Obličejové štíty před šířením koronaviru nechrání, ukázal výzkum. Špatně dopadly i masky s výdechovým filtrem

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že obličejové štíty neposkytují dostatečnou ochranu před šířením nového koronaviru. Nyní s důkazem jejich nedostatečné účinnosti přišli také fyzici z Floridy.

Inženýři z floridské Atlantické univerzity testovali s pomocí nejmodernější techniky, jak dobře viru brání v šíření různé typy ochranných pomůcek. Nejvíce je zajímalo, jak si vedou štíty a masky s výdechovým filtrem ve srovnání s klasickými rouškami a maskami v obraně proti drobným kapénkám o velikosti aerosolů.

Výsledky vyšly v odborném časopise Physics of Fluids. Vědci ve studii zkoumali šíření kapének pomocí vizualizace v laboratorním prostředí a laserů. Vytvořili v laboratoři smícháním destilované vody a glycerinu umělou mlhu, kterou pak „vykašlávala“ figurína. Před její tváří byly umístěné různé ochranné prostředky – a vědci natáčeli, jak se aerosol v těchto podmínkách šíří.

Výsledky viditelně ukázaly, že plastové štíty sice zablokují počáteční pohyb kapének vpřed, ale potom se už aerosol šíří poměrně bez problémů dál na velkou vzdálenost. Podobně neúčinnou se v tomto případě ukázala i maska N95 (obdoba naší FFP2) s výdechovým ventilem. Právě jí totiž velké množství kapének bez problémů proletí bez filtrace.

„Během doby se tyto kapénky mohou rozšířit po rozsáhlé oblasti, ale v nižší koncentraci,“ komentovali výsledky autoři výzkumu.

Masky se musí nosit správně

Studie také ukázala, jak se malé množství kapének dostává ven skrze špatně utěsněné části masky kolem nosu. Ukazuje to jednak důležitost správného nošení masek, ale především to dokazuje, že CDC se nemýlí, když označuje masky s filtrem jako nevhodné pro ochranu ostatních před nakaženým člověkem.

Obličejové štíty i masky s filtrem se v poslední době rychle šíří, jsou totiž na používání výrazně komfortnější než klasické roušky. Lépe se v nich dýchá, snadněji se nosí a člověka tolik neomezují. Tato studie podle jejích autorů ale ukazuje, že ruku v ruce s těmito výhodami jsou i nevýhody, které s nimi souvisejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 21 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 23 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.