Operace budou velmi brzy provádět maličké stroje, věří držitel Nobelovy ceny za chemii

Nahrávám video

Nanoroboti jsou budoucností medicíny, věří stále větší množství lékařů. Jedním ze tří otců tohoto oboru je sir Fraser Stoddart, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

„Všichni víme, že dneska umíme nahradit kyčelní a kolenní klouby, a dokonce i orgány – srdce, játra, ledviny a tak dále. Ale myslím, že se dostaneme do situace, kdy tahle interakce bude probíhat na buněčné úrovni a budou ji provádět velmi maličké stroje, které dokážou projít skrz membránu buňky způsobem, jakým to žádný ze systémů, které máme pro dodávání léčiv, vůbec nedokáže,“ popsal v pořadu Hyde Park Civilizace nositel Nobelovy ceny za chemii sir Fraser Stoddart.

„Budeme schopni obejít všechny přirozené cesty, kterými se léčiva dostávají dovnitř buněk. A to je něco, na čem už teď chemici a biologové spolupracují,“ uvedl slavný expert na molekulární stroje.

Nanoroboti, o nichž mluví, mají tři duchovní otce. Mezi zakladatele patří trio Jean-Pierre Sauvage, Ben Feringa a právě Stoddart. Každý vytvořil jiné, spolu ovšem ukázali, jaký potenciál tyto na dálku ovládané molekuly mají.

Stroje v lidském těle

U Frasera Stoddarta šlo o takzvané rotaxany, stroje o velikosti pouhých miliardtin metru. Stoddart ukázal, že podobné miniaturní stroje můžou být v podstatě programovatelné, třeba do role miniaturních vrtáků. Fungují jednoduše: buňku provrtají a ona pak odumře. Tím by se podobné postupy přidaly k chemoterapii, ozařování nebo imunoterapii – v podstatě by šlo o miniaturní skalpely, které nemocný spolkne.

Tyto nanostroje budou mít oproti ostatním dnes existujícím léčbám jednu zásadní výhodu. Proti skalpelu si buňka rezistenci vypěstovat nemůže. I díky obrovským nadějím, které jeho vědecká práce přinesla, byl Fraser Stoddart pasován na rytíře. A v roce 2016 získal spolu s Benem Feringou a Jean-Pierrem Sauvagem Nobelovu cenu za chemii.

Pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat také čistě ve zvukové formě jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 4 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 4 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 7 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.