Obličejové štíty před šířením koronaviru nechrání, ukázal výzkum. Špatně dopadly i masky s výdechovým filtrem

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že obličejové štíty neposkytují dostatečnou ochranu před šířením nového koronaviru. Nyní s důkazem jejich nedostatečné účinnosti přišli také fyzici z Floridy.

Inženýři z floridské Atlantické univerzity testovali s pomocí nejmodernější techniky, jak dobře viru brání v šíření různé typy ochranných pomůcek. Nejvíce je zajímalo, jak si vedou štíty a masky s výdechovým filtrem ve srovnání s klasickými rouškami a maskami v obraně proti drobným kapénkám o velikosti aerosolů.

Výsledky vyšly v odborném časopise Physics of Fluids. Vědci ve studii zkoumali šíření kapének pomocí vizualizace v laboratorním prostředí a laserů. Vytvořili v laboratoři smícháním destilované vody a glycerinu umělou mlhu, kterou pak „vykašlávala“ figurína. Před její tváří byly umístěné různé ochranné prostředky – a vědci natáčeli, jak se aerosol v těchto podmínkách šíří.

Výsledky viditelně ukázaly, že plastové štíty sice zablokují počáteční pohyb kapének vpřed, ale potom se už aerosol šíří poměrně bez problémů dál na velkou vzdálenost. Podobně neúčinnou se v tomto případě ukázala i maska N95 (obdoba naší FFP2) s výdechovým ventilem. Právě jí totiž velké množství kapének bez problémů proletí bez filtrace.

„Během doby se tyto kapénky mohou rozšířit po rozsáhlé oblasti, ale v nižší koncentraci,“ komentovali výsledky autoři výzkumu.

Masky se musí nosit správně

Studie také ukázala, jak se malé množství kapének dostává ven skrze špatně utěsněné části masky kolem nosu. Ukazuje to jednak důležitost správného nošení masek, ale především to dokazuje, že CDC se nemýlí, když označuje masky s filtrem jako nevhodné pro ochranu ostatních před nakaženým člověkem.

Obličejové štíty i masky s filtrem se v poslední době rychle šíří, jsou totiž na používání výrazně komfortnější než klasické roušky. Lépe se v nich dýchá, snadněji se nosí a člověka tolik neomezují. Tato studie podle jejích autorů ale ukazuje, že ruku v ruce s těmito výhodami jsou i nevýhody, které s nimi souvisejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 8 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 11 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 14 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...