Operace budou velmi brzy provádět maličké stroje, věří držitel Nobelovy ceny za chemii

Nahrávám video

Nanoroboti jsou budoucností medicíny, věří stále větší množství lékařů. Jedním ze tří otců tohoto oboru je sir Fraser Stoddart, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

„Všichni víme, že dneska umíme nahradit kyčelní a kolenní klouby, a dokonce i orgány – srdce, játra, ledviny a tak dále. Ale myslím, že se dostaneme do situace, kdy tahle interakce bude probíhat na buněčné úrovni a budou ji provádět velmi maličké stroje, které dokážou projít skrz membránu buňky způsobem, jakým to žádný ze systémů, které máme pro dodávání léčiv, vůbec nedokáže,“ popsal v pořadu Hyde Park Civilizace nositel Nobelovy ceny za chemii sir Fraser Stoddart.

„Budeme schopni obejít všechny přirozené cesty, kterými se léčiva dostávají dovnitř buněk. A to je něco, na čem už teď chemici a biologové spolupracují,“ uvedl slavný expert na molekulární stroje.

Nanoroboti, o nichž mluví, mají tři duchovní otce. Mezi zakladatele patří trio Jean-Pierre Sauvage, Ben Feringa a právě Stoddart. Každý vytvořil jiné, spolu ovšem ukázali, jaký potenciál tyto na dálku ovládané molekuly mají.

Stroje v lidském těle

U Frasera Stoddarta šlo o takzvané rotaxany, stroje o velikosti pouhých miliardtin metru. Stoddart ukázal, že podobné miniaturní stroje můžou být v podstatě programovatelné, třeba do role miniaturních vrtáků. Fungují jednoduše: buňku provrtají a ona pak odumře. Tím by se podobné postupy přidaly k chemoterapii, ozařování nebo imunoterapii – v podstatě by šlo o miniaturní skalpely, které nemocný spolkne.

Tyto nanostroje budou mít oproti ostatním dnes existujícím léčbám jednu zásadní výhodu. Proti skalpelu si buňka rezistenci vypěstovat nemůže. I díky obrovským nadějím, které jeho vědecká práce přinesla, byl Fraser Stoddart pasován na rytíře. A v roce 2016 získal spolu s Benem Feringou a Jean-Pierrem Sauvagem Nobelovu cenu za chemii.

Pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat také čistě ve zvukové formě jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 6 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 7 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 8 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 10 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.