal v pořadu Hyde Park Civilizace nositel Nobelovy ceny za chemii sir Fraser Stoddart.

„Budeme schopni obejít všechny přirozené cesty, kterými se léčiva dostávají dovnitř buněk. A to je něco, na čem už teď chemici a biologové spolupracují,“ uvedl slavný expert na molekulární stroje.

Nanoroboti, o nichž mluví, mají tři duchovní otce. Mezi zakladatele patří trio Jean-Pierre Sauvage, Ben Feringa a právě Stoddart. Každý vytvořil jiné, spolu ovšem ukázali, jaký potenciál tyto na dálku ovládané molekuly mají.

Stroje v lidském těle

U Frasera Stoddarta šlo o takzvané rotaxany, stroje o velikosti pouhých miliardtin metru. Stoddart ukázal, že podobné miniaturní stroje můžou být v podstatě programovatelné, třeba do role miniaturních vrtáků. Fungují jednoduše: buňku provrtají a ona pak odumře. Tím by se podobné postupy přidaly k chemoterapii, ozařování nebo imunoterapii – v podstatě by šlo o miniaturní skalpely, které nemocný spolkne.

Tyto nanostroje budou mít oproti ostatním dnes existujícím léčbám jednu zásadní výhodu. Proti skalpelu si buňka rezistenci vypěstovat nemůže. I díky obrovským nadějím, které jeho vědecká práce přinesla, byl Fraser Stoddart pasován na rytíře. A v roce 2016 získal spolu s Benem Feringou a Jean-Pierrem Sauvagem Nobelovu cenu za chemii.

Pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat také čistě ve zvukové formě jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 3 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...