V okolí islandské sopky Askja se za necelý týden odehrálo více než 850 zemětřesení. Podle odborníků z webu Severe Weather Europe přitom možný výbuch nelze předpovědět ani vyloučit. Pokud by k němu došlo, mohutný oblak popela by se rozšířil nad Evropu a zastavil leteckou dopravu.
Poslední mohutná erupce sopky Askja, která se nachází ve středu islandské Vysočiny, nastala v roce 1875.
Spad sopečného popela tehdy zahubil úrodu i dobytek v oblasti a vynutil si vlnu migrace ze severovýchodní části Islandu. Sopečný popel a plyny tehdy vytvořily až sedmadvacetikilometrový oblak zasahující do stratosféry.
Od roku 1961 odborníci žádný výbuch nezaznamenali a sopka začala sesedat. V červnu 2010 se ale do oblasti kolem vulkánu otřesy vrátily. V dubnu 2012 bylo tamější jezero překvapivě bez ledu. Ten tam přitom zpravidla vydrží až do června nebo července. Na Islandu se proto začalo diskutovat o tom, jestli se sopka opět neprobouzí k životu.
Nynější série otřesů kolem vulkánu Askja začala 6. listopadu. Zemětřesení byla poté den ode dne častější. Za necelý týden jich seismologové naměřili více než 850, z nichž 220 se uskutečnilo za pouhý jeden den. Zatím nejsilnější otřesy dosáhly 3,4 stupně Richterovy škály.
Podle odborníků jsou ale zemětřesení kolem vulkánu Askja zatím pouze tektonického původu, pohyb magmatu doposud nezaznamenali. Nelze ale vyloučit, že dlouhodobé tektonické otřesy by postupem času mohly rozpohybovat lávu a vést k výbuchu.
V současné chvíli tak neexistují žádné náznaky, které by mohly potvrdit bezprostřední hrozbu erupce. To se ale může kdykoliv změnit. Pokud by však k výbuchu přece jen došlo, podle simulace webu Severe Weather Europe by popel ze sopky vystoupal až do desetikilometrové výšky.
To by na několik dní ochromilo leteckou dopravu nad Skandinávií a střední i východní Evropou. Mimo to by hrozily také značné hospodářské škody, a to podobně jako v roce 2010, když vybuchla islandská sopka Eyjafjallajokull.
