Operace budou velmi brzy provádět maličké stroje, věří držitel Nobelovy ceny za chemii

Nahrávám video

Nanoroboti jsou budoucností medicíny, věří stále větší množství lékařů. Jedním ze tří otců tohoto oboru je sir Fraser Stoddart, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

„Všichni víme, že dneska umíme nahradit kyčelní a kolenní klouby, a dokonce i orgány – srdce, játra, ledviny a tak dále. Ale myslím, že se dostaneme do situace, kdy tahle interakce bude probíhat na buněčné úrovni a budou ji provádět velmi maličké stroje, které dokážou projít skrz membránu buňky způsobem, jakým to žádný ze systémů, které máme pro dodávání léčiv, vůbec nedokáže,“ popsal v pořadu Hyde Park Civilizace nositel Nobelovy ceny za chemii sir Fraser Stoddart.

„Budeme schopni obejít všechny přirozené cesty, kterými se léčiva dostávají dovnitř buněk. A to je něco, na čem už teď chemici a biologové spolupracují,“ uvedl slavný expert na molekulární stroje.

Nanoroboti, o nichž mluví, mají tři duchovní otce. Mezi zakladatele patří trio Jean-Pierre Sauvage, Ben Feringa a právě Stoddart. Každý vytvořil jiné, spolu ovšem ukázali, jaký potenciál tyto na dálku ovládané molekuly mají.

Stroje v lidském těle

U Frasera Stoddarta šlo o takzvané rotaxany, stroje o velikosti pouhých miliardtin metru. Stoddart ukázal, že podobné miniaturní stroje můžou být v podstatě programovatelné, třeba do role miniaturních vrtáků. Fungují jednoduše: buňku provrtají a ona pak odumře. Tím by se podobné postupy přidaly k chemoterapii, ozařování nebo imunoterapii – v podstatě by šlo o miniaturní skalpely, které nemocný spolkne.

Tyto nanostroje budou mít oproti ostatním dnes existujícím léčbám jednu zásadní výhodu. Proti skalpelu si buňka rezistenci vypěstovat nemůže. I díky obrovským nadějím, které jeho vědecká práce přinesla, byl Fraser Stoddart pasován na rytíře. A v roce 2016 získal spolu s Benem Feringou a Jean-Pierrem Sauvagem Nobelovu cenu za chemii.

Pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat také čistě ve zvukové formě jako podcast:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 8 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 22 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...