Obličejové štíty před šířením koronaviru nechrání, ukázal výzkum. Špatně dopadly i masky s výdechovým filtrem

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že obličejové štíty neposkytují dostatečnou ochranu před šířením nového koronaviru. Nyní s důkazem jejich nedostatečné účinnosti přišli také fyzici z Floridy.

Inženýři z floridské Atlantické univerzity testovali s pomocí nejmodernější techniky, jak dobře viru brání v šíření různé typy ochranných pomůcek. Nejvíce je zajímalo, jak si vedou štíty a masky s výdechovým filtrem ve srovnání s klasickými rouškami a maskami v obraně proti drobným kapénkám o velikosti aerosolů.

Výsledky vyšly v odborném časopise Physics of Fluids. Vědci ve studii zkoumali šíření kapének pomocí vizualizace v laboratorním prostředí a laserů. Vytvořili v laboratoři smícháním destilované vody a glycerinu umělou mlhu, kterou pak „vykašlávala“ figurína. Před její tváří byly umístěné různé ochranné prostředky – a vědci natáčeli, jak se aerosol v těchto podmínkách šíří.

Výsledky viditelně ukázaly, že plastové štíty sice zablokují počáteční pohyb kapének vpřed, ale potom se už aerosol šíří poměrně bez problémů dál na velkou vzdálenost. Podobně neúčinnou se v tomto případě ukázala i maska N95 (obdoba naší FFP2) s výdechovým ventilem. Právě jí totiž velké množství kapének bez problémů proletí bez filtrace.

„Během doby se tyto kapénky mohou rozšířit po rozsáhlé oblasti, ale v nižší koncentraci,“ komentovali výsledky autoři výzkumu.

Masky se musí nosit správně

Studie také ukázala, jak se malé množství kapének dostává ven skrze špatně utěsněné části masky kolem nosu. Ukazuje to jednak důležitost správného nošení masek, ale především to dokazuje, že CDC se nemýlí, když označuje masky s filtrem jako nevhodné pro ochranu ostatních před nakaženým člověkem.

Obličejové štíty i masky s filtrem se v poslední době rychle šíří, jsou totiž na používání výrazně komfortnější než klasické roušky. Lépe se v nich dýchá, snadněji se nosí a člověka tolik neomezují. Tato studie podle jejích autorů ale ukazuje, že ruku v ruce s těmito výhodami jsou i nevýhody, které s nimi souvisejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 1 hhodinou

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.